Kanadští indiáni objevili tisíc dětských hrobů. Země odkrývá krvavé dědictví převýchovných škol

Nahrávám video

Kontroverzní kapitola kanadské historie má další pokračování. U bývalé internátní školy u města Cranbrook v Britské Kolumbii bylo objeveno dalších 182 neoznačených hrobů. Většina z nich může skrývat těla dětí z původních národů, které úřady posílaly na převýchovu. Celkový počet neznámých ostatků už přesáhl tisícovku. Demonstranti v reakci na objevy ničí sochy připomínající britské koloniální období.

Nález u města Cranbrook je už třetím v posledních týdnech. Původní obyvatelé předtím pomocí radarů objevili ostatky u bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan, obdobný nález otřásl severoamerickou zemí v květnu. Za kanadskou politiku, na základě které byly děti kanadských indiánů a dalších menšin odebírány rodičům, se omluvil premiér Justin Trudeau.

„Otřesné nálezy stovek ostatků dětí na místech bývalých internátních škol v Britské Kolumbii a Saskatchewanu nás přiměly zamyslet se nad historickým i přetrvávajícím bezprávím, kterému původní obyvatelé čelí,“ prohlásil šéf kanadské vlády.

Lítost vyjádřil rovněž papež František a vyzval k respektování práv a kultury původního obyvatelstva. Kanadské politické a náboženské vůdce požádal, aby se pokusili dětská úmrtí objasnit a aby usilovali o usmíření. Přímá omluva, kterou někteří Kanaďané po katolické církvi žádali, ale z papežových úst nezazněla.

Indiánku ze mě nedostali

„Všichni cítíme lítost a zármutek, kdo ne? Je to celosvětový výsměch,“ okomentoval Františkův výstup přední představitel Federace svrchovaných domorodých národů Bobby Cameron. Kmeny původních obyvatel zdůrazňují, že objevena byla zatím tři pohřebiště, přičemž převýchovných škol existovalo v zemi sto třicet devět.

Praxe, kdy děti nesměly mluvit původním jazykem nebo praktikovat své zvyky, trvala přes sto padesát let, poslední ústav tohoto typu zavřel v roce 1997. Úřady odebíraly děti rodičům až na deset let. Speciálně ustanovená komise to už před šesti lety označila za kulturní genocidu, soud poškozeným přiřkl náhrady v přepočtu za bezmála jedenačtyřicet miliard korun.

Z odhadovaných sto padesáti tisíc odvedených dětí jich beze stopy zmizely na čtyři tisíce. Přeživší popisují psychické a fyzické násilí, včetně sexuálního zneužívání nebo krutých trestů: „Pamatuji si, že jsem byla ve škole obětí strašného zneužívání. Cítím se ale jako přeživší? Ne, cítím se jako vítěz. Tu indiánku ze mě nedokázali dostat,“ líčí Carol Lavalleeová, bývalá žákyně školy v Marievalu.

Hořící kostely, padající sochy

Demonstranti svrhli na protest proti krvavé minulosti sochy britských královen Viktorie i Alžběty II. nebo mořeplavce Jamese Cooka. Na podstavcích soch se objevily červené otisky rukou, jež připomínají objevené hroby. Stalo se to 1. července, který je v Kanadě státním svátkem s oslavami, ohňostroji či grilováním. Tisíce lidí pochodem uctili památku obětí systému, který fungoval v 19. a 20. století.

Od nálezů dětských pohřebišť také shořelo nejméně šest katolických kostelů. Vyšetřovatelé incidenty považují za podezřelé a hledají spojitost mezi činy. Kanadským indiánům se ale možné úmyslné zapalování nezamlouvá. „Jsem naštvaný, nic dobrého to nepřinese a bude to obtížné,“ vysvětluje náčelník Keith Crow, v jehož komunitě žije mnoho příznivců katolické církve, které ničení kostelů rmoutí.

Premiér Trudeau vyzval papeže Františka, aby se přijel osobně omluvit na kanadskou půdu. Podle domorodců ale ani to nestačí. Původní obyvatelé ženou k odpovědnosti i stát, který proces většinou skrze církevní organizace řídil. „Na systému internátních škol se podílely stát i církev. Oba v tom tedy musí uznat svou roli,“ má jasno náčelník kmene Malý černý medvěd Perry Bellegarde.

Svého podílu už litovalo několik protestantských církví a ve Vatikánu mají náčelníci slíbenou audienci. Za obdobné křivdy se papež František už dříve omluvil v Irsku a Bolívii. 

Příslušníci Prvních národů nyní cítí alespoň částečné zadostiučinění. Své zemřelé budou moci po letech pochovat s náležitými poctami a tradicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...