Končím s politikou, oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. Vládne od roku 2010

Dosud nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte po pádu své vlády končí s politickou kariérou. Oznámil to v pondělí na jednání parlamentu. V nadcházejících volbách se Rutte nebude ucházet o opětovné zvolení a skončí také jako lídr Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), píše De Telegraaf.

Rutteho čtyřčlenná vládní koalice se v pátek rozpadla kvůli neshodám ohledně změn v azylovém a migračním systému. VVD od loňského ledna vládne společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA). Jádrem sporu byl Rutteho nový program, který by měl omezit počet žadatelů o azyl v Nizozemsku.

„Rozhodl jsem se v neděli ráno. Myslím, že je ten správný čas předat štafetu,“ řekl Rutte a dodal, že rozhodnutí provázely smíšené pocity. Vedení kabinetu je podle Rutteho „skvělá práce“.

Rutte neskončí hned, v čele vlády zůstane do sestavení nového kabinetu po volbách. O termínu voleb bude ještě v pondělí jednat nizozemský parlament, který také schválí agendu, kterou se bude Rutteho kabinet nadále zabývat. Král Vilém Alexandr odcházejícího premiéra podle veřejnoprávní stanice NOS požádal, aby se nadále staral o nejdůležitější body agendy, mezi něž řadí ruskou válku na Ukrajině.

Rutte neupřesnil, kam budou směřovat jeho další kroky. Odmítl však, že by se mohl stát příštím generálním tajemníkem Severoatlantické aliance, píše NOS. O Ruttem jako jednom z možných nástupců Jense Stoltenberga spekulovala v posledních měsících média.

Současný nizozemský premiér vládne zemi rekordně dlouho, poprvé usedl do křesla předsedy vlády v říjnu 2010. Jeho současný kabinet se ale rodil dlouho a těžce. Přestože jej tvoří stejné strany jako předchozí vládu, která zemi vedla mezi roky 2017 a 2021, dohodnutí koalice trvalo deset měsíců od voleb v březnu 2021.

Nizozemský premiér Markus Rutte (56 let) vládne zemi rekordně dlouho – poprvé usedl do křesla předsedy vlády v říjnu 2010. Je to asi jen o půl roku méně než nynější rekordman v rámci EU, maďarský premiér Viktor Orbán.

Před téměř 13 lety se stal prvním nizozemským liberálním předsedou vlády od roku 1918. Velkou popularitu mu zajišťuje image skromného a neokázalého politika, blízkého lidem. Svobodný a bezdětný žije ve stále stejném bytě, který si koupil po studiích, jezdí v ojetém Saabu, případně na kole, a hodinu týdně vyučuje jako dobrovolník na střední škole v chudé čtvrti Haagu.

Na evropské úrovni je znám jako „Pan Ne“, a to proto, že se v roce 2020 stal neoficiálním lídrem zemí, které blokovaly dohodu o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Jeho nesmlouvavý postoj nakonec přinutil evropskou sedmadvacítku prodloužit červencový summit, než se jim podařilo dospět k dohodě. Přezdívka „Pan Ne“ pochází z videa, na kterém na ministerského předsedu pokřikuje popelář a žádá, aby Rutte „těm Italům a Francouzům“ žádné peníze nedával. „Ale jistěže ne. To si budu pamatovat,“ odpověděl mu premiér.

O jeho soukromém životě se ví jen málo. Narodil se 14. února 1967 jako nejmladší ze sedmi dětí. Celý život žije v Haagu a sám sebe popisuje jako „muže zvyků a tradic“. Politicky aktivní začal být už za studií na Leidenské univerzitě, kde v roce 1992 získal diplom z historie. 

Po škole také deset let pracoval pro potravinářský gigant Unilever a jeho dceřiné firmy.

Od roku 2006 převzal vedení strany VVD a o čtyři roky později stanul tento přesvědčený zastánce volného obchodu a velký obdivovatel Winstona Churchilla a Margaret Thatcherové poprvé v čele vlády. V roce 2012 kabinet padl, liberálové ale v předčasných volbách zvítězili a Rutte mandát obhájil, stejně jako v roce 2017. Tehdy se snažil přebrat voliče Geertu Wildersovi, předsedovi krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), když vyzval Nizozemce, aby zastavili „nesprávný populismus“. Jeho současná, čtvrtá vláda, která se ujala moci v lednu 2022, se už věnovala jen dozvukům koronavirové krize. 

Zdroj: ČTK

Nizozemský premiér Mark Rutte
Zdroj: Reuters/Michele Tantussi

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...