KLDR stojí za Putinem a jeho rozhodnutími, řekl Kim Čong-un na společné schůzce

Nahrávám video

Severní Korea podporuje Vladimira Putina ve všech jeho rozhodnutích, řekl ve středu podle agentury Reuters severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin uvedl, že Rusko pomůže KLDR v oblasti vesmírných družic. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, kde jednali přes pět hodin. Podle západních médií a Kyjeva Putin severokorejského lídra žádal o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu nechtěl vyjádřit. Předmětem rozhovorů byla podle agentury RIA Novosti také možnost vyslání severokorejského kosmonauta do vesmíru.

„Rusko se vydalo do svaté války na ochranu své suverenity a bezpečnosti (…) proti hegemonním silám,“ řekl Kim Putinovi. „Vždy budeme stát za rozhodnutími prezidenta Putina a ruského vedení (…) a společně bojovat proti imperialismu,“ uvedl severokorejský vůdce prostřednictvím překladatele, píše Reuters.

Putin na oplátku přislíbil, že Moskva pomůže Severní Koreji s vysláním satelitů do vesmíru. „Proto jsme tady,“ odpověděl ruský prezident na dotaz novinářů, zda Rusko pomůže Pchjongjangu se zhotovením družic. „Vůdce KLDR má velký zájem o raketové technologie; snaží se také o rozvoj na poli vesmíru,“ uvedl Putin. Agentura RIA Novosti v této souvislosti uvedla, že Putin jednal s Kimem také o možnosti vyslat do vesmíru severokorejského kosmonauta. 

Severní Korea se v posledních měsících dvakrát neúspěšně pokusila o vyslání špionážních satelitů na oběžnou dráhu. Krok důrazně odsoudily sousední Jižní Korea a Japonsko či Spojené státy.

Jednání mezi čtyřma očima a společný přípitek

Oba státníci krátce jednali před zástupci tisku – podle TASS trvala veřejná část debaty devět minut. Zatímco Kim hovořil o boji proti Západu, Putin se zmínil o nutnosti projednat ekonomickou kooperaci obou států. Západní média a Kyjev dříve uvedly, že šéf Kremlu hodlá severokorejského lídra žádat o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu.  

Putinův mluvčí Peskov se podle agentury Reuters nechtěl vyjádřit k tomu, zda šéf Kremlu s Kimem budou jednat o dodávkách zbraní. Uvedl nicméně, že obě země spolupracují v „citlivých“ oblastech a že detaily této spolupráce by se neměly zveřejňovat.

Americký deník The New York Times začátkem září informoval, že Kim se chystá do Ruska na jednání s Putinem o možných dodávkách zbraní a munice, které by Moskva mohla použít ve své válce proti Ukrajině. Také bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby již dříve uvedl, že americké zpravodajské služby mají informace o jednáních mezi Ruskem a KLDR o dodávkách zbraní.

Severní Korea podle analytiků disponuje zřejmě desítkami milionů stárnoucích dělostřeleckých granátů a raket sovětské ráže, které by mohly znamenat velký přínos pro ruskou armádu na Ukrajině.

Případný nákup severokorejských zbraní ze strany Ruska i poskytnutí ruské raketové technologie Severní Koreji by porušovaly sankce, které na KLDR uvalilo mezinárodní společenství včetně Ruska. Kremelský mluvčí Peskov k tomu podle RIA Novosti uvedl, že ruská pozice v Radě bezpečnosti OSN ohledně těchto sankcí zůstává neměnná, což však „nemůže být, nemá být a nebude překážkou pro další rozvoj rusko-severokorejských vztahů“.

Rusko by podle analytiků potřebovalo v agresi proti Ukrajině kromě tanků a obrněných vozidel hlavně dělostřeleckou munici. Kreml dodávky zbraní nechtěl komentovat s tím, že obě země spolupracují i v citlivých oblastech. „Samozřejmě, že budeme hovořit o otázkách vzájemné ekonomické spolupráce a humanitárního charakteru,“ uvedl šéf Kremlu.

