Kosovští představitelé chtějí vydání uprchlých ozbrojenců, kteří údajně stojí za víkendovým útokem

Nahrávám video
Horizont ČT24: Vývoj kolem víkendového incidentu na severu Kosova
Zdroj: ČT24

Kosovští představitelé požadují vydání uprchlých ozbrojenců, kteří mají na svědomí víkendový útok ve vesnici Banjska na severu země. Podle kosovského ministra vnitra se v současnosti ukrývají v Srbsku. V kosovských médiích se objevily záběry ozbrojenců pohybujících se po areálu kláštera, kde se zabarikádovali po přestřelce s kosovskými policisty. Pravost videa pořízeného z dronu nelze nezávisle ověřit.

Při nedělním incidentu zahynul policista a nejméně čtyři srbští útočníci. Vláda v Prištině pak z přímého podílu na útoku obvinila čelného politického představitele kosovských Srbů. Ti v reakci na úmrtí svých spoluobčanů vyhlásili třídenní smutek.

Příslušník kosovské policie Afrim Bunjaku, etnický Albánec, zemřel v neděli při ozbrojených střetech v obci Banjska (albánsky Bajskë), která leží v severní, převážně Srby obývané části Kosova. Dva další policisté pak utrpěli zranění. Kosovští představitelé uvedli, že se tři desítky maskovaných ozbrojenců poté ukryly v pravoslavném klášteře, který policie obklíčila a následně nad ním získala kontrolu. Čtyři útočníci byli zabiti a několik dalších zatčeno.

Na muže zajaté při přestřelce prištinský soud zatím uvalil měsíční vazbu. Několik měsíců plánovaná akce měla podle Prištiny destabilizovat Kosovo.

Priština nejzávažnější bezpečnostní incident v Kosovu za poslední roky označila za terorismus a vinu za něj připsala Bělehradu. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že za útokem stojí kosovští Srbové, kteří nechtějí snášet blíže neupřesněný „teror“ ze strany kosovských úřadů. Odmítl také, že by měl s útokem cokoliv společného.

Vučić se posléze sešel s velvyslanci několika západních zemí včetně Spojených států a Německa. „Požádal jsem, aby se o všechny bezpečnostní otázky na severu Kosova místo Kurtiho policie starala KFOR (mírová mise NATO, pozn. red.),“ uvedl Vučić.

Odpovědnost za nedělní incident podle Vučiće nesou nespokojení kosovští Srbové, nikoliv Bělehrad. V pondělí se srbský lídr radil také s velvyslancem Ruska, podle kterého Kosovo samo podněcuje ke konfliktu. Zprostředkovat normalizaci vztahů se už přes deset let snaží Evropská unie.

„Musíme najít cestu ven z neustálých krizí a vrátit se k normálnímu řešení problémů skrze dialog,“ komentoval incident mluvčí Evropské komise Peter Stano.

Záznam útoku

Snímek, jehož pravost nebylo možné bezprostředně ověřit, zveřejnila v noci na úterý stanice Klan Kosova. Zachycuje okamžik, kdy skupina mužů v uniformách a se zbraněmi opouští klášter a v zástupu stoupá do okolních hor. Kosovská policie je pronásleduje a v nejméně jednom okamžiku je patrná střelba.

Šéf kosovské policie Gazmend Hoxha už v pondělí uvedl, že některým útočníkům se podařilo dostat pěšky z kláštera a jeho okolí. Nevyloučil, že se někteří z nich stále nacházejí na kosovském území. Banjska je od hranic se Srbskem vzdálená asi deset kilometrů. Podle kosovského ministra vnitra Xhelala Svecly se šest útočníků léčí se zraněními v Novém Pazaru v jihozápadním Srbsku.

Svecla dále uvedl, že nalezené doklady svědčí o tom, že na akci se přímo podílel jeden z vůdců Srbů v severním Kosovu Milan Radoičić. Následně zveřejnil video, které podle něj zachycuje Radoičiće spolu s dalšími bojovníky na dvoře domu přiléhajícího ke klášteru.

Kontroverzního podnikatele, osobu na sankční listině Spojených států a současně místopředsedu probělehradské kosovské strany Srbská kandidátka (SL), ministr označil za „vůdce teroristické skupiny“ a také za blízkého spolupracovníka srbského prezidenta Vučiće.

Pokračování etnických nepokojů

Srbská kandidátka v úterý na severu Kosova vyhlásila třídenní smutek na počest „spoluobčanů zabitých v tragickém případu v Banjsce“, napsal portál KosSev. Den smutku vyhlásila podle stanice N1 na středu také vláda v Bělehradě.

Kosovský premiér Albin Kurti v pondělí zveřejnil soupis a fotografie vojenského vybavení, které podle něj policie našla na místě incidentu a při následných raziích. Zahrnuje desítky položek včetně obrněného vozu, minometu, granátometu a velkého množství munice.

Sever Kosova je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně 90 vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se situace stabilizovala, napětí tam ale přetrvávalo.

Poslední dohoda nabízela částečnou autonomii pro srbské obce na severu Kosova výměnou za uznání nezávislosti této země Srbskem, to Vučić odmítl. V srbské domácí politice čelí tlaku srbských nacionalistů, kteří Kosovo považují za kolébku národa. Vstřícnost neprojevil ani kosovský premiér Kurti, který dokonce obvinil unijního zmocněnce z toho, že straní Srbům.

Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...