Královna představila priority Johnsonovy vlády. Hlavním úkolem je zotavení země po pandemii

Nahrávám video

Britská královna Alžběta II. svým tradičním projevem zahájila nové zasedací období parlamentu a představila priority vlády na další rok. Premiér Boris Johnson a jeho kabinet se chtějí zaměřit zejména na oživení ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a chtějí prosadit například reformu celoživotního vzdělávání, nový zákon o policii či změny v pravidlech pro udělování azylu. Celkem hodlá kabinet předložit zhruba 25 návrhů zákonů.

„Prioritou mojí vlády je zajistit zotavení země z pandemie… Abychom toho dosáhli, vylepší má vláda díky podpoře zaměstnanosti, podnikání a ekonomického růstu příležitosti ve všech částech Spojeného království a bude řešit dopady pandemie na sociální služby,“ uvedla královna v proslovu, který pro ni připravili členové kabinetu.

Britská vláda už před královniným projevem zdůraznila, že se letos chce zaměřit na normy, které přinesou změny potřebné po drtivém dopadu pandemie. Jednou z nich má být nový systém rekvalifikací a vzdělávání dospělých. Lidé bez ohledu na věk budou moci během celého života žádat o studentské půjčky v případě, že se rozhodnou studovat nebo absolvovat profesní výcvik.

Boris Johnson přichází do parlamentu
Zdroj: Reuters/Stefan Rousseau

Kabinet plánuje rovněž zastropování cen pobytových sociálních služeb nebo změnu pravidel u voleb, kde se nejspíš budou muset voliči nově identifikovat průkazem s fotografií. Chce také zakázat takzvanou konverzní terapii, tedy snahu o změnu homosexuální orientace.

„Tyto nové zákony jsou raketovým palivem, které potřebujeme, abychom mohli tuto zemi pozvednout a zajistit pro všechny rovné příležitosti,“ uvedl už před projevem Johnson. „Krize nijak nezmenšila chuť vlády dosáhnout změny… dostali jsme historickou příležitost změnit věci k lepšímu,“ řekl v úterý premiér v parlamentu.

„Je zajímavé, že legislativní program neobsahoval žádnou zmínku o Skotsku. Skotský parlament přitom bude usilovat o další referendum o nezávislosti. A velice málo zmiňoval také příští zahraniční politiku Velké Británie,“ uvedl spolupracovník ČT ve Velké Británii Ivan Kytka.

Ceremoniál opět omezila koronavirová opatření

Pro pětadevadesátiletou panovnici bylo slavnostní zasedání ve Sněmovně lordů prvním velkým veřejným vystoupením od smrti jejího manžela, prince Philipa. Vévoda z Edinburghu zemřel 9. dubna.

Kvůli koronaviru se ceremoniál odehrál s menší pompou než v předchozích letech. S ohledem na protiepidemická pravidla se projevu v sále zúčastnilo jen několik desítek lidí, ačkoli dříve bývalo pozvaných více než šest stovek. Všichni museli dodržovat rozestupy, předložit negativní test na koronavirus a mít na obličeji roušku. Změnila se i některá pravidla protokolu: královna například do Westminsterského paláce nedorazila kočárem, jak bylo dosud obvyklé, ale autem.

Vedle královny v sále seděl následník trůnu, princ Charles, a jeho manželka, vévodkyně Camilla. Princ svou matku doprovázel i v předchozích letech, kdy se kvůli brexitu zahájení činnosti parlamentu odsouvalo na jiný než tradičně jarní termín. Projev si osobně vyslechl premiér Johnson, vůdce opozice Keir Starmer a vysocí představitelé obou komor parlamentu. Na galerii smělo sedět po 17 zástupcích Dolní sněmovny a Sněmovny lordů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...