Konflikt není v ničím zájmu, řekl Bidenovi čínský prezident Si Ťin-pching

Nahrávám video

Čínský prezident Si Ťin-pching ve videohovoru americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu. S odkazem na čínská státní média o tom informovala agentura Reuters. Čína a Spojené státy podle čínského prezidenta musí vést bilaterální vztahy správným směrem a obě země by také měly převzít náležitou mezinárodní odpovědnost a usilovat o světový mír. Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi popsal, jaké „důsledky by měla čínská materiální podpora Rusku, které brutálně útočí na ukrajinská města a civilisty“.

Si řekl šéfovi Bílého domu, že vztahy mezi státy se nemohou přetavit do konfrontace. Konflikty a konfrontace totiž podle něj nejsou v ničím zájmu. Čínský prezident také poznamenal, že „krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět“.

„Jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN a jako dvě největší světové ekonomiky máme povinnost nejen vést čínsko-americké vztahy správným směrem, ale také převzít naši mezinárodní odpovědnost a usilovat o mír a klid ve světě,“ uvedl Si.

Za hlavní priority ve vztahu k Ukrajině označil „pokračovat v dialogu a vyjednávání, vyhnout se civilním obětem, zabránit humanitární krizi, ukončit boje a co nejdříve ukončit válku“. Si podle japonské agentury Kjódó také Bidenovi řekl, že Čína nesouhlasí se sankcemi proti Rusku a že doufá, že nenastane druhá studená válka.

Rozhovor obou lídrů trval téměř dvě hodiny. Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi popsal, jaké by měla čínská materiální podpora Rusku důsledky. Bílý dům uvedl, že má stále obavy z toho, že by se Peking mohl rozhodnout Moskvu vojensky podpořit, a v této souvislosti sdělil, že bude věc sledovat.

Americký představitel, který o obsahu telefonátu informoval novináře, řekl, že rozhovor byl „přímý, věcný a podrobný“, píše agentura Reuters. Biden podle téhož zdroje prezidentovi Si řekl, že Čína by v případě materiální podpory Ruska ve válce na Ukrajině čelila důsledkům nejen ze strany USA, ale i širšího světa. „Uvidíme, jaká rozhodnutí Čína v následujících dnech a týdnech učiní,“ uvedl činitel.

Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová uvedla, že Peking by měl stát na správné straně historie a neměl by finančně nebo jiným způsobem Kremlu ulehčovat od sankcí.

Hovořili i o Tchaj-wanu

Telefonát prezidentů se také týkal Tchaj-wanu. Čína považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a v blízkosti ostrova posílil své vojenské aktivity. To vyvolává obavy Washingtonu a Tchaj-peje, že by se Peking mohl rozhodnout následovat ruského příkladu a použít proti Tchaj-wanu vojenskou sílu, píše Reuters. Biden podle amerického představitele čínskému protějšku zopakoval, že americká podpora Tchaj-wanu je nadále skálopevná. Si podle agentury Kjódó varoval, že „nezvládnutí tchajwanské otázky by mělo rozvratný dopad na bilaterální vztahy“.

Čína se v ukrajinské krizi vykreslovala jako neutrální aktér a odmítla odsoudit Rusko za invazi do země, zároveň ale tuto agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. Moskva podle informací amerických zpravodajských služeb, na které se odkazují americká média, v uplynulých dnech požádala Peking o finanční i vojenskou pomoc. Čínští představitelé to označili za dezinformace.

Putin a Si ohlásili ještě před ruskou invazí na Ukrajinu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné 'zakázané' oblasti spolupráce“.

Fürst: Čína nemá důvod do konfliktu vstupovat

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dříve řekl, že Spojené státy nebudou váhat zakročit, pokud Čína ruskou agresi podpoří. 

Podle sinologa Rudolfa Fürsta z Ústavu mezinárodních vztahů jde z pohledu Číny ve válce na Ukrajině o geopolitický střet mezi Spojenými státy a Ruskem ve východní Evropě a Čína v tomto směru nemá žádné racionální důvody do něj aktivně vstupovat.

Nahrávám video

„Hrají zde roli ideologické důvody, kde má Rusko s Čínou průnik témat ohledně Asie a vytváření protiváhy proti americké hegemonii ve světě. Ale že by se Čína zaplétala do konfliktu, ve kterém nemá zájmy, to od ní Rusko nemůže čekat,“ domnívá se sinolog. „Dá se čekat, že Putin bude po Číně žádat podporu, kterou mu Čína těžko může dopřát. Myslím, že čínská pozice bude neurčitá a Peking bude lavírovat.“

Čínské investice na Ukrajině v ohrožení

Čína má navíc s Ukrajinou významné ekonomické a politické vazby a prodlužující se konflikt je pro ni v tomto ohledu nepříjemný. „Čína tam proinvestovala a napůjčovala asi osm miliard dolarů a má tam řadu velkých projektů,“ vysvětluje Fürst.

Velvyslanec ve Lvově Fan Sien-žung dokonce prohlásil, že Čína na Ukrajinu nikdy nezaútočí, a naopak naznačil možnou ekonomickou pomoc napadenému státu. Tyto výroky byly vykládány jako opatrné distancování se od Putinova režimu a náznak podpory Ukrajině. 

Podle Fürsta se ovšem nejedná o žádný ideologický postoj. „To je prostě praktická politika. Protože Ukrajina je skutečně strategickým partnerem Číny,“ říká. „Kdybych to porovnal s dalšími východoevropskými a středoevropskými zeměmi, které mají také strategické partnerství s Čínou, tak o Ukrajině můžeme říct, že to skutečně není jen nějaká prázdná fráze, to skutečně je velmi relevantní partnerství. Čína tam má své vlastní lidi, je tam několik tisíc Číňanů. Nechtějí si zpřetrhat vazby s Ukrajinou. Ukrajina je multilaterálně zapojena do eurasijského projektu Pás a stezka a Čína tam buduje přístavy a železniční spojení. Že by byla Ukrajina rozbita válkou, to Číně prostě nevyhovuje.“

Podle sinologa se tedy dá očekávat aktivní, či „udržovací“ diplomacie vůči Kyjevu. Čína se ale nechce v konfliktu angažovat, protože by na to doplatila více, než nyní sankcemi devastované Rusko.

Akademici Čínu varují

Navzdory náznakům je ale přístup Pekingu v zásadě stejný a velmi obecný. Si Ťin-pching si telefonoval s Putinem, ale s ukrajinským prezidentem nemluvil. Snahu vystupovat jako neutrální Čína sama podkopává, když podporuje ruské konspirace.

Někteří čínští akademici upozorňují, že podpora Moskvy je taktickou chybou. Místopředseda Centra pro výzkum veřejné politiky poradního úřadu Státní rady Chu Wej v neobvykle upřímné eseji, která byla vzápětí zcenzurována, napsal, že může zhoršit postavení Číny: „Za současných mezinárodních okolností může Čína postupovat jen tak, že bude chránit vlastní zájmy, zvolí menší zlo a co nejdříve se zbaví ruského břemene.“

V roce, kdy se očekává, že Si poruší tradici, přijme třetí funkční období a prodlouží si vládu na neurčito, je obrat v ukrajinské krizi málo pravděpodobný.

Čína naznačuje zájem stát se prostředníkem mírových jednání. S urovnáváním mezinárodních krizí ale má málo zkušenosti. Zahraniční politika je v podstatě prodloužením domácích priorit, z nichž tou největší je zajistit bezpečné přežití režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...