Je naší povinností příběhy zprostředkovávat v syrovosti, míní Kubal a přibližuje tajné setkání se Zelenským

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Kubal o Ukrajině a setkání se Zelenským
Zdroj: ČT24

Na válčící Ukrajině působil skoro tři týdny a denně vstupoval živě do vysílání České televize. Pro moderátora a zpravodaje ČT Michala Kubala, jenž společně s kameramanem Vojtěchem Hönigem ukazoval osudy lidí zasažených boji, se však nejednalo o první konflikt. Zkušený novinář v pořadu Newsroom ČT24 poodhaluje nejen okolnosti spojené s prací v nebezpečné zóně, ale také zákulisí rozhovoru s ukrajinským prezidentem.

Ačkoli je už Kubal zpátky v České republice, pocit úlevy u něj nepřevládá. „O úlevě rozhodně mluvit nejde. Ten konflikt nemizí, problém nemizí. A bylo by nefér mluvit o naší úlevě, že jsme se z toho dostali, protože jsou tam desítky milionů lidí, kteří v tom musí žít každý den,“ říká Kubal, jenž po návratu pociťuje spíš únavu.

„Musím zaklepat, že se nám ani jednou nestalo to, co nám vykládali kolegové, že uprostřed živých vstupů vběhli agenti tajné služby a respondenta položili obličejem k zemi a zakázali jim natáčet právě z toho důvodu, aby živý přenos nedával jakoukoliv pomoc nepříteli v tom, že by mohl zaměřovat, co je právě v pozadí,“ prozrazuje Kubal.

Přestože některé výjevy z Ukrajiny mohou místy působit drasticky, autenticita a určitá hrubost záběrů jsou podle Kubala v takových případech prioritní. „Je naší povinností to zprostředkovávat a příběhy dávat v syrovosti, úplnosti a konkrétnosti tak, aby si každý dokázal představit, co se odehrává rodinám, které jsou opravdu velmi podobné rodinám, které žijí v České republice,“ myslí si Kubal.

Do nitra jednotlivých příběhů

Při reportování z válečných míst na Ukrajině vypadal Kubal klidně, přestože důvodů k silným emocím bylo dost. „Jsem rád, že to tak působilo, protože některé věci, které jsme tam dělali, člověk jako otec velmi těžko vydýchával. Když jsme točili pohřeb dvouletého chlapce, tak to je věc, kterou jakýkoliv otec – a bylo to vidět i na vojácích, kteří tam stáli – dává velmi těžko,“ poznamenává.

„Snažil jsem se zprostředkovat emoce. Zpravodajství z každého konfliktu má nějaké fáze, a jiná fáze byla ve chvíli, kdy tam působil Václav Černohorský, jiná fáze byla ve chvíli, kdy tam hned na začátku působil Andreas Papadopulos. Andreas mluvil o tom, jaké to je, když začíná válka. Václav točil skvělé reportáže o tom, jak to vypadá ve válečném chaosu, ve válečné mlze,“ pokračuje Kubal.

„My jsme přijeli ve chvíli, kdy chaos skončil a začalo období, kdy se frontové linie víceméně usadily, začalo se bojovat. Zároveň zemřeli někteří novináři a ukrajinské úřady velmi těžko nesly zejména smrt zahraničních západních novinářů. Výrazným způsobem se ztížil jakýkoliv přístup novinářů do složitějších bojových zón. V tu chvíli se otevřel prostor podívat se do nitra jednotlivých příběhů a zprostředkovávat tragiku na detailu,“ dodává Kubal a připomíná osudy například dvou malých chlapců, kteří přišli o otce na bojišti.

Pohřeb malého chlapce i záchrana psa

Samotný pohřeb byl pro Kubala jedním ze silných momentů. „Je pravda, že na pohřbu jsem se neudržel. Vidíte otevřenou rakev a vidíte otce a matku, jak se loučí se svým dvouletým synem. To asi nejde dát. Nebyl jsem jediný, kdo tam měl slzy v očích,“ vrací se k situaci, kdy se tvrdí vojáci mění v citlivé muže.

