Kreml se distancuje od smrti Prigožina. Rusové bojující za Ukrajinu vyzvali wagnerovce, aby se k nim přidali

Tvrzení Západu, že Jevgenij Prigožin byl zabit na příkaz Vladimira Putina, i další podobné spekulace jsou „absolutní lži“. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který zároveň odmítl definitivně potvrdit smrt šéfa wagnerovců s tím, že je potřeba počkat na výsledky testů DNA. Vyšetřovatelé uvedli, že se na místě nehody našla těla deseti lidí a také letové zapisovače, takzvané černé skříňky. Skupina Rusů bojujících na straně Ukrajiny mezitím vyzvala příslušníky žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby přešli na stranu Kyjeva a Kremlu se pomstili.

„Kolem této letecké nehody a tragické smrti pasažérů včetně Jevgenije Prigožina se objevilo množství spekulací. Samozřejmě, že na Západě jsou všechny tyto spekulace prezentovány ze známého úhlu,“ řekl Peskov.

„Všechno je to absolutní lež, při pokrývání této tematiky je potřeba vycházet z faktů. A faktů zatím není mnoho. Je potřeba je objasnit v rámci forenzního vyšetřování,“ dodal mluvčí Kremlu s tím, že je nutné vyčkat na výsledky různých testů. Sám Putin už přitom o Prigožinovi mluvil jako o mrtvém.

Identita obětí zatím nebyla potvrzena

Vyšetřovatelé zatím neoznámili, co konkrétně mohlo náhlý pád letadla způsobit. Podle ruských médií považují za nejpravděpodobnější možnost, že byl stroj sestřelen, nebo na jeho palubě explodovala bomba. V troskách se už našly černé skříňky, které zaznamenávají průběh letu i záznamy hovoru v pilotní kabině.

„Během prvních vyšetřovacích úkonů se na místě pádu letadla našla těla deseti lidí. Pro zjištění jejich totožnosti se provádějí molekulární a genetické testy,“ uvedli vyšetřovatelé. Sdělili také, že kromě černých skříněk v troskách našli další předměty a dokumenty, které mohou pomoci objasnit okolnosti letecké katastrofy.

Šéf Kremlu ve čtvrtek vyjádřil soustrast příbuzným lidí, kteří byli na palubě stroje, a Prigožina označil za talentovaného podnikatele se složitým osudem, jenž udělal i vážné chyby. Před dvěma měsíci, kdy Prigožin vedl neúspěšnou vzpouru a jeho žoldnéři táhli na Moskvu, o něm mluvil jako o zrádci.

Osud dvaašedesátiletého Prigožina byl od té chvíle předmětem intenzivních spekulací. Moskvou dosazený šéf okupační správy v ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov oznámil, že obdržel potvrzení o Prigožinově smrti a označil ji za „vraždu“.

Na Putina nepřímo ukázal i americký prezident Joe Biden. „V Rusku se toho neděje moc, za čím by nestál,“ komentoval Biden.  

K tragické události se vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který rezolutně odmítl konspirace, že představitelé okupované země stáli v předvečer ukrajinského Dne nezávislosti za sestřelením letounu. „Neměli jsme s tím nic společného,“ zdůraznil. „Každý si uvědomuje, kdo s tím něco společného má,“ dodal v narážce na šéfa Kremlu. 

Nový dekret nejen o wagnerovcích

Pouhé dva dny od letecké havárie a možného úmrtí Prigožina podepsal Putin dekret, jenž stanovuje, že dobrovolníci plnící vojenské úkoly, tedy i wagnerovci, budou muset složit přísahu před ruskou státní vlajkou, stejně jako to dělají všichni ruští vojáci.

Podle zveřejněného textu budou muset dobrovolníci přísahat „věrnost a loajalitu“ Rusku, zavázat se k plnění rozkazů velitelů a nadřízených a rovněž přísahat, že budou „bránit nezávislost Ruské federace a její ústavní pořádek“. Podle agentury TASS jde o text velmi podobný vojenské přísaze.

Přísaha se nově týká příslušníků dobrovolnických formací a dalších osob pomáhajících armádě při plnění jejích úkolů a účastnících se „speciální vojenské operace“, jak Moskva invazi na Ukrajinu oficiálně označuje.

Co s wagnerovci bude dál, není v tuto chvíli jasné. Agentura Reuters například informovala, že je skupina ruských ozbrojenců (RVC) bojujících na ukrajinské straně vyzvala, aby se k nim přidali a pomstili smrt Prigožina i jejich velitele Dmitrije Utkina.

„Nyní stojíte před vážnou volbou – můžete zůstat ve službách ruského ministerstva obrany, poslouchat rozkazy a sloužit jako hlídací psi, nebo se pomstít,“ prohlásil velitel ruských ozbrojenců Denis Kapustin ve čtvrtečním videu. „Abyste se pomstili, musíte přejít na stranu Ukrajiny,“ dodal.

