Kobza při sledování summitu marně hledal slovo mír. Podle Zdechovského se ukázala soudržnost států NATO

Nahrávám video

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v pátečních Událostech, komentářích zhodnotil výsledky summitu Severoatlantické aliance pozitivně, myslí si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc. „Marně jsem při sledování summitu hledal slovo mír,“ namítl poslanec Jiří Kobza (SPD). Politici promluvili také o kampani v amerických prezidentských volbách. „Peníze by mohly být klíčovým faktorem, jestli Biden odstoupí,“ myslí si amerikanista Jiří Pondělíček, který byl dalším hostem této části debaty.

Zdechovský hodnotí závěry summitu pozitivně. „Myslím si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc, o kterou žádala. Až na padesát stíhaček, které chtěla navíc nad těch sedmdesát, o kterých se mluvilo původně, dostala vše. V tomto směru byl summit jednoznačně úspěšný a ukázal soudržnost států NATO.“

Poslance Kobzu výsledky z Washingtonu nepotěšily. „Přemýšlím nad tím, jestli nás to kolektivní rozhodnutí nepřiblíží blíže ke globální válce. Dosud probíhala pomoc na bilaterální bázi, nyní se NATO rozhodlo zapojit jako organizace. To mě děsí. Marně jsem při sledování summitu hledal jedno slovo, a to je mír.“

Kobza také promluvil o cestě maďarského prezidenta, při které jednal s ukrajinským prezidentem Zelenským, ruským lídrem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. „Jen doufám, že Orbánova cesta po těch důležitých zemích bude úspěšná. Protože bez takových prostředníků to nepůjde.“

Turecko prostředníkem nebude, míní Zdechovský

Přestože Rusko pokračuje v napadání ukrajinského území a například před pár dny jeho vzdušné útoky zasáhly nemocnici v Kyjevě, Kobza věří, že by bylo možné jednat o ukončení války. „Prostředníkem by mohlo být například Turecko nebo Čína. Nevím, jestli by mohlo důvěřovat nějakému státu ze západu,“ míní.

„Já jsem v uplynulých letech jednal s diplomaty z Turecka a myslím si, že ví, že Rusko žádný mír nechce, protože se snaží dosáhnout svých vojenských a politických cílů,“ oponoval Zdechovský.

Europoslanec rovněž nevidí žádný způsob, jak by mohl Viktor Orbán splnit cokoliv mimo bilaterálních cílů, které jsou výhodné přímo pro něj. „Je jedním z těch, který na válce vydělává. Maďarský průmysl dodává různé materiály a ta země není tak neutrální, jak by to mohlo vypadat,“ uvedl.

Střely s dlouhým doletem v Německu

Na summitu NATO se Berlín se Spojenými státy dohodl, že americká armáda v roce 2026 na území Německa rozmístí střely dlouhého doletu. Bude to poprvé od konce druhé světové války. „Je to taktický krok na odstrašení Ruska a jeho zbrojení. V minulosti jsme mohli slyšet vrcholné ruské politiky říkat, že nehodlají zastavit na Ukrajině. Myslím si, že je potřeba přestat být naivní a udělat maximum pro to, abychom odstrašili Rusko od jakýchkoliv neuvážených kroků,“ poznamenal Zdechovský.

Kobza situaci vidí jako druhou karibskou krizi. „Vnímám to jako nebezpečnou eskalaci napětí. Doufám, že se objeví druhý Chruščov a Kennedy, kteří se dohodnou a ty věci urovnají.“

Zdechovský střely dlouhého doletu považuje spíše za „psychickou pomoc“ Německu. „Nevidím to jako žádnou krizi, s touto historickou událostí bych to nesrovnával.“

Prezidentská kampaň v USA

Kampaň před prezidentskými volbami ve Spojených státech pokračuje, Joea Bidena čeká v pondělí další velký televizní rozhovor. Republikáni budou mít v Milwaukee svůj národní sjezd, kde Donald Trump získá oficiální nominaci. Oznámí také jméno svého kandidáta na viceprezidenta.

„Zkušenosti do politiky patří, ale ne nutně v tomto případě. Myslím si, že pozice prezidenta USA vyžaduje výrazně mladšího kandidáta a větší tah na branku, než jaký jsme viděli jak u Trumpa, tak Bidena,“ řekl Zdechovský.

Nominaci obou kandidátů vidí Kobza jako znamení hlubokého rozdělení americké společnosti. „Kdyby v tuto chvíli došlo k výměně těch dvou pánů, které lze považovat za symboly svých stran, mohlo by to vést k ještě většímu rozkolísání společenské nálady,“ míní.

Spekulace o Bidenových schopnostech

Průběh summitu v USA narušovaly spekulace o tom, jestli by americký prezident Joe Biden neměl odstoupit z boje o Bílý dům. On sám je na závěr vrcholné schůzky přiživil dvěma přeřeky, po který si vyslechl další stranické výzvy, aby kandidaturu stáhl. Zatím se jí ale vzdávat nehodlá.

„Je to rozptýlení od těch důležitých věcí, o kterých se jednalo,“ řekl amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček o Bidenových přeřecích. Věří, že u mladšího kandidáta by podobné přešlapy neměly takovou pozornost.

Biden čelí velkému tlaku ze svého okolí k odstoupení. „Tou nejcitelnější věcí je pravděpodobně to, že sponzoři demokratů odmítli darovat slíbených devadesát milionů dolarů, pokud bude nynější prezident nadále kandidovat,“ vysvětlil Pondělíček. Za poslední čtvrtletí vybrala Bidenova kampaň asi 264 milionů dolarů. „Peníze by nakonec mohly být tím klíčovým faktorem.“

Bidenův případný náhradník

Podle Pondělíčka se kandidát, který by mohl Bidena v kampani vystřídat, postupně vykrystalizoval. „Původně jich bylo více, ale všichni již kandidaturu odmítli, tudíž je tím hlavním viceprezidentka Kamala Harrisová,“ poznamenal.

„Pak je ovšem otázka, zda je takový krok z hlediska voliče potřeba. Kdyby v dalším Bidenově volebním období došlo k tomu, že by úřad nemohl nadále zastávat, právě Harrisová ho automaticky vystřídá,“ upozornil Pondělíček.

Věk obou kandidátů se pohybuje okolo osmdesátky. To, že se neprosadil žádný mladší kandidát, si vysvětluje amerikanista jednoduše. „Bylo by nevídané, kdyby v primárkách nezvítězil obhajující prezident, čímž oba kandidáti prakticky jsou. V historii tomu tak snad vždy bylo, pokud se sám někdo nerozhodl odstoupit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...