Bývalá poslankyně katalánského parlamentu Anna Gabrielová zůstane ve Švýcarsku a nedostaví se ve středu k Nejvyššímu soudu v Madridu, který ji vyšetřuje kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Informoval o tom deník El País. Pokud politička k soudu nepřijde, je pravděpodobné, že na ni soudce vydá mezinárodní zatykač. Stane se tak šestým katalánským politikem, který je na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury za separatistické snahy.
„Jelikož nebudu mít spravedlivý proces ve své zemi, hledám jinou, kde bych mohla bránit svá práva. Jsem souzena za svou politickou činnost,“ uvedla Gabrielová v rozhovoru se švýcarským deníkem Le Temps. Dodala, že vedla jen nenásilnou kampaň za referendum a že španělské úřady chtějí umlčet separatistické politiky represemi.
Dvaačtyřicetiletá politička z radikální separatistické strany Kandidátka lidové jednoty (CUP) je předvolána ve středu do Madridu k výslechu před soudce nejvyššího soudu Pabla Llarenu, který vyšetřuje třicítku lidí kvůli snahám o nezávislost Katalánska.
Hrozí jim až 25 let vězení za vzpouru. Pokud Gabrielová k soudu nedorazí, chce podle listu El País prokuratura žádat soudce o vydání mezinárodního zatykače.
Mezinárodní zatykač vydal španělský soud loni na podzim i na katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta a čtyři ministry jeho vlády, kterou Madrid koncem října sesadil kvůli separatistickým snahám.
Všech pět těchto politiků je nyní v Belgii. Mezinárodní zatykač posléze soudce Llarena zrušil a chystá se ho podle španělských médií obnovit v dubnu, až formálně vznese obžalobu.
Puigdemont je zatím stále jediným kandidátem na premiéra Katalánska, brání mu v tom ale předběžné opatření ústavního soudu, podle něhož se musí dostavit k uvedení do úřadu osobně a s povolením soudu. Jak ale píše list La Vanguardia, který se odvolává na zdroje z Puigdemontova okolí, Puigdemont hodlá jako kandidáta na předsedu vlády navrhnout uvězněného muže číslo dvě na kandidátce své koalice Jordiho Sáncheze.
Vedení katalánského parlamentu má v úterý projednávat návrh separatistů na změnu zákona o předsednictví katalánské vlády, aby se kandidát na tuto funkci o ní mohl ucházet na dálku, tedy například písemně.
Podle deníku El País je v návrhu také dodatek, že i celá regionální vláda může pracovat „jak prezenčně, tak na dálku“. To by umožnilo Puigdemontovi předsedat vládě z Belgie.
Vedení katalánského parlamentu má rozhodnout, zda návrh postoupí do hlasování v plénu. Separatisté mají v parlamentu většinu. Madrid ale už dal najevo, že takový dodatek napadne u ústavního soudu. Navíc je stále více a více separatistických politiků, kteří Puigdemonta na postu premiéra nechtějí, uvedla spolupracovnice ČT Ľubica Zlochová.
Před vyšetřujícím soudcem nejvyššího soudu Llarenou v úterý vypovídal i katalánský expremiér Artur Mas. Podle Zlochové vypovídal tři hodiny a je nyní na svobodě bez kauce. Má jen povinnost být vyšetřovacímu soudci k dispozici, podotkla Zlochová.
Vypovídat má i bývalá šéfka asociace starostů za nezávislost Neus Lloverasová. Oběma hrozí obžaloba z trestného činu vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska.
