Johnsonovo přerušení schůze parlamentu je nezákonné, rozhodl soud

Nejvyšší soud Spojeného království jednomyslně rozhodl, že krok premiéra Borise Johnsona vedoucí k přerušení zasedání parlamentu na pět týdnů nebyl v souladu se zákonem. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat. Poslanci se tak mohou sejít, další postup teď mají v rukou předsedové obou komor parlamentu. Šéf Dolní sněmovny John Bercow sdělil, že poslanci se sejdou ve středu ve 12:30 středoevropského letního času. Premiér Johnson uvedl, že verdikt bude respektovat.

  • 23:17

    On-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. Britští poslanci se znovu sejdou ve čtvrtek. V plánu mají například debatu o principech demokracie a o právech voličů.

  • 22:57

    Poslanci již bez Johnsona diskutují o agresivním slovníku některých poslanců a o hrozbách a výhružkách, které jsou vůči politikům i jejich rodinám vznášeny. Připomínají případ Jo Coxové, která byla během kampaně před brexitovým referendem pro své názory zavražděna neonacistou.

  • 22:47

    The Guardian zároveň poznamenal, že Johnsonova slova vůbec nenaznačila, jak nyní vláda hodlá postupovat. Generální prokurátor Geoffrey Cox odpoledne uvedl, že poslanci budou moci "brzy" znovu hlasovat o vypsání parlamentních voleb, premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

„Rozhodnutí žádat Její Veličenstvo o přerušení schůze parlamentu bylo nezákonné, protože v důsledku zabránilo parlamentu vykonávat jeho ústavní funkce, aniž by k tomu byl oprávněný důvod,“ řekla soudkyně Brenda Haleová, když četla shrnutí rozsudku. Přestávka byla podle soudu nezákonná, neboť jejím cílem bylo zabránit poslancům v práci.

„Schůze parlamentu nebyla přerušena. To je jednomyslné rozhodnutí všech jedenácti soudců. Je na parlamentu a především předsedech obou komor, aby rozhodli, co dělat dál,“ dodala Haleová.

Nahrávám video

„Jakožto ztělesnění naší parlamentní demokracie se Dolní sněmovna musí sejít bez odkladu. Povedu v tomto smyslu naléhavé konzultace s předsedy stran,“ oznámil předseda Dolní sněmovny John Bercow a později dodal, že poslanci se sejdou ve středu ve 12:30 středoevropského letního času.

Předseda Skotské národní strany Ian Blackford už vyzval k okamžitému zahájení schůze. Šéf horní komory Norman Fowler očekává, že lordi se sejdou při nejbližší příležitosti.

Nahrávám video

Na vyjednávání se podle Komise nic nemění

Rozsudek podle Evropské komise nic nemění na aktuálním vyjednávání o odchodu Británie z Unie. „Naším vyjednávacím partnerem nadále zůstává britská vláda,“ sdělila její mluvčí Natasha Bertaudová. Komise očekává, že premiér Boris Johnson co nejdříve předloží nový návrh, který by nahrazoval takzvanou irskou pojistku.

„V podstatě to znamená, že britská vláda bude ohledně vyjednávání o dalším osudu brexitu neakceschopná. Parlament nebyl za tři roky schopen dojít k žádnému konsenzu,“ upozornil spolupracovník České televize v Londýně Ivan Kytka.

Podle britských médií je verdikt další velkou porážkou premiéra Borise Johnsona. Podle šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna by měl premiér zvážit rezignaci. V projevu na stranické konferenci Corbyn řekl, že Johnson „není způsobilý být premiérem“. Zopakoval také, že krizi vyřeší jen nové volby, které by se podle něj měly konat poté, co bude vyloučena možnost brexitu bez dohody.

K rezignaci Johnsona vyzvala i Skotská národní strana či první ministr Walesu Mark Drakeford. Také šéfka opozičních proevropských liberálních demokratů Jo Swinsonová řekla, že „Boris Johnson není způsobilý být premiérem. Uvedl v omyl zemi i královnu a nezákonně umlčel zástupce lidu.“

Johnson: Verdikt budu respektovat, ale nesouhlasím s ním

Johnson podle zdrojů agentury Reuters v úřadu vlády rezignovat nehodlá. Verdikt soudu bude respektovat, i když s ním nesouhlasí. „Zjevně je to verdikt, který budeme respektovat,“ řekl v New Yorku, kde se účastní Valného shromáždění OSN. „Nemyslím si, že je správný, budeme ale pokračovat a parlament se samozřejmě zase sejde,“ dodal.

„S rozhodnutím nejvyššího soudu zásadně nesouhlasím,“ uvedl předseda vlády. Řekl, že k britské justici má „nejvyšší možný respekt“, nemyslí si ale, že verdikt je správný.

Důležité je podle předsedy vlády nyní to, aby 31. října Británie opustila Evropskou unii. „Zajistíme, aby měl parlament dostatek času na debatu o brexitu,“ řekl Johnson. Vláda se podle něj teď snaží dosáhnout co nejlepší dohody s Evropskou unií. Soudy a parlament tyto snahy hatí, dodal premiér. Po vystoupení na mítinku podnikatelů v New Yorku také řekl, že v Británii by se měly uskutečnit parlamentní volby.

Britský premiér se v reakci na prosazení zákona proti brexitu bez dohody dvakrát pokusil vyvolat předčasné volby, nezískal k tomu ale podporu dostatečného počtu poslanců. Nyní se spekuluje o tom, že opozice po návratu poslanců do Westminsteru předloží návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu, který v září ztratil hlasovací většinu.

Lídr opozičních labouristů Corbyn v úterý rovněž hovořil o parlamentních volbách, zároveň ale Johnsona vyzval, aby „uposlechl zákon“ a „shodil brexit bez dohody ze stolu“. Není tedy jasné, zda se opozice ihned bude snažit vládu svrhnout, nebo zda se ji bude snažit donutit k vyjednání dalšího odkladu brexitu.

Nahrávám video

Dvojí rozhodování nižších instancí

Toryovský premiér Johnson na konci srpna požádal královnu Alžbětu II., aby v druhém zářijovém týdnu ukončila zasedání parlamentu a nové zahájila až 14. října. Královna, která jedná na přání předsedy vlády, souhlasila.

Přerušení práce parlamentu je za běžných okolností rutinní událostí, v době, kdy se blíží termín odchodu Velké Británie z Evropské unie, si ale premiérův krok vysloužil kritiku. Podle mnohých chtěl totiž Johnson zabránit poslancům, aby do podoby brexitu zasahovali. Přerušil ji také na neobvykle dlouho.

Soudy nižších instancí rozhodly v otázce, zda byl Johnsonův krok v souladu se zákonem, rozdílně. Skotský soud uvedl, že záležitost je politická a krok byl zákonný. Odvolací soud ale vydal opačný verdikt. Na stranu vlády se postavil londýnský soud, na který se obrátila aktivistka Gina Millerová a expremiér John Major.

Spojené království se chystá odejít z Evropské unie 31. října. O odchodu ze společenství rozhodli voliči v referendu z roku 2016. Premiér chce zemi vyvést z bloku, ať už se mu podaří dojednat dohodu s Bruselem, či nikoliv. Parlament před časem ale schválil zákon, který brexit bez dohody prakticky znemožňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 54 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...