Kriminalita v městech USA je na úrovni z konce 90. let, Biden chystá omezení zbraní

Nahrávám video

Kriminalita ve velkých amerických městech roste. Podle dat FBI se mezi roky 2019 a 2020 zvýšil počet vražd v USA o třicet procent. Země se tak opět přiblížila k rekordní kriminalitě z konce minulého století. Zbraně proto byly a jsou velké téma pro amerického prezidenta Bidena, krerý připravil konkrétní kroky ve prospěch omezení zbraní. Podle zpravodaje České televize ve Spojených státech Davida Miřejovského se Biden chce soustředit na boj s kriminalitou ve velkých městech, která je páchána ilegálně drženými střelnými zbraněmi.

Federální prostředky chce americká vláda vynaložit na boj s pašeráky zbraní, které je převážejí z jihu USA do velkých měst na severu, jako jsou New York, Boston, Chicago, Detroit nebo Philadelphia, kde platí přísné zbraňové zákony.

V této fázi chce prezident zaměřit federální agentury na převoz zbraní, respektive rozbití řetězců, které zbraně ilegálně pašují. Dále potom navrhuje posílení financování policejních okrsků a policejního sboru jako takového, aby bylo proti kriminalitě možné bojovat i v samotných městech, řekl Miřejovský.

Záležet bude na tom, jak dopadne pilotní projekt v New Yorku. Nový starosta Eric Adams, mimochodem bývalý policejní důstojník, navrhuje vytvoření kontrolních stanovišť na přístupových bodech ve městě (tunely, mosty, stanice metra a další hromadné dopravy), kde by měly být využity nejmodernější technologie pro odhalování lidí majících u sebe zbraně.

New York má jedny z nepřísnějších pravidel, prakticky až na malé výjimky u sebe nemůžete mít na ulici zbraň. Jak se to však bude řešit v jiných státech a městech, kde je třeba povolené i viditelné nošení zbraně, na to Bílý dům zatím neodpověděl.

Využijeme veškeré dostupné metody, abychom zajistili pro naše obyvatele bezpečí. Od technologií rozpoznávající obličeje po nové přístroje, které dokáží odhalit osoby se zbraní.
Eric Adams
starosta New Yorku a bývalý policejní dústojník

V Portlandu ve státě Oregon dala řada policajtů výpověď, protože nebyli spokojení s tím jak městská rada hodnotila a zasahovala do jejich práce. Na jiných místech USA je ale situace jiná, tam může pomoci například navýšení financování a platů, lepší vybavení a zacvičení do profese. Lidí, kteří mají zájem o práci u policie je v USA dost, jde jim ale v první řadě o podmínky, které jim vytvoří samosprávy, nebo které budou vytvořeny na federální úrovni, pokud Bidenova administrativa uvolní dostatečné financování.

Prezident se vymezil proti části vlastní strany, která po smrti George Floyda žádá omezit financování policejních oddělení. Biden jim naopak slibuje dodatečné prostředky na vybavení i víc příslušníků v ulicích. Úřady mají podporovat jednotlivé komunity a zajistit, aby se mezi lidi nedostávaly ilegálně další zbraně.

Problém pro demokraty: blížící se volby

Důvod, proč o tom prezident mluví, je jednoduchý - blíží se volby do Kongresu, které nevypadají podle průzkumů pro demokraty příliš dobře. Demokratická strana na to musí reagovat, jsou k tomu tlačeni republikány, kteří poukazují na skutečnost, že během vlády demokratů a v jimi spravovaných městech v posledních dvou letech extrémně narůstá počet vražd a obecně kriminalita páchaná střelnou zbraní.

Nahrávám video

V tom, jak se vyvíjí situace ohledně kriminality, má však prezident USA velké pole působnosti a také velkou podporu společnosti. Současně si ale stěžuje, že v Kongresu je mnoho kongresmanů a senátorů, kteří mají napojení na výrobce zbraní nebo střelecké asociace. Ty podle něj jakékoli zpřísnění zákonů ohledně držení zbraní na celostátní úrovni blokují.

V kongresu je několik klíčových senátorů, kteří by se stali rozhodujícími, kdyby se o takových zákonech hlasovalo. Ti tvrdí, že jsou ochotni přistoupit k nějakým změnám, nicméně Bidenovi lidé se jim už víceméně rok neozvali. Z toho pak mají pocit, že pro Bidena není nějaká legislativní úprava držení či nabývaní zbraní  v současné chvíli prioritou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...