Když z vodopádu teče krev. Podivné přátelství Angličana s domorodcem vedlo před 250 lety k masakru

Jména dvou dobrodruhů jsou navždy spjata s kanadskou koloniální historií. Někteří historikové označují jejich příběh jako jeden z nejkontroverznějších momentů kanadské historie. Anglický poutník Samuel Hearne a domorodý muž z kmene Čipevajanů Matonabbee se před 250 lety vydali na cestu, jež se zvrtla v extrémně krvavou záležitost.

Samuel Hearne se narodil v Anglii v roce 1745. V nízkém věku osiřel a v jedenácti letech se jako mnoho chlapců té doby připojil ke královskému námořnictvu. V roce 1766 se nechal zaměstnat u Společnosti Hudsonova zálivu, nejstarší finanční korporace v Severní Americe. Společnost se svou sítí obchodních stanic sehrála nezastupitelnou úlohu při osidlování Kanady a měla tak značný vliv na vývoj kanadských dějin.

Společnost Hudsonova zálivu dlouhodobě čelila kritice za to, že se příliš soustředila na obchod a zanedbávala průzkum vnitrozemí a hledání takzvaného Severozápadního průchodu. Šlo o vodní cestu na severu Kanady, která spojovala Atlantský a Tichý oceán a umožnila by tak Evropanům přístup do Asie z opačné strany. První pokus o nalezení spojnice obou oceánů uspořádal Kryštof Kolumbus v roce 1492, ten ovšem selhal, stejně tak jako všechny pokusy v příštích několika stoletích.

Objev této trasy ale byl lákavý i z dalších důvodů. Mořeplavci doufali v rozšíření obchodu, založení velrybího průmyslu a hlavně nalezení zlata a mědi, o kterých jim vyprávěli domorodí obyvatelé z kmene Čipevajanů.

Hearneův nadřízený byl nalezením cesty přímo posedlý a v roce 1768 ho spolu s pár muži poslal na cestu. Ta ale skončila krachem a posádka se musela vrátit. Hearne se o to samé pokusil ještě jednou o rok později, opět neúspěšně. Na své cestě zpět do základny v městě Churchill ale potkal původního obyvatele Kanady jménem Matonabbee z kmene Čipevajanů, který se do města chystal za obchodem. Hearne domorodce v deníku popsal jako „nejspolečenštějšího, nejlaskavějšího a nejrozumnějšího indiána, jakého jsem kdy potkal“.

Matonabbee se narodil kolem roku 1736 čipevajanskému otci a ženě, která byla popsána jen jako otrokyně. Její původ byl nejistý, možná pocházela z domorodého kmene Kríů. Během teenagerských let byl Matonabbee najat společností jako lovec. Hearne o něm ve svých denících psal jako o pravdomluvném puntičkáři, s přirozeným selským rozumem. Byl téměř dva metry vysoký, silný, energický a odvážný.

Laskavý vrah

Ferdinand Jacobs, nový manažer v Churchillu, si Matonabbeeho vybral k tomu, aby usmířil kmen Čipevajanů a jejich dlouhodobých rivalů – západních Kríů. Matonabbee se o to snažil dlouhá léta a za tu dobu si vydobyl vliv a prestiž jako obchodník. Také získal nejméně šest manželek.

Matonabbee tvrdil, že v měděných dolech na severozápadě byl, a řekl, že navázal přátelské vztahy s Inuity, které tam potkal. Během cest je prý obdarovával malými dárky.

Po návratu Hearneovy neúspěšné výpravy za mědí strávil Angličan pouze dvanáct dní na základně, než ho jeho manažer opět vyslal na cestu, tentokrát společně s Matonabbeem. Podle Hearneova deníku bylo zřejmé, že lídrem výpravy je právě statný domorodec.

