Komisařka OSN bude pátrat po porušování lidských práv v Bělorusku. Rezoluci navrhla EU

Rada OSN pro lidská práva schválila rezoluci navrženou EU, která úřadu komisařky Michelle Bacheletové ukládá sledovat situaci ohledně porušování lidských práv v Bělorusku. Tamní opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská předtím OSN vyzvala, aby co nejrozhodněji zareagovalo na represe proti účastníkům protestů proti zfalšování prezidentských voleb. Zvláštní zpravodajka OSN v Ženevě varovala před spuštěním další železné opony v Evropě, Lukašenkova slova o uzavření hranic s Litvou a Polskem se však zatím nenaplnila. Policie zato obvinila dalšího vedoucího opozičního představitele Maxima Znaka.

Rezoluce od Minsku požaduje, aby umožnil nezávislé, transparentní a nestranné vyšetření všech obvinění z porušení lidských práv, jakož i to, aby pachatele postavil před soud. Žádá dále vládu, aby spolupracovala se zvláštní zpravodajkou OSN, ale to se od zřízení této funkce nikdy nestalo. Bacheletová má do konce roku podat zprávu o situaci v zemi. Má také předestřít doporučení pro další postup.

Rusko se pokusilo přijetí rezoluce odvrátit, navrhlo také 17 dodatků, všechny však byly zamítnuty. V Radě pro lidská práva nemá hlasovací právo. Pro rezoluci nakonec hlasovalo 23 států včetně Česka, proti byly Venezuela a Eritrea a 22 se jich zdrželo.

Podle agentury TASS Kreml už před hlasováním vyjádřil politování nad „předpojatou a zpolitizovanou“ diskusí v Radě pro lidská práva, „vyvolanou skupinou agresivně naladěných států“. Tvrzení o porušování lidských práv v Bělorusku nejsou podle ruského zástupce v radě ničím jiným než „pokusem prostřednictvím nátlaku a hrozeb ovlivnit výsledky voleb, destabilizovat situaci a vyprovokovat politickou krizi“. 

Běloruské ministerstvo zahraničí označilo přijetí usnesení za „další stadium perzekuce“ Běloruska ze strany Evropské unie a rovněž porušení Charty Spojených národů, která zapovídá „vměšování do vnitřních záležitostí jakéhokoliv státu“, uvedla běloruská státní agentura Belta.

Výzva opozice

Cichanouská předtím v Ženevě vyzývala: „Situace v Bělorusku vyžaduje okamžitou mezinárodní pozornost. Pokojní demonstranti jsou nezákonně zadržování, biti a znásilňováni. Někteří přišli o život.“ Obvinila režim Alexandra Lukašenka, že při brutálním potlačování protestů porušuje vlastní závazky ohledně dodržování lidských práv, což dává mezinárodnímu společenství právo reagovat s maximální tvrdostí, a to až do doby, než Minsk začne mezinárodní normy zase respektovat. Opoziční vůdkyně současně vyjádřila ochotu k dialogu s úřady v zájmu vyřešení krize.

„Nedovolme spustit na evropský kontinent další železnou oponu,“ apelovala v Radě OSN pro lidská práva Anais Marinová, která byla pověřena rolí zvláštní zpravodajky OSN. V debatě o lidských právech v Bělorusku označila situaci za „katastrofální“. Její projev podle Reuters několikrát přerušily námitky Ruska, Běloruska a dalších delegací. 

Běloruská policie mezitím obvinila dalšího předního představitele opozice Znaka z trestného činu vyzývání k akcím ohrožujícím národní bezpečnost. Znak podle serveru Tut.by vzápětí oznámil, že zahajuje protestní hladovku. Trestní stíhání se stejným obviněním zahájila generální prokuratura už ve středu proti Maryji Kalesnikavové.

Vůči režimu vystoupila také Evropská investiční banka (EIB). Ta chce pozastavit financování nových projektů v Bělorusku. Podle zdroje agentury Reuters jde o součást opatření Evropské unie.

„(Ve čtvtek) se konalo zasedání správní rady, kde to bylo jasně řečeno,“ uvedl zdroj a dodal, že se neplánují žádné projekty. EIB v Bělorusku od podpisu prvního projektu v polovině roku 2017 už investovala 550 milionů eur (14,7 miliardy korun).

Hranice zůstávají otevřené

Lukašenko ve čtvrtek oznámil, že zavře hranice s Polskem a Litvou, jež patří mezi nejdůraznější kritiky jeho režimu, a také posílí ochranu hranic s Ukrajinou. „Jsme nuceni stáhnout vojska z ulic, půl armády povolat do zbraně a uzavřít státní hranici ze západu –⁠ především s Litvou a Polskem,“ prohlásil autoritářský prezident, jenž zemi vládne tvrdou rukou už 26 let.

Hraniční přechody nicméně stále fungují a pohraničníci tam kontrolují cestující při vjezdu a výjezdu ze země. Běloruská pohraniční stráž oznámila, že „posílila kontrolu“ a že na hranice „byly vyslány posily“.

AFP připomíná, že Lukašenko již několikrát zmobilizoval armádu a poslal ji k hranicím, a to i na hranice s Ruskem. Celé jaro totiž tvrdil, že se jej chce Moskva zbavit, protože brání přeměně země v ruského vazala. Ale po volbách otočil o 180 stupňů, aby získal ruskou podporu tváří tvář masovým protestům. Minsk nyní hlásá, že protesty řídí Západ, aby si podmanil Bělorusko jako nástupiště proti Rusku.

V řadě běloruských měst již šestý týden přes tvrdé zákroky bezpečnostních sil pokračují protesty proti zfalšování výsledků srpnových prezidentských voleb. Každou neděli se přitom podle odhadů opozice i novinářů demonstrací jen v Minsku účastní na 100 tisíc lidí, kteří požadují Lukašenkův odchod a nové volby hlavy státu.

Upálený muž

V pátek se také před policejní stanicí v městě Smaljavičy neznámý muž polil benzinem a zapálil. Ve vážném stavu byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče, uvedl server Tut.by. Motiv činu zatím není znám. Ministerstvo vnitra podle agentury Reuters tvrdí, že dříve trpěl psychickými problémy.

Když začal hořet, ze strážnice vyběhl jeden z policistů, který oheň uhasil hasicím přístrojem. Muž podle serveru nevykřikoval žádná hesla. Jeho totožnost a motivy činu vyšetřovatelé zjišťují.

Mluvčí ministerstva vnitra později upřesnila, že se zapálil místní obyvatel, který měl v minulosti potíže se zákonem a také se několikrát pokusil o sebevraždu. Před několika dny zatelefonoval na policii a sdělil, že na hřbitově účtuje se životem, ale policisté mu po příjezdu na místo v sebevraždě zabránili. Kvůli sebevražedným sklonům postoupil před několika lety léčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...