Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.
„Toto je přesně doba, kdy byste očekávali, že vláda neodejde a bude pokračovat v práci,“ řekl Johnson podle agentury Reuters britským poslancům. Připomněl, že ekonomika čelí těžkým časům kvůli ruské válce na Ukrajině. Prohlásil také, že jeho vláda provádí „největší snížení daní za desetiletí“.
Johnson čelil tvrdé kritice například od šéfa labouristů Keira Starmera. Ian Blackford ze Skotské národní strany (SNP) se Johnsona ptal, „kolik ještě ministrů musí odejít, aby (ministerský předseda) vzal pero a podepsal rezignaci“.
K demisi znovu vybídl Johnsona i konzervativní poslanec a exministr pro brexit David Davis. „Před šesti měsíci jsem vyzval premiéra k rezignaci, protože už tehdy bylo jasné, že jeho vládnutí vytváří řadu problémů, které paralyzují vládu. Dnes ho žádám, aby udělal čestný krok a aby dal přednost národním zájmům před zájmy vlastními,“ řekl v parlamentu Davis.
Johnson v reakci na jeho slova uvedl, že s ním „absolutně nesouhlasí“. Podle premiéra zůstat ve funkci neznamená jít proti národním zájmům. Jak následně doplnila Johnsonova mluvčí, premiér se navzdory nedávným rezignacím domnívá, že má nadále podporu svých poslanců.
Odchází ministři i úředníci, Gove dostal od premiéra výpověď
Večer se britský premiér setkal se svými ministry a zopakoval jim, že „trvá na svém a nehodlá odstoupit“. Vyplývá to alespoň ze zdrojů, na které se odvolávají britská média. Za posledních 24 hodin již z Johnsonovy širší vlády odešlo nejméně 43 lidí, což je vůbec nejvíce za jediný den v britské historii.
Jako první v úterý oznámili demisi ministři zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak s tím, že už nechtějí s Johnsonem spolupracovat. Kromě nich opustil kabinet také ministr pro záležitosti Walesu Simon Hart, náměstek pro rodinu Will Quince, státní tajemník pro školství Robin Walker a tajemnice ministerstva dopravy Laura Trottová.
Svou rezignaci oznámil ve středu i Stuart Andrew, který byl náměstkem ministra pro bydlení. Jak uvedl, odchází „se zármutkem“. Dodal, že vždy ctil loajalitu a jednotu, pokud jde o konzervativní stranu, nicméně nyní musel svůj postoj přehodnotit. „Někdy nastává chvíle, kdy se musíte zaměřit na svou vlastní osobní integritu, a tato chvíle nastala právě teď,“ napsal na Twitteru. „Vzhledem k dění v posledních dnech jsem neměl jinou možnost než odstoupit,“ dodal.
Johnson ve středu večer propustil ministra Michaela Govea, který jej dříve vyzval, aby se vzdal funkce. Gove je dlouholetým členem Konzervativní strany a od roku 2010 zastával řadu významných funkcí. S Johnsonem úzce spolupracoval na kampani pro odchod Británie z Evropské unie. V roce 2016 i 2019 proti Johnsonovi kandidoval ve volbě lídra konzervativců, přesto zůstali blízkými spolupracovníky. Gove Johnsona podporoval i poté, co se stal premiérem.
K odstoupení měl Johnsona podle informací britských médií vyzvat už i Nadhim Zahawi, který byl přitom teprve v úterý jmenován ministrem financí po Sunakovi. BBC uvedla, že ve skupině ministrů, kteří premiéra ve středu navštívili a vyzvalil jej k rezignaci, byla i ministryně vnitra Priti Patelová.
Přesto má podle médií Johnson stále podporu několika vysoce postavených ministrů, včetně ministra obrany Bena Wallace a šéfky diplomacie Liz Trussové.
Johnsonovi klesá i podpora voličů. Podle průzkumu organizace YouGov, o němž informoval server Politico, si 69 procent voličů myslí, že by měl rezignovat. To je o jedenáct procentních bodů více než před měsícem.
Předčasné volby
Televize Sky News zveřejnila už i odhady pro případné předčasné volby. Podle nich by nyní vyhrála Labouristická strana, která by získala kolem 300 poslanců, zatímco konzervativci by dostali asi 245 mandátů. O křeslo ve sněmovně by podle tohoto odhadu přišel i Johnson.
Už tento měsíc by se podle serveru Politico mohly konat volby vedení konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922, které by mohlo prosadit dřívější stranické hlasování o důvěře Johnsonovi. Za současných pravidel se může konat nejdříve po dvanácti měsících, přičemž poslední se uskutečnilo začátkem června. V něm Johnson obstál, když získal podporu 211 poslanců, proti jich bylo 148.
Od červnového stranického hlasování ale dál roste nespokojenost v Konzervativní straně. Zatím poslední kritiku si Johnson vysloužil poté, co 30. června kvůli údajnému sexuálnímu napadení dvou mužů rezignoval Christopher Pincher, náměstek hlavního whipa, což je poslanec dohlížející, aby příslušníci strany hlasovali ve sněmovně podle stranických zájmů. Pinchera jmenoval Johnson do funkce letos v únoru. Po vypuknutí této kauzy premiér nejprve tvrdil, že o vyšetřování Pinchera nic nevěděl. Downing Street později uvedla, že na případ zapomněl, a Johnson se za pochybení omluvil.
Důvěru ve vlastní straně Johnson u mnohých ztratil kvůli skandálu zvanému Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v koronavirovém lockdownu. Kvůli této kauze čelí Johson i vyšetřování imunitního výboru, zda lhal parlamentu, když loni v prosinci tvrdil, že jeho kancelář neporušila koronavirová opatření. Závěry vyšetřování se podle serveru Politico očekávají na podzim.