Kubal má za sebou mimojiné války v Iráku nebo Afghánistánu, přesto na Ukrajině zažíval nové pocity. „Je to samozřejmě těžší, než to bylo ve chvíli, kdy člověk viděl podobné scény v jiných konfliktech. Ve chvíli, kdy točíte kosovskou válku a točíte u masového hrobu a je vám třiadvacet, tak je to trochu jiné, než když je vám pětačtyřicet a točíte ukrajinskou válku a dovedete si projektovat svou vlastní rodinu do příběhů rodin, o kterých točíte a které tragédii zažívaly,“ všímá si.

„Navíc je zde kulisa Ukrajiny jako východoevropské země, která má podobná sídliště jako my v Česku – ta země vypadá do značné míry podobně jako Česká republika. To všechno, plus černobílý konflikt, přispívá k tomu, že je emoční sepětí s tím, co se tam odehrává, mnohem větší, než tomu bylo dřív,“ tvrdí Kubal.

Vedle smutné scenérie na rozbombardovanou zástavbu ukrajinských měst a těžce zkoušených osudů tamních obyvatel však docházelo i na šťastné momenty, jako když například Kubal s Hönigem zprostředkovali navrácení ztraceného psa rodině. „Úsměv a radost zbytku rodiny, chlapce i psa, byly drobným světlem v nezměrné tragédii,“ doplňuje.

Jinak má ale Kubal o zobrazování válečného reportování jasno, přestože se může zdát, že konflikt se zklidnil. „Je nutné ukazovat, co se na Ukrajině děje, protože válka stále probíhá. A i když se teď Rusové stáhnou od Kyjeva – pokud se naplní opravdu to, co se zdá, že se odehrává – tak se válka jen přesune někam jinam a mnohem větší problémy budou v jiných částech Ukrajiny, možná ještě větší problémy, než si teď dovedeme představit,“ říká.

Setkání s prezidentem jako tajná operace

Získat novinářskou akreditaci pro konkrétní místo v terénu bylo často jedním zdlouhavým procesem. Ukrajinské ministerstvo obrany totiž při snaze zajistit novinářům bezpečnost opakovaně říkalo, že pokud by se zahraničním korespondentům něco stalo, nesou za to ukrajinské úřady morální zodpovědnost.

„Říkali nám několikrát, že se palba nepřítele zaměřovala tam, kde byli novináři. Další věc je, že otevřené informační zdroje jsou velmi oblíbeným zdrojem pro tajné služby všech stran, které působí v daném konfliktu. Museli jsme dávat velký pozor, aby se jednotlivá bezpečnostní opatření (vojenská technika) nespojovala s konkrétním místem,“ dodává Kubal k otázce bezpečnosti vojáků jako druhému velkému faktoru při omezování novinářské práce na místě.

Největší komplikace pak podle očekávání nastaly při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Bezpečnostní přípravy před rozhovorem připomínaly velkou tajnou operaci.

„Komunikovali jsme prostřednictvím šifrovaných platforem, nemohli jsme používat obecně používané aplikace. V komunikaci se nikdy neobjevilo konkrétní jméno (ukrajinského prezidenta), čas byl dopředu daný jenom velmi přibližně. Překladatelka ani nevěděla, zda rozhovor bude překládat francouzské novinářce, která nerozuměla ukrajinsky,“ popisuje Kubal.

„Přesunuli jsme se na jedno z kontrolních stanovišť, které je blíž prezidentské kanceláři. Tam jsme přestoupili do jiného auta, kam jsme museli přeložit veškerou techniku (kamery), a auto nás pak převezlo do prezidentské kanceláře. Tam jsme všichni prošli kontrolami, museli jsme odevzdat mobily, hodinky, které mají GPSku. A vrátili jsme se k základům novinařiny – tužka a papír,“ uvádí Kubal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...