USA od srpna uvalí na Japonsko a Jižní Koreu cla 25 procent, oznámil Trump

Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent, vyplývá z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil v pondělí americký prezident Donald Trump. O vyšších clech se dozvěděla i Jihoafrická republika, Malajsie a další země. Evropská unie se snaží uzavřít s USA obchodní dohodu a zvýšení tarifů tak odvrátit.

Dopisy podle Trumpa dokládají, že „Spojené státy americké souhlasily s pokračováním spolupráce s Japonskem (respektive Jižní Koreou – pozn. red.), přestože mají s Vaší velkou zemí značný obchodní deficit“. Prezident USA zároveň obchodní partnery varuje před překládkou zboží za účelem vyhnout se vyšším celním sazbám.

Připomněl, že pokud budou japonské či korejské společnosti vyrábět v USA, clům se vyhnou. Zároveň jim přislíbil rychlé schválení případných stavebních projektů. Dále oběma vládám pohrozil navýšením celní sazby v případě odvetných celních opatření.

„Pokud si přejete otevřít své dosud uzavřené obchodní trhy Spojeným státům a odstranit svá celní a netarifní opatření a obchodní bariéry, možná zvážíme úpravu tohoto dopisu,“ napsal Trump v závěru listu a dodal, že cla mohou být upravena směrem nahoru i dolů.

Soul podle agentury Reuters oznámil, že s USA v období do 1. srpna zintenzivní obchodní jednání, aby dosáhl vzájemně prospěšných výsledků pro obě země.

Trump později prostřednictvím zveřejněných dopisů oznámil také výši cel uvalených od srpna na dovoz z Malajsie, Kazachstánu a Tuniska, a to rovněž 25 procent, dále z Jihoafrické republiky a Bosny a Hercegoviny 30 procent, z Indonésie 32 procent, ze Srbska a Bangladéše 35 procent, z Thajska a Kambodže 36 procent a z Laosu a Barmy 40 procent. EU a USA v posledních týdnech jednají, ale dohodu dosud neoznámily.

Po Trumpově oznámení americký dolar na devizových trzích posiluje. Proti japonskému jenu dolar kolem 19:15 SELČ přidával zhruba procento na 145,88 jenu za dolar. Dolarový index vyjadřující hodnotu dolaru proti koši šesti hlavních světových měn ve stejnou dobu vykazoval nárůst o 0,42 procenta na 97,59 bodu. Euro vůči dolaru oslabovalo o 0,68 procenta na 1,17 dolaru. Naopak vůči jenu společná evropská měna zpevňovala o 0,42 procenta na 170,90 jenu.

Ohlášení a pozastavení cel

Trump 2. dubna oznámil desetiprocentní základní celní sazbu a k tomu ještě dodatečná cla pro většinu zemí světa, v některých případech tyto sazby dosahovaly až 50 procent. Zpráva znejistila finanční trhy a přiměla amerického prezidenta k pozastavení všech sazeb kromě základního desetiprocentního cla na 90 dní, konkrétně do 9. července.

Americký ministr financí Scott Bessent v neděli televizi CNN řekl, že Trump rozešle dopisy asi stovce menších zemí, se kterými Spojené státy příliš neobchodují. V dopise je upozorní, že budou čelit vyšším celním sazbám, které byly stanoveny 2. dubna. Podle zdrojů agentury Reuters ale mezi těmito subjekty nebude Evropská unie. 

Trumpova administrativa vyhlásila úmysl uzavřít za 90 dní 90 dohod. Ambiciózní cíl se ale setkal se skepsí ze strany obchodních expertů, kteří znají náročná a zdlouhavá obchodní jednání z minulosti, uvedla agentura Reuters. Dohodu se americké vládě zatím podařilo dojednat s Vietnamem a s Británií.

Obchodní válka, nebo dohoda

Evropská unie potřebuje uzavřít obchodní dohodu, jinak hrozí, že se na její dovoz do USA bude vztahovat clo 50 procent, napsal server The Guardian. „Když Komise zasedne ke stolu se Spojenými státy, aby jednala o obchodu a clech, musí Evropa ukázat sílu,“ nechala se slyšet předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Mezi členskými státy bude zásadní otázkou, zda bychom měli dosáhnout dohody za každou cenu, abychom se vyhnuli obchodní válce, nebo zda bychom měli ukázat sílu, pokud dohoda nebude dostatečně dobrá,“ řekl jeden z unijních diplomatů.

List The Washington Post v neděli napsal, že EU pracuje zatím na rámcové dohodě, která by odložila řešení těch nejspornějších otázek před uplynutím lhůty. Tím by se Brusel vyhnul riziku, že Washington začne na dovoz z Unie uplatňovat avizované padesátiprocentní clo.

Jak tvrdá vyjednávání se vedou, poznal eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič na schůzce ve Washingtonu. Když rokoval se členy Trumpovy administrativy, kde byl i ministr financí Bessent, vyslechl si, že by Spojené státy mohly dovoz potravin z EU zatížit sedmnáctiprocentním clem. O Evropské unii Trump už dříve řekl, že se ke Spojeným státům chová hůř než Čína.

EU je největší obchodní partner USA

EU jako celek je největším obchodním partnerem Spojených států, objem transatlantického obchodu se zbožím a službami v roce 2024 mezi EU a USA dosáhl 1,7 bilionu eur (téměř 42 bilionů korun). To je 4,6 miliardy eur (přes 113 miliard korun) denně.

