Koronavirus ve světě: V olympijské vesnici v Tokiu odhalili první případ, Austrálie zpřísňuje opatření

V olympijské vesnici v japonském Tokiu zdravotníci v sobotu odhalili první případ koronaviru. Podle organizátorů ho má člověk ze zahraničí zapojený do organizace Her. Olympiádu doprovázejí přísná hygienická opatření, sportovat se bude bez diváků. Začne v pátek 23. července a potrvá do neděle 8. srpna. Šíření koronaviru neustává ani v Německu nebo Austrálii. Francie zpřísní podmínky pro neočkované přijíždějící z šesti evropských zemí.

Olympijské hry v Tokiu kvůli koronaviru provázejí přísná opatření, která začínají už po příletu a mají minimalizovat rozšíření nákazy mezi olympioniky i běžnou japonskou populaci.

Sportovci se musí denně testovat a pohybovat kromě sportovišť jen v olympijské vesnici, kam nemá přístup nikdo zvenčí. Časté testování čeká také další akreditované, kteří budou bydlet převážně ve vyhrazených olympijských hotelech. Bez ohledu na případné očkování jsou povinné roušky a odstupy.

Kvůli dalšímu nárůstu nákazy v Japonsku byl v Tokiu na dobu olympiády vyhlášen nouzový stav. Hry se tak nakonec uskuteční i bez domácích diváků, o zákazu těch zahraničních bylo jasno už dlouho. Většina japonské veřejnosti v průzkumech vystupuje proti olympiádě. Po příletu prezidenta MOV Thomase Bacha vyjadřovali lidé nespokojenost na sociálních sítích i při demonstracích v ulicích.

Sám Bach označil rychlé rozeznání případu za známku toho, že opatření jsou účinná. „Od  prvního do 16. července přicestovalo zhruba 15 tisíc sportovců, funkcionářů a dalších akreditovaných lidí. Všichni byli po příletu testováni. Z toho 15 bylo pozitivních. To je velmi nízká míra, 0,1 procenta. Každý byl hned izolován a nepředstavuje žádné nebezpečí pro ostatní účastníky nebo japonské obyvatele. Je to důkaz, že opatření fungují,“ řekl prezident na tiskové konferenci.

V Německu nákaza roste, Austrálie zpřísňuje opatření

Výskyt koronaviru se nepřestává zvyšovat v Německu. Desátým dnem vzrostl počet nových případů za posledních sedm dní na 100 tisíc obyvatel. V sobotu tento údaj činí 9,4 případu. Minulý týden hodnota klesla na nejnižší úroveň od začátku měření. Na 100 tisíc obyvatel připadalo 4,9 případu nákazy koronavirem za uplynulý týden.

Za posledních 24 hodin německé laboratoře objevily 1608 nových případů nákazy koronavirem. Před týdnem jich bylo 952. V souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo za poslední den 22 pacientů.

Kumulovaný počet případů za posledních sedm dní na 100 tisíc obyvatel je v Německu zásadní. Je to hlavní údaj, skrze který úřady hodnotily vývoj epidemie. Ministerstvo zdravotnictví ale zvažuje změnu, do měření chce zahrnout i další čísla, například vývoj hospitalizací.

  • 21:53

    Vietnam o další dva týdny prodlouží opatření, která byla přijata s cílem zastavit šíření koronaviru v hospodářské metropoli Ho Či Minově Městě a v dalších 18 městech a provinciích na jihu země. Přísná omezení pohybu měla původně skončit v neděli 1. srpna.

  • 18:44
    Česko

    Lékař Vlastimil Voráček, který měl jako první z členů české výpravy po příletu na OH pozitivní test na covid, po opuštění izolace už z Tokia odletěl.

  • 18:36
    Česko

    Vyšetřování průběhu charterového letu na OH, po němž byli někteří členové výpravy pozitivní na covid, neodhalilo podle ČOV žádné systémové pochybení.

Australské město Sydney a jeho okolí čeká další zpřísnění protikoronavirových opatření. Rozhodla o tom vláda Nového Jižního Walesu, jehož je Sydney metropolí. Podle premiérky tohoto australského státu Gladys Berejiklianové pandemická pravidla, která v oblasti platí od 26. června, sice vedla ke stabilizaci šíření koronaviru, nejsou ale dostatečná pro výraznější snížení počtu nových infekcí.

