Kubu v sobotu ráno postihl další výpadek elektrického proudu, a to jen několik hodin poté, co tamní úřady oznámily, že pomalu obnovují dodávky po pátečním rozsáhlém blackoutu, kdy přestala fungovat tamní největší hnědouhelná elektrárna. Páteční výpadek energie postihl téměř celý tento karibský ostrov, miliony lidí se tak ocitly bez proudu, ale i bez tekoucí vody. Státní energetická společnost spouští záložní zdroje na ropu, aby dodávky obnovila.
Už ve čtvrtek Kuba zažila do té doby největší letošní výpadek elektřiny, který postihl polovinu země a v některých provinciích trval až dvacet hodin. Premiér Manuel Marrero proto ve stejný den vyhlásil dočasné omezení činnosti úřadů, které nejsou „nepostradatelné“. Od pátku se zavřely školy či průmyslové podniky, které nemají strategický význam. Zavřené zůstanou nejspíše i v pondělí. Nemocnice fungují díky generátorům, oznámil ministr zdravotnictví José Ángel Portal Miranda.
„Zjišťujeme příčiny tohoto výpadku. Zatím nevíme, proč k tomu došlo. Když ale elektrárna přestala fungovat, celá síť se zhroutila,“ uvedl ředitel odboru energetické soustavy ministerstva energetiky Lazaro Guerra.
Jsme na pokraji kolapsu, říká Havaňan
Chaos v pátek způsobil výpadek elektřiny i na silnicích v Havaně, kde přestaly fungovat semafory. Problémy mají Kubánci také kvůli nefungujícím ledničkám, kvůli nimž se v horkém počasí snadno zkazí potraviny. Některé radnice v zemi začaly domácnostem rozdávat na vaření dřevěné uhlí či zkapalněný plyn, aby se snížila spotřeba elektřiny.
„Šli jsme do restaurace a neměli tam žádné jídlo, protože nešel proud, teď jsme ještě bez internetu,“ popsal situaci agentuře Reuters brazilský turista Carlos Roberto Julio, který do Havany přijel nedávno. „Za dva dny jsme měli už několik problémů,“ dodal.
„Je to těžké, opravdu těžké. Jsme na cestě úpadku a výpadky v dodávkách jsou stále častější. Jsme na pokraji naprostého kolapsu,“ sdělil obyvatel Havany. Podobně kritických hlasů ale veřejně zaznívá na komunistickém ostrově minimum. „Žijeme ve velmi složité době, to ví každý Kubánec. Mám za to, že přijatá opatření jsou pro naše dobro,“ uvedl naopak další obyvatel Kuby Marcos Rosello.
Prezident viní USA
Několikahodinové výpadky elektřiny jsou na Kubě časté a postihují celou zemi včetně hlavního města Havany. Důvodem je zastaralá a nedostatečně udržovaná energetická infrastruktura i rostoucí poptávky po energiích od domácností a menších soukromých firem, které režim v roce 2021 povolil. Vláda krizi v posledních letech řeší i několika plovoucími elektrárnami, které jí poskytlo Turecko.
Kubánský rozpočet se pohybuje na hraně bankrotu, v poslední době země také nemá dostatek paliva, které nemůže nakupovat kvůli chybějícím devizám. Problém způsobilo i snížení dodávek ropy z Venezuely, která stejně jako Kuba čelí americkým sankcím kvůli porušování lidských práv a svobod tamními režimy. Lodě s energetickými surovinami navíc zbrzdily v minulých týdnech hurikány, které se Karibikem přehnaly.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel ve čtvrtek z energetické krize znovu obvinil Spojené státy a jejich sankce vůči karibskému ostrovu. „Tato složitá situace má hlavní příčinu ve zintenzivnění hospodářské války a finanční a energetické perzekuci ze strany Spojených států, což ztěžuje dovoz paliv a dalších zdrojů nezbytných pro tento průmysl,“ napsal.
„Lidé navzdory všemu zůstali jednotní. Brání se a důvěřují tomu, co uděláme a na čem už pracujeme,“ dále sdělil Díaz-Canel.