Než se Trump v lednu 2025 vrátil do úřadu prezidenta, udržovaly Spojené státy a Evropská unie obecně kooperativní obchodní vztahy a nízké úrovně cel na obou stranách. Průměrná celní sazba v USA činila 1,47 procenta při dovozu evropského zboží, zatímco v EU činilo průměrné clo 1,35 procenta při dovozu amerického zboží, píše server NBC.

Od února je ale Bílý dům ke svému dlouholetému spojenci mnohem méně přátelský. Na dovoz oceli a hliníku z EU platí už teď celní sazba 50 procent, zatímco dovoz aut a jejich dílů podléhá clu 25 procent.

Kdo půjde s BRICS proti USA, dostane dodatečná cla

Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social také napsal, že každá země, která se ztotožní s protiamerickými postoji skupiny BRICS, bude bez výjimek zatížena desetiprocentním clem.

Dvoudenní summit skupiny BRICS v neděli ve společném prohlášení varoval, že zvýšení cel ohrožuje světový obchod. Původní skupinu BRICS založenou v roce 2009 tvořila Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Později se k bloku přidala Jihoafrická republika a loni se jeho členy staly Egypt, Etiopie, Indonésie, Írán a Spojené arabské emiráty. Jihoafrická republika se proti Trumpovu hodnocení BRICS ohradila a vymezila se proti němu i Moskva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hútíové útočili na Saúdskou Arábii, podle jí vedené koalice zranili 73 lidí

Série útoků jemenských povstalců hútíů na cíle v jižní části Saúdské Arábie zranila 73 civilistů včetně žen a dětí, uvedla Rijádem vedená koalice v Jemenu, která zároveň slíbila odvetu. Podle hútíů bylo zasaženo mezinárodní letiště i zařízení saúdskoarabské ropné společnosti Aramco, napsala agentura AFP.
před 9 mminutami

Ukrajinský generální prokurátor po korupčním skandálu oznámil rezignaci

Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko oznámil, že prezidentovi Volodymyru Zelenskému a parlamentu předložil svou rezignaci. Učinil tak po korupčním skandálu, který v uplynulých dnech zasáhl jeho úřad. Svůj krok označil za politické rozhodnutí a odmítl, že by se podílel na údajném korupčním schématu, píše agentura Reuters.
02:14Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rusko po třídenní přestávce obnovilo útoky na Kyjev, úřady hlásí dva mrtvé

Moskva v noci na úterý obnovila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, oznámily místní úřady. Městem otřásly exploze, útoky si vyžádaly nejméně dva mrtvé a sedm zraněných, píše agentura Reuters. Údery přišly po skončení třídenní přestávky v útocích na Kyjev a Moskvu, kterou obě strany vyhlásily v souvislosti s cestou amerických vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera nejprve do Moskvy a následně do Kyjeva.
02:58Aktualizovánopřed 36 mminutami

Švédská krajní pravice může prolomit tabu a získat vládní křesla

Švédsko čekají 13. září parlamentní volby, které ještě před několika týdny vypadaly jako téměř rozhodnutý souboj. Středolevá opozice vedená sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou měla v průzkumech náskok kolem deseti procentních bodů. V posledních dnech se ale situace výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují mnohem těsnější rozdíl a připouštějí, že vláda současného premiéra Ulfa Kristerssona může mandát obhájit. Poprvé ve švédské historii se součástí vládní koalice může stát krajně pravicová strana.
před 1 hhodinou

Sýrie zatkla generála Asadova režimu, v roce 2011 krvavě potlačil protesty

Syrské úřady oznámily zatčení bývalého generála Muhammada Alího Durghama, který byl jedním z hlavních důstojníků někdejšího diktátorského režimu Bašára Asada. Vztahují se na něj evropské sankce a je obviněn z účasti na krvavém potlačení demonstrací v roce 2011 a z masakru v Hamá v roce 1982, píše agentura AFP. Podle SANA byl zadržen v pobřežním městě Tartús.
před 10 hhodinami

Policie na západě Německa podnikla v souvislosti se sabotážemi několik zásahů

Policie u západoněmeckého Wuppertalu podnikla rozsáhlý zásah u elektrické stanice, odkud byl ohlášen pohyb podezřelého člověka. Nikoho ale nezadržela. Další zásahy provedla policie i na jiných místech v zemi, mimo jiné u elektrárny ve Weisweileru nedaleko Cách, kde u vysokonapěťového vedení nalezla několik výbušných zařízení, napsala agentura DPA. Německo v posledních dnech čelí sérii sabotáží v rozvodnách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Vítejte, generále.“ Bělehrad se rozloučil s válečným zločincem Mladičem

Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý církevní smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Kritika přišla především ze strany EU, o členství v níž se Srbsko uchází. Bývalý bosenskosrbský vojenský vůdce byl odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Srbská vláda požádala Vučiče o vyhlášení předčasných voleb

Srbská vláda požádala prezidenta Aleksandara Vučiče, aby rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Po mimořádném zasedání kabinetu to v televizním vystoupení oznámil premiér Djuro Macut, píše agentura Reuters. Řádný termín voleb je v prosinci 2027, Vučić ovšem již dříve uvedl, že předčasné volby se budou konat 18. či 25. října. Srbská pokroková strana (SNS) v sobotu Vučiče nominovala jako svého kandidáta na budoucího premiéra.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.