Konflikt není v ničím zájmu, řekl Bidenovi čínský prezident Si Ťin-pching

Nahrávám video
Události: Peking lavíruje mezi Západem a Moskvou
Zdroj: ČT24

Čínský prezident Si Ťin-pching ve videohovoru americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu. S odkazem na čínská státní média o tom informovala agentura Reuters. Čína a Spojené státy podle čínského prezidenta musí vést bilaterální vztahy správným směrem a obě země by také měly převzít náležitou mezinárodní odpovědnost a usilovat o světový mír. Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi popsal, jaké „důsledky by měla čínská materiální podpora Rusku, které brutálně útočí na ukrajinská města a civilisty“.

Si řekl šéfovi Bílého domu, že vztahy mezi státy se nemohou přetavit do konfrontace. Konflikty a konfrontace totiž podle něj nejsou v ničím zájmu. Čínský prezident také poznamenal, že „krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět“.

„Jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN a jako dvě největší světové ekonomiky máme povinnost nejen vést čínsko-americké vztahy správným směrem, ale také převzít naši mezinárodní odpovědnost a usilovat o mír a klid ve světě,“ uvedl Si.

Za hlavní priority ve vztahu k Ukrajině označil „pokračovat v dialogu a vyjednávání, vyhnout se civilním obětem, zabránit humanitární krizi, ukončit boje a co nejdříve ukončit válku“. Si podle japonské agentury Kjódó také Bidenovi řekl, že Čína nesouhlasí se sankcemi proti Rusku a že doufá, že nenastane druhá studená válka.

Rozhovor obou lídrů trval téměř dvě hodiny. Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi popsal, jaké by měla čínská materiální podpora Rusku důsledky. Bílý dům uvedl, že má stále obavy z toho, že by se Peking mohl rozhodnout Moskvu vojensky podpořit, a v této souvislosti sdělil, že bude věc sledovat.

Americký představitel, který o obsahu telefonátu informoval novináře, řekl, že rozhovor byl „přímý, věcný a podrobný“, píše agentura Reuters. Biden podle téhož zdroje prezidentovi Si řekl, že Čína by v případě materiální podpory Ruska ve válce na Ukrajině čelila důsledkům nejen ze strany USA, ale i širšího světa. „Uvidíme, jaká rozhodnutí Čína v následujících dnech a týdnech učiní,“ uvedl činitel.

Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová uvedla, že Peking by měl stát na správné straně historie a neměl by finančně nebo jiným způsobem Kremlu ulehčovat od sankcí.

Hovořili i o Tchaj-wanu

Telefonát prezidentů se také týkal Tchaj-wanu. Čína považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a v blízkosti ostrova posílil své vojenské aktivity. To vyvolává obavy Washingtonu a Tchaj-peje, že by se Peking mohl rozhodnout následovat ruského příkladu a použít proti Tchaj-wanu vojenskou sílu, píše Reuters. Biden podle amerického představitele čínskému protějšku zopakoval, že americká podpora Tchaj-wanu je nadále skálopevná. Si podle agentury Kjódó varoval, že „nezvládnutí tchajwanské otázky by mělo rozvratný dopad na bilaterální vztahy“.

Čína se v ukrajinské krizi vykreslovala jako neutrální aktér a odmítla odsoudit Rusko za invazi do země, zároveň ale tuto agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. Moskva podle informací amerických zpravodajských služeb, na které se odkazují americká média, v uplynulých dnech požádala Peking o finanční i vojenskou pomoc. Čínští představitelé to označili za dezinformace.

Putin a Si ohlásili ještě před ruskou invazí na Ukrajinu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné 'zakázané' oblasti spolupráce“.

Fürst: Čína nemá důvod do konfliktu vstupovat

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dříve řekl, že Spojené státy nebudou váhat zakročit, pokud Čína ruskou agresi podpoří. 