Hearne o svém příteli později psal velice laskavě, mluvil o jeho „shovívavosti a všeobecné lidskosti ve vztahu k celé lidské rase“. Jde o prazvláštní popis vzhledem k tomu, že Matonabbee ještě před výpravou zavraždil jednu ze svých manželek, údajně proto, že pochyboval o své vlastní schopnosti všechny manželky uspokojit. Hearne o tomto činu moc dobře věděl a v deníku uznal, že měl domorodec sklony k žárlivosti, jež ho občas zavlekly „až za hranici lidskosti“.

A předchozí charakteristika jeho povahy je ještě mnohem pozoruhodnější vzhledem k tomu, co následovalo na samotné výpravě.

Mapa výpravy Samuela Hearneho
Zdroj: CC BY-SA 3.0/Peter C. Newman:/1610-1821 The National Atlas of Canada/Wikimedia Commons

Nečekaní hosté

Skupina cestovala na západ během zimy, v dubnu se pak vydala na sever. U jezera Clowey (nyní McArthur) byl Hearne rozčarovaný z toho, když se k výpravě přidala velká skupina západních domorodců. Každý z mužů si vyrobil ze dřeva štít a dávali hlasitě najevo zájem o vraždění Eskymáků (Inuitů), které by mohli potkat u ústí řeky Coppermine. Hearne proti plánům protestoval, ale bezvýsledně a nakonec to vzdal. V deníku později překapivě napsal: „Bylo mi jedno, jestli nechají rasu Eskymáků vyhynout“.

O pár dní později, 17. července 1771 se Hearneovy obavy naplnily. Skupina tehdy k ránu překvapila tábor Inuitů, kteří spali ve svých stanech poblíž ústí řeky. Hearneovi muži tehdy krutě zabili dvacet lidí – muže, ženy a děti. Některým osadníkům se však podařilo utéct. 

Angličan byl dle svých zápisků neschopen masakru zabránit. Matonabbee se ho zastavit ani nepokoušel, naopak se ho aktivně účastnil. Angličan později pojmenoval místo Bloody Falls (Krvavé vodopády). Dnes se nachází blízko města Kugluktuk.

Bloody Falls
Zdroj: CC BY-SA 3.0/Wkimedia Commons/D. Gordon E. Robertson

Hearneův popis události byl brutální a skandální a po smrti dobrodruha vznikla kniha s názvem Cesta z Pevnosti Prince z Walesu k Severnímu oceánu, založená kompletně na jeho denících. Ta posléze celou událost náležitě zpopularizovala. Na základě knih se pak po staletí skládaly písně, divadelní hry, tvořily malby, dokumenty a romány.

Dobrodruh byl dle svých slov masakrem traumatizován. „Jsem přesvědčen, že mé články upřímně vyjadřují, jak moc jsem byl tou barbarskou scénou zasažen; dokonce i dnes si nemohu na onen den vzpomenout, aniž bych uronil slzu,“ napsal později v knize.

Fakta, nebo fikce?

Od začátku vydání knihy se objevovaly pochybnosti, zda byly Hearneovy zápisky opravdu pravdivé. Neexistují totiž dobové záznamy o žádné odlišné verzi. Někteří členové výpravy později řekli, že Hearne osobně u masakru přítomen nebyl. Současní výzkumníci se shodují na tom, že zápisky byly částečně upraveny autorovými editory a originální deníky byly ztraceny. Etnografický výzkum naznačuje, že konflikt mezi Inuity a Čipevajany byl do značné míry vyfabulován, samotný masakr však vědci označují za skutečný.

Bez ohledu na to, zda se masakr udál tak, jak ho Hearne popsal, příběh zásadně ovlivnil rasové chápání Inuitů a Dénů, informoval o průzkumu nerostného bohatství v regionu a vypovídá o koloniální historii ve střední Kanadě. 

Dodnes není jasné, proč se vlastně masakr udál. Zda Inuité Čipevajany vyprovokovali zabráním jejich místa u vodopádů, či konfliktu předcházel jiný spor a šlo pouze o odplatu. K symbolickému usmíření došlo až v roce 1996, kdy se zástupci Inuitů a Dénů zúčastnili posvátné „léčivé“ ceremonie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...