Další variantou může být setrvání až deseti tisíc wagnerovců v Bělorusku, o čemž dle tiskových agentur informoval běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Jeho výroky se nicméně jeví v rozporu se zprávami médií, že podle satelitních snímků klesl počet stanů v táborech obývaných ruskými žoldnéři v Bělorusku. 

Lukašenko mimo jiné tvrdil i to, že Prigožina a Utkina varoval, ať si dávají pozor, ale Prigožin obavy o svůj život odmítl. „Wagner žil, Wagner žije a Wagner bude žít v Bělorusku, i kdyby se to někomu nelíbilo,“ konstatoval Lukašenko podle státní agentury Belta. „Ještě s Prigožinem jsme vybudovali systém, jak u nás Wagner bude rozmístěn. A pokud jde o satelitní snímky, že něco demontujeme, tak jen skládáme přebytečné stany – tolik jich ani zdaleka není zapotřebí,“ doplnil běloruský vůdce.

Teorie kolem zkázy letadla

Příčina pádu letounu Embraer Legacy 600 je zatím zahalena tajemstvím. Dva nejmenovaní američtí činitelé spekulovali, že letadlo bylo zasaženo raketou země-vzduch. Poukazovali na výpovědi očitých svědků a údajné záběry padajícího letadla ve Tverské oblasti, které zveřejnila ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Mluvčí Pentagonu ovšem později prohlásil, že tyto zprávy byly nepřesné. 

Jeden z úlomků stroje byl přitom nalezen až dva kilometry od místa havárie. A o rozpadu letounu hovořili i někteří svědci. „Jedno křídlo odletělo na stranu… motory stále běžely, byl jsem překvapen, že motory běžely ještě několik vteřin. Pak předek letadla klesl dolů a stroj začal pomalu padat k zemi,“ citoval server Fontanka.ru obyvatele Tverské oblasti.

„Něco se z letadla ve vzduchu utrhlo a poté začalo rychle klesat,“ vypověděla jiná svědkyně podle stanice Sky News. „Slyšel jsem explozi. Když jsem vzhlédl k obloze, uviděl jsem bílý kouř,“ doplnil další muž.

Spekulace o zásahu protiletadlovou střelou odpálenou ze země přiživil i vědecký a letecký reportér Miles O'Brien. „Letadlo spadlo velmi rychle a za ním se nesla spousta kouře. A podle dostupných informací to vypadá, že některé konstrukční a aerodynamické části chyběly,“ hodnotil O'Brien pro CNN. „Zrovna tohle letadlo prostě nespadne bez toho, aniž by se stalo něco velmi neobvyklého,“ dodal. 

Další teorie hovoří o explozi na palubě. Podle Iana Petchenika z webu Flightradar24 nevykazovalo letadlo Embraer Legacy 600 žádné známky vnějšího ataku, dokud se nezřítilo. Na telegramovém kanálu VChK-OGPU, jenž je napojen na ruské bezpečnostní složky, koluje nepodložená hypotéza, že na palubě byla umístěna bomba v bedně od vína.

„Někdo údajně dosvědčil, že byla těsně před odletem naložena do letadla bedna s drahým vínem,“ napsal VChK-OGPU. „A nyní je nasnadě, zdali bedna nemohla obsahovat bombu.“

Mnoho lidí považuje za důkaz výbuchu například skutečnost, že jedna z letušek, která byla na palubě, volala před startem příbuzným s tím, že jejich odlet je kvůli opravě stroje opožděn. Na druhou stranu je ovšem nutné podotknout, že pokud by byla v letadle umístěna bomba, stroj by začal ve vzduchu hořet. Na dostupných videozáznamech padajícího letadla ale nic podobného vidět není.  

Konspirační teoretici pracují také s možností, že šéf wagnerovců v letadle neseděl a že ve skutečnosti mohl být ve druhém letadle, jež bezpečně přistálo. Bez výsledků testů nelze podle nich s jistotou určit nic. 

Zmíněné spekulace evokují situaci z roku 2019, kdy měl v Demokratické republice Kongo Prigožin zemřít při letecké havárii. O několik dní později se ale opět objevil.

„Mnoho lidí si změnilo jméno na Jevgenij Prigožin v rámci jeho snahy o zahalení vlastních stop,“ připomněl britský analytik Keir Giles, který se specializuje na dění v Rusku. „Nebuďme proto překvapeni, pokud se brzy objeví v novém videu z Afriky,“ dodal.

K letecké katastrofě mohly pochopitelně vést i další faktory, které vyšetřovatelé obvykle zvažují – chyba pilota, porucha zařízení či přírodní živly. Většina z nich ale neobjasňuje, proč se letoun začal ve vzduchu rozpadat.

Embraer Legacy 600 je poměrně odolné letadlo, které mělo dle informací BBC dosud pouze jednu leteckou havárii: 9. září 2006 se stroj tohoto typu ve vzduchu srazil s dopravním letounem Boeing 737. Letadla se navzájem zachytila křídly a obě byla vážně poškozena. Boeing havaroval a na jeho palubě tehdy zemřelo 154 lidí. Legacy, i přes vážné poškození křídla, dokázalo bezpečně přistát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 47 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 5 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...