Slovenský podnikatel Marián Kočner u soudu odmítl obžalobu, podle které se podílel na padělání směnek v hodnotě téměř 69 milionů eur (1,78 miliardy korun). Jejich proplacení žádala jedna z jeho firem i od soukromé televize Markíza. Policie v březnu Kočnera obvinila také z objednávky loňské vraždy novináře Jána Kuciaka.
„Pokud by (směnky) byly zfalšovány, tak bych je nevymáhal prostřednictvím své firmy,“ řekl Kočner soudu během své více než dvouhodinové výpovědi.
Odpoledne v reakci na dotazy advokátů, prokurátora a soudců tvrdil, že částka na směnkách byla stanovena na základě ústní dohody. Na vícero dotazů právních zástupců Markízy uvedl, že si nepamatuje, nebo odmítl odpovědět. Hájil se rovněž tím, že ve věci směnek mu v minulosti radil prominentní právník a někdejší předseda československého federálního ústavního soudu Ernest Valko, který byl v roce 2010 zavražděn.
Soud odmítl návrh prokurátora, aby jako důkaz připustil předložené přepisy komunikace, kterou policie zajistila z Kočnerova mobilního telefonu při vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, z níž je podnikatel také podezřelý. Předseda senátu rozhodnutí zdůvodnil tím, že soud požaduje předložení celé komunikace obžalovaného, nejen té části, která se týká směnek. Podle médií informace z telefonu kromě jiného poukazují na podnikatelovy kontakty s politiky či představiteli justice.
V podvečer před zahájením výpovědi svědka Petera Tótha, bývalého novináře a někdejšího šéfa kontrarozvědky slovenské tajné služby SIS, soud rozhodl o vyloučení veřejnosti včetně novinářů během Tóthova výslechu. Tóth je médii označován za Kočnerova bývalého blízkého spolupracovníka; po Kuciakově vraždě Tóth začal spolupracovat s policií.
„Podle právního zástupce Markízy klíčový svědek Tóth odpovídal konzistentně s tím, co řekl už v přípravném řízení, tedy víceméně potvrdil to, že směnky byly zfalšované,“ uvedl v pondělí večer zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.
Peníze z Markízy
V kauze padělání směnek policie obžalovala také bývalého ředitele Markízy a exministra hospodářství Pavola Ruska. Také ten už dříve vinu popřel. Oba jsou podezřelí z toho, že čtyři směnky zfalšovali tím, že na nich uvedli jako datum vystavení rok 2000, kdy byl Rusko ve funkci šéfa Markízy. Podle prokurátora byly ale směnky ve skutečnosti vyhotoveny až po roce 2013, kdy Rusko už nebyl ředitelem a spolumajitelem televize.
Podle směnek se Rusko zavazuje zaplatit zmíněnou částku, ručitelem má být právě Markíza. Dokumenty se nakonec dostaly do vlastnictví Kočnerovy firmy. Nebyly ale zahrnuty v účetnictví Markízy, kterou ovládá americká skupina CME vlastnící také českou televizi Nova.
Rusko pak podle médií není schopen dlužnou částku uhradit, povinnost proplatit směnky by tak připadla Markíze. V případu jedné ze směnek už slovenský soud zatím nepravomocně rozhodl v neprospěch televize. Odvolací soud ale jednání v případu přerušil právě z důvodu trestního stíhaní Ruska a Kočnera.
Zvláštní soud
Předchozí líčení ve věci směnek se konalo v sídle specializovaného trestního soudu v Pezinku nedaleko Bratislavy. Výslech Kočnera se kvůli přísným bezpečnostním opatřením uskutečnil v bratislavské věznici, která se nachází v komplexu jednoho ze soudů.
Do povědomí veřejnosti se Kočner dostal v roce 1998 v souvislosti s neúspěšným pokusem o převzetí Markízy za pomoci pracovníků bezpečnostní služby. Ředitelem televize byl tehdy Rusko.
