Katalánský premiér předčasné volby nevyhlásil, nemá prý dostatečné záruky Madridu

Nahrávám video

Katalánský premiér předčasné regionální volby nevyhlásil. Prý je zvažoval, ale nedostal dostatečné záruky z Madridu, že neomezí autonomii Katalánska. Vyhlášením předčasných voleb se region podle některých mohl vyhnout omezení autonomie. Separatisté nejsou v otázce postupu jednotní, část žádá vyhlášení nezávislé republiky, dva poslanci už proto rezignovali. Za odtržení demonstroval před sídlem katalánské vlády dav lidí.

Katalánský deník El Periódico dříve uvedl, že Puigdemont souhlasil s možností vyhlásit volby po středečním jednání skupiny katalánských podnikatelů s baskickým premiérem Iňigem Urkulluem. Později ovšem od záměru ustoupil.

„Snažil jsem se získat záruky pro vyhlášení těchto voleb, ale nedostal jsem odpověď od PP (španělská vládní Lidová strana), která to využila ke zvýšení napětí,“ uvedl katalánský premiér. Dodal, že aplikace ústavního článku 155 k omezení autonomie, kterou se chystá schválit španělský Senát, je „nespravedlivá“ a „nezákonná“.

Vyhlášení regionálních voleb bylo jednou z podmínek Madridu, jak může katalánská vláda zabránit eskalaci. Návrh na omezení autonomie začala ve čtvrtek odpoledne projednávat speciální senátní komise, před níž měl právo obhajovat své postoje i Puigdemont.

Ten to ale ve středu odmítl s tím, že Madrid už se rozhodl aplikovat článek 155 španělské ústavy a omezit autonomii Katalánska. Na jednání Senátu ale Puigdemont nechal poslat svého zástupce. 

Ten ovšem musel vpodvečer jednání senátní komise opustit poté, co jeho přítomnost odmítli vládní lidovci. Mluvčí lidovců José Manuel Barreiro to zdůvodnil tím, že katalánská vláda neprojevila dostatečnou „úctu k horní komoře parlamentu“, když neposlala na jednání komise člena vlády.

„Vzhledem k porušování lidských práv jsme podali odvolání k Ústavnímu soudu. Senát by žádost španělské vlády o uplatnění článku 155 schválit neměl. A to z důvodu neústavnosti,“ zdůraznila katalánská politička Mirella Cortesová. Ústavní soud ale stížnost zamítl.

„Jsme republikáni a pracujeme na vytvoření nové republiky. Myslíme si, že k tomu máme demokratický mandát. A taky je to jediný způsob, jak bránit občanské svobody našich občanů – španělská vláda nám nedává jinou možnost,“ podotkl katalánský vicepremiér Oriol Junqueras.

„Podle průzkumů by výsledky předčasných voleb nemusely pro separatisty dopadnout až tak dobře. Část voličů by je mohla potrestat za to, že to nedotáhli k vyhlášení nezávislosti,“ upozornila spolupracovnice ČT Lubica Zlochová.

Studenti vyzývají k odporu

Během dne opět odstartovaly demonstrace proti krokům Madridu vůči Katalánsku. Na poledne vyzvala k manifestacím ve velkých městech Katalánska – Barceloně, Tarragoně, Gironě a Lleidě unie studentů.

Ta pokračovala ve dvoudenní stávce, která se konala pod heslem „Nemůžete uvěznit celý národ! Proti frankistické represi!“ v narážce na totalitní režim, který v zemi vládl od konce 30. let do let sedmdesátých.

  • Je od roku 1978 připravený pouze pro výjimečné a extrémní situace, dosud jej žádná vláda neaktivovala. Madrid opravňuje převzít kontrolu nad autonomní oblastí, která neplní ústavní povinnosti a/nebo vážně ohrožuje zájmy Španělska. Následkem spuštění mechanismu aktivace článku Barcelona nebude moci řídit své finance ani policii.

Studenti středních a vysokých škol protestovali proti chystanému omezení autonomie a za propuštění dvou separatistických lídrů. Ti jsou ve vazbě za to, že svolali demonstraci po zásahu španělské policie na úřadech katalánské vlády kvůli referendu o nezávislosti.

Také Katalánci jsou ale v otázce nezávislosti rozdělení, podle dřívějších průzkumů zhruba půl na půl. Přesná čísla však nejsou k dispozici a jejich názor se nepodařilo zjistit ani při referendu o nezávislosti z 1. října, neboť se ho zúčastnilo jen 43 procent voličů. Z nich se 92 procent vyslovilo pro odtržení od Španělska.

Podle Madridu jsou nynější plány na převzetí kontroly nad bohatým regionem pouze snahou o návrat do mezí zákona. „Cílem spuštění článku 155, je obnovit legálnost – pokud chcete žít v zemi, kde platí zákony,“ zdůraznil španělský premiér Mariano Rajoy.

Katalánsko tvoří asi pětinu španělské ekonomiky. Zastánci nezávislosti tvrdí, že region přispívá do společného rozpočtu příliš. Oponenti jsou naopak přesvědčeni, že Katalánsko je v rámci Španělska silnější a jeho odchod by vedl k ekonomické katastrofě země jako celku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 30 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...