Krampová-Karrenbauerová je novou německou ministryní obrany

Nahrávám video

Předsedkyně vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nově povede německé ministerstvo obrany. Ve funkci střídá Ursulu von der Leyenovou, kterou v úterý europoslanci potvrdili ve funkci příští šéfky Evropské komise. Krampová-Karrenbauerová se tím dostala do zvláštního postavení vůči kancléřce Angele Merkelové. Zatímco ve straně je její šéfkou, v kabinetu bude Merkelová její nadřízenou.

O tom, že se šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová stane novou ministryní obrany, informovala už v úterý agentura DPA a podotkla, že jde o překvapující fakt. Politička totiž ještě začátkem července tvrdila, že o post, na kterém ji čeká řešení řady problémů s výzbrojí i financováním armády, nemá zájem.

Nezvyklé bylo i její jmenování. Jmenovací dekret jí totiž na zámku Bellevue nepředával prezident Frank-Walter Steinmeier, ale berlínský starosta Michael Müller (SPD). Steinmeier je na dovolené a šéf Spolkové rady Daniel Günther, který ho při takových příležitostech v době nepřítomnosti zastupuje, zase na zahraniční cestě. Role se tak musel ujmout právě Müller, který je nyní místopředsedou Spolkové rady.

Ceremonie se účastnila i kancléřka Merkelová, která při ní, jak je v posledních dnech jejím zvykem, zůstala sedět. Politička, která ve středu slaví 65. narozeniny, se tak snaží předejít tomu, aby ji znovu postihl třes, což se jí při podobných příležitostech v posledních týdnech stalo.

Krampová-Karrenbauerová, která příští týden složí přísahu v parlamentu, má široké vládní zkušenosti ze Sárska, kde stála i v čele vlády, v celoněmeckém kabinetu ale ještě nepůsobila. Vzhledem k tomu, že v poslední době klesala její obliba u veřejnosti, může být vládní úřad příležitostí se zviditelnit. Právě to by podle řady komentátorů potřebovala, pokud chce vážně uvažovat o tom, že CDU v roce 2021 povede do voleb jako kandidátka na kancléřku.

Po jmenování uvedla, že se ve funkci vrchní velitelky ozbrojených sil chce starat především o blaho vojáků. Jak řekla, je si vědoma toho, že se muži a ženy v uniformě výjimečným způsobem zasazují o svou zemi.

Za nejlepší řešení jmenování křesťanské demokratky do funkce označil šéf sesterské CSU Markus Söder. Kritizovali ho naopak politici opoziční Alternativy pro Německo (AfD) a Levice, podle nichž nemá Krampová-Karrenbauerová v oboru žádné zkušenosti ani znalosti.

„Mini Merkelová“

Krampová-Karrenbauerová bývá pro svůj pragmatismus a klidný politický styl přirovnávána ke kancléřce Merkelové. Média jí někdy přezdívají „mini Merkelová“. Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko zastává spíše středovou politiku.

Letos v březnu podpořila prodej německých zbraní do Saúdské Arábie. Vývoz zbraní do této země zastavilo loni v listopadu ministerstvo hospodářství v reakci na vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího.

Krampová-Karrenbauerová obvinila sociální demokraty (SPD) z ohrožení německých pracovních míst a z podrývání spolupráce mezi evropskými zbrojními podniky a poukázala na to, že jednostranný německý zákaz vývozu zbraní ohrožuje evropské smlouvy o spolupráci v oblasti obrany: „Když chceme jednotnou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku, musíme také dodržovat jednotné evropské právo,“ uvedla mimo jiné.

V letech 2015–2016 podporovala migrační politiku „otevřených dveří“ kancléřky Merkelové. A loni v prosinci v reakci na nejnovější napětí mezi Ruskem a Ukrajinou prohlásila, že by Německo mohlo omezit dovoz ruského plynu v souvislosti se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa přímo a obejít tak tradiční tranzitní země včetně Ukrajiny.

Hovořila také o možnosti blokády ruského námořnictva rozmístěného v Azovském moři, jehož lodě byly zapleteny do rusko-ukrajinského námořního incidentu. Podle médií zaujímá vůči Rusku tvrdší postoje než Merkelová.

Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie. 

Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.

Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. 

Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 52 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...