Oboustranné partnerství

KLDR je jednou z nejvyzbrojenějších zemí světa a munice má nazbyt. Sovětský svaz ji vybavil do Korejské války a od jejího konce před sedmdesáti lety nebojovala, přestože děla drží v šachu nedaleký Soul. Zůstaly jí miliony nábojů, granátů a starých raket. I palné zbraně jsou z velké části založené na sovětských systémech.

Ruskému vydání zpravodajského serveru BBC řekl analytik Fjodor Tertickij z Kukminské univerzity v jihokorejském Soulu, že Severní Korea může Rusku dodat poměrně velké množství munice. Výměnou za to od Moskvy očekává zejména potravinovou pomoc. Podle Tertického ale bude mít rozhodující slovo Čína.

„Pokud jde o množství, nepochybuji o tom, že Severní Korea, pokud to bude vůle Pekingu, Moskvy a Pchjongjangu, může dodávat poměrně hodně munice,“ doplnil Tertickij s tím, že severokorejské plánované hospodářství dávalo vždy přednost vojensko-průmyslovému komplexu a případnou výrobu může rozjet poměrně rychle.

Severokorejský režim potřebuje kromě hotovosti potravin také ropu a pomoc v zemědělství. Uvítal by ruské turisty, modernizací námořnictva a technologie pro vývoj jaderných ponorek a vysílání špionážních satelitů. Poslední dva pokusy totiž nevyšly a návštěva kosmodromu se tak Kimovi hodí.

Oba lídři jednali mezi čtyřma očima, uvedl Peskov, a debatovali i při následném oficiálním obědě, kde si vzájemně připili na zdraví. Putin také pozdvihl číši na „posílení vzájemné budoucí spolupráce“, napsala agentura AFP. Podle Reuters pak severokorejský vůdce, který při obědě hovořil o jistém vítězství ruské armády a lidu nad „zlem“, z kosmodromu odcestoval.

Při návštěvě jednaly i severokorejská a ruská delegace. Agentura TASS dříve uvedla, že z Moskvy přijeli vyjednávat šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, ruský ministr obrany Sergej Šojgu či místopředseda ruské vlády Marat Chusnullin. Šlo o první zahraniční cestu Kim Čong-una od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Předtím se v roce 2019 sešel s Putinem v ruském Vladivostoku.

Výměna může být pro obě strany výhodná, míní expert

„Rusko může vytáhnout Severní Koreu z téměř úplné politické izolace, ve které se nacházela,“ upozornil ve vysílání ČT24 Jan Ludvík z Pražského centra pro výzkum míru, který zároveň působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Doplnil, že Rusko nebude nadšené, pokud by si mělo s KLDR předávat modernější technologie. „Nicméně výměna může být pro obě strany výhodná. (…) Severní Korea nepotřebuje jenom vojenské technologie, potřebuje i věci, které jsou v zásadě civilní a téměř neškodné, jako dodávky potravin nebo energetických surovin, které Rusko může nabídnout,“ doplnil Ludvík.

Nahrávám video

Odpálení raket

Před Kimovou schůzkou s Putinem Severní Korea odpálila směrem do Japonského moře zřejmě dvě balistické rakety. Rakety dopadly u japonského pobřeží, vně japonské výlučné ekonomické zóny, napsala Kjódó.

Podle jihokorejské armády šlo o balistické rakety krátkého doletu. Nejméně dvě balistické rakety směrem do Japonského moře KLDR odpálila také na konci srpna. Podobné testy balistických raket Pchjongjang provádí pravidelně, a to přesto, že mu to rezoluce Rady bezpečnosti OSN zakazují.

Deník Kommersant k dalšímu programu Kim Čong-una v Rusku uvedl, že severokorejský vůdce z kosmodromu Vostočnyj „odlétá“ do Komsomolsku na Amuru, kde navštíví továrny na výrobu civilní i vojenské letecké techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 16 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...