V Sydney a okolí, kde žije přes šest milionů lidí, budou muset zavřít obchody se zbožím, které není považováno za nezbytné. Obyvatelé v některých částech města nesmějí opustit svou čtvrť, pokud nedojíždějí za prací do zdravotnictví či jiného klíčového sektoru. Zavřeny budou také stavby, protože právě mezi stavebními dělníky úřady zaznamenaly silné šíření nákazy.

Francie zpřísní podmínky pro neočkované přijíždějící z některých zemí

Francie bude od neděle požadovat od neočkovaných negativní test na koronavirus ne starší 24 hodin při příjezdu z Británie, Španělska, Portugalska, Kypru, Řecka a Nizozemska. Podle agentury AFP to oznámila kancelář francouzského premiéra Jeana Castexe.

Cestující z Británie se dosud museli při překročení francouzských hranic prokazovat testem ne starším 48 hodin a lidé přijíždějící ze zmíněné šestice evropských zemí ne starším 72 hodin.

Kancelář premiéra zároveň sdělila, že od soboty budou zrušena omezení pro cestující ze všech zemí, kteří mají ukončené očkování jednou z vakcín uznávaných Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), tedy očkovacím preparátem od výrobců Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Kromě toho bude Francie od nynějška uznávat také očkování vakcínou Covishield, kterou vyrábí s licencí od AstraZenecy indická společnost Serum Institute.

Britské úřady mezitím podle stanice BBC informovaly, že plně očkovaní cestující, kteří se vrátí do Anglie a Walesu z Francie, budou muset i po pondělku nastoupit karanténu, přestože u příjezdů z mnoha jiných zemí se pravidla od nového týdne zmírní. Podle britské vlády totiž ve Francii přetrvávají případy varianty beta, která byla poprvé zaznamenána v Jihoafrické republice.

Počet účastníků pouti do Mekky je i letos omezen

K Velké mešitě v Mekce na západě Saúdské Arábie začali v první den každoroční muslimské pouti proudit věřící. Letošní pouti se kvůli nebezpečí šíření koronaviru může zúčastnit jen 60 tisíc lidí, uvedla agentura AFP. Rozsah pouti byl ze stejného důvodu omezen i loni.

Pouť potrvá do 22. července. Do Mekky se letos mohou vydat jen občané Saúdské Arábie a také očkovaní cizinci, kteří žijí v království. Letošní pouť je sice větší než loňská, přesto výrazně menší ve srovnání s dobami před pandemií, kdy se jí běžně účastnily miliony lidí z celého světa.

Saúdskoarabská média ujišťují, že na místě jsou přísně dodržována hygienická pravidla. Poutníci jsou například rozděleni do skupin po dvaceti a nesmějí se dotýkat svatyně Kaaby, která je umístěna právě ve Velké mešitě. 

Biden kritizoval sociální sítě za dezinformace

Americký prezident Joe Biden v pátek ostře kritizoval provozovatele sociálních sítí za to, že nejsou schopni zabránit šíření falešných informací o nemoci covid-19. Podle něj sociální sítě touto svou neschopností „zabíjejí lidi“. Ve čtvrtek šéf amerického úřadu pro veřejné zdraví Vivek Murthy označil dezinformace o vakcínách proti covidu-19 za hrozbu pro veřejné zdraví.

Biden ve svém vyjádření pro média také dodal, že „jediná pandemie je mezi nenaočkovanými“.

„Cirka 65 procent dezinformací o vakcínách (proti covidu-19) šíří na sociálních sítí zhruba 12 lidí,“ uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Podle stanice CNN vycházel z březnové zprávy nevládní organizace proti šíření nenávisti v digitálním prostoru CCDH.

Ve svém čtvrtečním vyjádření Murthy uvedl, že sociální sítě svým nastavením spíše podporují šíření nepravých, mylných či zavádějících informací. Američany vyzval, aby proti šíření dezinformací bojovali. „Záleží na tom osud životů,“ uvedl.

Proti Murthyho slovům ale vystoupili někteří provozovatelé známých sociálních sítí. Mluvčí Facebooku označil výroky zdravotnického představitele za „nařčení, která nejsou podložena fakty“. Poukázal, že na této sociální síti přes dvě miliardy uživatelů zhlédlo potvrzené informace o nemoci covid-19 a očkování. Twitter uvedl, že se chce i nadále podílet na šíření kvalitních zdravotnických informací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 44 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 46 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...