Komise žádá Česko o dvě miliardy korun. Země špatně vybírala cla za čínský textil, zdůvodnila

Evropská komise požaduje po Česku zhruba 2,1 miliardy korun (82,5 milionu eur) za špatné vyměření cla při dovozu textilu a obuvi z Číny mezi lety 2012 až 2019. V pátek o tom informovala Celní správa. Komise požaduje peníze i po dalších státech EU kvůli tomu, že podhodnotily hodnotu dovezeného zboží z Číny. To vedlo k nižším příjmům rozpočtu EU.

„Evropská komise je přesvědčena, že díky nesprávným postupům celních orgánů EU v letech 2012 až 2019 došlo ke ztrátě příjmů, které jsou odváděny do rozpočtu EU ze cla vybraného členskými státy. Nyní po členských státech požaduje poměrnou částku jako náhradu ztráty,“ uvedla celní správa.

Celní poplatky tvoří přibližně patnáct procent příjmů společného rozpočtu EU, kterého je Česko dlouhodobě čistým příjemcem. Mluvčí komise v pátek sdělila, že unijní exekutiva chce žádostí, která následuje po obsáhlém vyšetřování a analýze, zajistit, aby všechny státy hradily svůj spravedlivý podíl do rozpočtu.

„Nejsou to další peníze pro Brusel. Dopad těchto příspěvků na rozpočet bude neutrální, protože se jimi redukuje výše národních plateb do rozpočtu EU vypočítávaných na základě hrubého národního důchodu,“ uvedla mluvčí. Odmítla upřesnit, kolika států se doplatek týká. Je jich podle ní „několik“.

Komise dala postih i Británii

„EU asi našla nápadné rozdíly v tom, jak podobný dovoz z Číny proclívají jednotlivé členské země. Předpokládám, že Česko bude údajný nedoplatek rozporovat, a to i ve spolupráci s ostatními kritizovanými státy. Alespoň do doby, než soud rozhodne v obdobném sporu EU s Británií,“ řekl ředitel poskytovatele celních služeb Gerlach Luděk Procházka.

Obdobný případ totiž řeší Komise s Velkou Británií od roku 2018. Tehdy ostrovní zemi dala dva měsíce na doplacení 2,7 miliardy eur celních poplatků do unijního rozpočtu. Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) totiž uvedl, že Británie dlouhodobě ignorovala rozsáhlé celní podvody se zbožím dováženým především z Číny. Tím Unii způsobila značné ztráty, které by měla nahradit. Případ nakonec skončil u Evropského soudního dvora.

Clo patří mezi takzvané tradiční zdroje rozpočtu EU. Ty podle účetní závěrky EU za rok 2019 činily 21,2 miliardy eur (zhruba 515 miliard korun). Celkové výnosy EU v roce 2019 činily 160,3 miliardy eur.

Podle Zprávy o činnosti celní správy za rok 2019 poslalo Česko do EU z výběru cla 7,4 miliardy korun. O rok dříve to bylo 6,8 miliardy korun. Cla jsou ovšem i příjmem státního rozpočtu. Dohromady do EU i rozpočtu tak celní správa v roce 2019 odvedla z cel 9,2 miliardy korun.

Celkový počet dovozních celních prohlášení podaných v roce 2019 ve srovnání s předchozím rokem klesl o 0,9 procenta na 1,3 milionu. Počet položek v celních prohlášeních ale podle dokumentu mírně vzrostl na 2,8 milionu. Zprávu za rok 2020 dosud ministerstvo financí, pod které celníci spadají, nezveřejnilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 9 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...