USA od srpna uvalí na Japonsko a Jižní Koreu cla 25 procent, oznámil Trump

Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent, vyplývá z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil v pondělí americký prezident Donald Trump. O vyšších clech se dozvěděla i Jihoafrická republika, Malajsie a další země. Evropská unie se snaží uzavřít s USA obchodní dohodu a zvýšení tarifů tak odvrátit.

Dopisy podle Trumpa dokládají, že „Spojené státy americké souhlasily s pokračováním spolupráce s Japonskem (respektive Jižní Koreou – pozn. red.), přestože mají s Vaší velkou zemí značný obchodní deficit“. Prezident USA zároveň obchodní partnery varuje před překládkou zboží za účelem vyhnout se vyšším celním sazbám.

Připomněl, že pokud budou japonské či korejské společnosti vyrábět v USA, clům se vyhnou. Zároveň jim přislíbil rychlé schválení případných stavebních projektů. Dále oběma vládám pohrozil navýšením celní sazby v případě odvetných celních opatření.

„Pokud si přejete otevřít své dosud uzavřené obchodní trhy Spojeným státům a odstranit svá celní a netarifní opatření a obchodní bariéry, možná zvážíme úpravu tohoto dopisu,“ napsal Trump v závěru listu a dodal, že cla mohou být upravena směrem nahoru i dolů.

Soul podle agentury Reuters oznámil, že s USA v období do 1. srpna zintenzivní obchodní jednání, aby dosáhl vzájemně prospěšných výsledků pro obě země.

Trump později prostřednictvím zveřejněných dopisů oznámil také výši cel uvalených od srpna na dovoz z Malajsie, Kazachstánu a Tuniska, a to rovněž 25 procent, dále z Jihoafrické republiky a Bosny a Hercegoviny 30 procent, z Indonésie 32 procent, ze Srbska a Bangladéše 35 procent, z Thajska a Kambodže 36 procent a z Laosu a Barmy 40 procent. EU a USA v posledních týdnech jednají, ale dohodu dosud neoznámily.

Po Trumpově oznámení americký dolar na devizových trzích posiluje. Proti japonskému jenu dolar kolem 19:15 SELČ přidával zhruba procento na 145,88 jenu za dolar. Dolarový index vyjadřující hodnotu dolaru proti koši šesti hlavních světových měn ve stejnou dobu vykazoval nárůst o 0,42 procenta na 97,59 bodu. Euro vůči dolaru oslabovalo o 0,68 procenta na 1,17 dolaru. Naopak vůči jenu společná evropská měna zpevňovala o 0,42 procenta na 170,90 jenu.

Ohlášení a pozastavení cel

Trump 2. dubna oznámil desetiprocentní základní celní sazbu a k tomu ještě dodatečná cla pro většinu zemí světa, v některých případech tyto sazby dosahovaly až 50 procent. Zpráva znejistila finanční trhy a přiměla amerického prezidenta k pozastavení všech sazeb kromě základního desetiprocentního cla na 90 dní, konkrétně do 9. července.

Americký ministr financí Scott Bessent v neděli televizi CNN řekl, že Trump rozešle dopisy asi stovce menších zemí, se kterými Spojené státy příliš neobchodují. V dopise je upozorní, že budou čelit vyšším celním sazbám, které byly stanoveny 2. dubna. Podle zdrojů agentury Reuters ale mezi těmito subjekty nebude Evropská unie. 

Trumpova administrativa vyhlásila úmysl uzavřít za 90 dní 90 dohod. Ambiciózní cíl se ale setkal se skepsí ze strany obchodních expertů, kteří znají náročná a zdlouhavá obchodní jednání z minulosti, uvedla agentura Reuters. Dohodu se americké vládě zatím podařilo dojednat s Vietnamem a s Británií.

Obchodní válka, nebo dohoda

Evropská unie potřebuje uzavřít obchodní dohodu, jinak hrozí, že se na její dovoz do USA bude vztahovat clo 50 procent, napsal server The Guardian. „Když Komise zasedne ke stolu se Spojenými státy, aby jednala o obchodu a clech, musí Evropa ukázat sílu,“ nechala se slyšet předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Mezi členskými státy bude zásadní otázkou, zda bychom měli dosáhnout dohody za každou cenu, abychom se vyhnuli obchodní válce, nebo zda bychom měli ukázat sílu, pokud dohoda nebude dostatečně dobrá,“ řekl jeden z unijních diplomatů.

List The Washington Post v neděli napsal, že EU pracuje zatím na rámcové dohodě, která by odložila řešení těch nejspornějších otázek před uplynutím lhůty. Tím by se Brusel vyhnul riziku, že Washington začne na dovoz z Unie uplatňovat avizované padesátiprocentní clo.

Jak tvrdá vyjednávání se vedou, poznal eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič na schůzce ve Washingtonu. Když rokoval se členy Trumpovy administrativy, kde byl i ministr financí Bessent, vyslechl si, že by Spojené státy mohly dovoz potravin z EU zatížit sedmnáctiprocentním clem. O Evropské unii Trump už dříve řekl, že se ke Spojeným státům chová hůř než Čína.

EU je největší obchodní partner USA

EU jako celek je největším obchodním partnerem Spojených států, objem transatlantického obchodu se zbožím a službami v roce 2024 mezi EU a USA dosáhl 1,7 bilionu eur (téměř 42 bilionů korun). To je 4,6 miliardy eur (přes 113 miliard korun) denně.

Než se Trump v lednu 2025 vrátil do úřadu prezidenta, udržovaly Spojené státy a Evropská unie obecně kooperativní obchodní vztahy a nízké úrovně cel na obou stranách. Průměrná celní sazba v USA činila 1,47 procenta při dovozu evropského zboží, zatímco v EU činilo průměrné clo 1,35 procenta při dovozu amerického zboží, píše server NBC.

Od února je ale Bílý dům ke svému dlouholetému spojenci mnohem méně přátelský. Na dovoz oceli a hliníku z EU platí už teď celní sazba 50 procent, zatímco dovoz aut a jejich dílů podléhá clu 25 procent.

Kdo půjde s BRICS proti USA, dostane dodatečná cla

Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social také napsal, že každá země, která se ztotožní s protiamerickými postoji skupiny BRICS, bude bez výjimek zatížena desetiprocentním clem.

Dvoudenní summit skupiny BRICS v neděli ve společném prohlášení varoval, že zvýšení cel ohrožuje světový obchod. Původní skupinu BRICS založenou v roce 2009 tvořila Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Později se k bloku přidala Jihoafrická republika a loni se jeho členy staly Egypt, Etiopie, Indonésie, Írán a Spojené arabské emiráty. Jihoafrická republika se proti Trumpovu hodnocení BRICS ohradila a vymezila se proti němu i Moskva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...