Podle sinologa Rudolfa Fürsta z Ústavu mezinárodních vztahů jde z pohledu Číny ve válce na Ukrajině o geopolitický střet mezi Spojenými státy a Ruskem ve východní Evropě a Čína v tomto směru nemá žádné racionální důvody do něj aktivně vstupovat.

Nahrávám video
Sinolog Rudolf Fürst o jednání amerického a čínského prezidenta
Zdroj: ČT24

„Hrají zde roli ideologické důvody, kde má Rusko s Čínou průnik témat ohledně Asie a vytváření protiváhy proti americké hegemonii ve světě. Ale že by se Čína zaplétala do konfliktu, ve kterém nemá zájmy, to od ní Rusko nemůže čekat,“ domnívá se sinolog. „Dá se čekat, že Putin bude po Číně žádat podporu, kterou mu Čína těžko může dopřát. Myslím, že čínská pozice bude neurčitá a Peking bude lavírovat.“

Čínské investice na Ukrajině v ohrožení

Čína má navíc s Ukrajinou významné ekonomické a politické vazby a prodlužující se konflikt je pro ni v tomto ohledu nepříjemný. „Čína tam proinvestovala a napůjčovala asi osm miliard dolarů a má tam řadu velkých projektů,“ vysvětluje Fürst.

Velvyslanec ve Lvově Fan Sien-žung dokonce prohlásil, že Čína na Ukrajinu nikdy nezaútočí, a naopak naznačil možnou ekonomickou pomoc napadenému státu. Tyto výroky byly vykládány jako opatrné distancování se od Putinova režimu a náznak podpory Ukrajině. 

Podle Fürsta se ovšem nejedná o žádný ideologický postoj. „To je prostě praktická politika. Protože Ukrajina je skutečně strategickým partnerem Číny,“ říká. „Kdybych to porovnal s dalšími východoevropskými a středoevropskými zeměmi, které mají také strategické partnerství s Čínou, tak o Ukrajině můžeme říct, že to skutečně není jen nějaká prázdná fráze, to skutečně je velmi relevantní partnerství. Čína tam má své vlastní lidi, je tam několik tisíc Číňanů. Nechtějí si zpřetrhat vazby s Ukrajinou. Ukrajina je multilaterálně zapojena do eurasijského projektu Pás a stezka a Čína tam buduje přístavy a železniční spojení. Že by byla Ukrajina rozbita válkou, to Číně prostě nevyhovuje.“

Podle sinologa se tedy dá očekávat aktivní, či „udržovací“ diplomacie vůči Kyjevu. Čína se ale nechce v konfliktu angažovat, protože by na to doplatila více, než nyní sankcemi devastované Rusko.

Akademici Čínu varují

Navzdory náznakům je ale přístup Pekingu v zásadě stejný a velmi obecný. Si Ťin-pching si telefonoval s Putinem, ale s ukrajinským prezidentem nemluvil. Snahu vystupovat jako neutrální Čína sama podkopává, když podporuje ruské konspirace.

Někteří čínští akademici upozorňují, že podpora Moskvy je taktickou chybou. Místopředseda Centra pro výzkum veřejné politiky poradního úřadu Státní rady Chu Wej v neobvykle upřímné eseji, která byla vzápětí zcenzurována, napsal, že může zhoršit postavení Číny: „Za současných mezinárodních okolností může Čína postupovat jen tak, že bude chránit vlastní zájmy, zvolí menší zlo a co nejdříve se zbaví ruského břemene.“

V roce, kdy se očekává, že Si poruší tradici, přijme třetí funkční období a prodlouží si vládu na neurčito, je obrat v ukrajinské krizi málo pravděpodobný.

Čína naznačuje zájem stát se prostředníkem mírových jednání. S urovnáváním mezinárodních krizí ale má málo zkušenosti. Zahraniční politika je v podstatě prodloužením domácích priorit, z nichž tou největší je zajistit bezpečné přežití režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 57 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...