„Jsme jeden lid.“ Nový Zéland zažil jeden z největších protestů v historii

Nahrávám video

Desetitisíce lidí vyrazily demonstrovat před novozélandský parlament proti návrhu zákona, jenž by podle nich podkopal práva původních obyvatel. Jedná se o jeden z největších protestů v historii země. Podle BBC se v metropoli Wellington sešlo přes čtyřicet tisíc lidí, list The New Zealand Herald píše, že účast přesáhla 55 tisíc. Kontroverzní legislativa podle premiéra parlamentem neprojde.

Legislativa má umožnit nový výklad znění 184 let staré úmluvy mezi Brity a původními obyvateli Maory. Návrh, který předložila vládní libertariánská strana ACT, by dal všem Novozélanďanům stejná práva, kritici změn se ale obávají, že by podkopal práva původních obyvatel, uvádí BBC.

„Můj Zákon o zásadách smlouvy říká, že já, stejně jako všichni ostatní, ať už sem jejich předkové přišli před tisíci lety jako někteří moji, nebo právě dnes ráno vystoupili z letadla na mezinárodním letišti v Aucklandu, aby zahájili svou (životní) cestu jako Novozélanďané, mají stejná základní práva a důstojnost,“ řekl BBC předseda strany ACT David Seymour, který má maorské předky.

Úterkem vyvrcholil devítidenní poklidný protestní pochod, který začal na severu země. Na shromáždění se hodně mluvilo o jednotě a solidaritě, popsala agentura Reuters. V čele pochodu stála maorská královna Nga Wai hono i te po. „Pro ty, kdo nás budou rozdělovat, je pozdě. Už jsme jeden lid,“ zdůraznil podle ní jeden z účastníků Helmut Modlik.

Protest za práva původních obyvatel
Zdroj: Reuters/Lucy Craymer

Spory o práva Maorů

Takzvanou Smlouvu z Waitangi v roce 1840 podepsali zástupci britské koruny a maorští kmenoví náčelníci. Dohoda Maorům zaručuje právo na půdu a stanoví způsob vládnutí, na němž se obě strany dohodly. Výkladem jejího textu se dodnes řídí právní předpisy a politika v zemi.

Rozhodnutí soudů a samostatného maorského tribunálu v průběhu desetiletí maorská práva a výsady postupně rozšiřovaly. Podle názoru některých Novozélanďanů tím však jsou diskriminováni nepůvodní obyvatelé.

„Zdá se, že (Maorové) chtějí víc a víc a víc,“ řekla BBC Barbara Lecomteová, která žije na pobřeží severně od Wellingtonu. „Teď je tu celá kosmopolitní směs různých národností. Všichni jsme Novozélanďané. Myslím, že bychom měli spolupracovat a mít stejná práva,“ konstatovala.

Tanec haka jako protest v parlamentu

Činnost v parlamentu minulý týden přerušili poslanci, kteří v opozici vůči návrhu předvedli tradiční novozélandský tanec haka. Záběry sledoval na sociálních sítích celý svět, zmiňuje BBC.

Premiér Christopher Luxon už prohlásil, že legislativa v parlamentu neprojde. „Naše pozice jako Národní strany se nemění. Nebudeme podporovat návrh zákona po druhém čtení, a proto nevejde v platnost,“ zdůraznil Luxon podle listu New Zealand Herald.

Nový Zéland je často považován za světového lídra, pokud jde o podporu práv původních obyvatel. V souvislosti se současnou Luxonovou středopravicovou vládou ale panují obavy, že tato politika se ocitá v ohrožení.

Skutečná rovnost je navíc podle spolupředsedkyně Maorské strany Debbie Ngarewa-Packerové stále ještě daleko. To, co dělá koaliční vláda, označila za „absolutní pokus o rozdělení jinak pokrokové země“. „Je to opravdu trapné,“ cituje političku BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...