Jamalem přestal proudit ruský plyn do Evropy. Příčina je nejasná

Dodávky ruského plynu přes plynovod Jamal směrem na západ se v sobotu zastavily, vyplývá z dat provozovatele plynovodní sítě, společnosti Gascade. Agentura Interfax uvedla, že tok plynu byl přesměrován opačným směrem – ze západu na východ. Příčiny nejsou jasné.

Jak dlouho tento stav potrvá, se zatím neví, poznamenala agentura Reuters. Ruská, státem ovládaná společnost Gazprom později uvedla, že závazky vůči svým zákazníkům v Evropě plní.

Plynovod vede přes území Polska. Mluvčí tamní státní plynárenské společnosti PGNiG řekl, že množství plynu je výrazně nižší než obvykle, Polsko ho ale stále dostává nasmlouvané množství. Zástupce polského provozovatele plynovodů Gaz-System sdělil, že ruský plyn do země přichází v obráceném směru –⁠ tedy ze západu na východ. „V současnosti není poptávka po přepravě plynu směrem do Německa,“ uvedl.

Podle společnosti NET4GAS, která zajišťuje mezinárodní přepravu plynu do Česka, bude mít přerušení dodávek na republiku velmi malý dopad. „Česká republika odebírá plyn především z jiných přepravních tras. Proto v současné době neočekáváme snížení vstupních objemů do země,“ řekl mluvčí firmy Vojtěch Meravý.

Dodávky plynu z Ruska se ostře sledují v situaci, kdy ceny této suroviny v Evropě strmě vzrostly. Na vině je více faktorů, zejména ale vyšší poptávka po pandemii a nízké zásoby. Někteří kritici tvrdí, že Gazpromu tato situace vyhovuje a že se tak snaží tlačit na rychlé schválení plynovodu Nord Stream 2, který už je hotový a který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Gazprom taková obvinění odmítá.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a někteří europoslanci obviňují Gazprom, že nedělá dost pro zvýšení dodávek do Evropy. Ruský plynárenský gigant ovšem tvrdí, že vždy dodržuje své smluvní závazky, což potvrzují i jeho odběratelé v jižní a západní Evropě. Ti si žádné dodatečné dodávky plynu v době nejvyššího růstu cen od Gazpromu neobjednali, ukázal říjnový průzkum agentury Reuters.

Plynovod Jamal přivádí ruský plyn přes běloruské a polské území do Německa. Jeho kapacita je až 33 miliard metrů ročně. Loni vypršela platnost smlouvy mezi Ruskem a Polskem týkající se tranzitu suroviny, ale Gazprom si může objednávat přepravní kapacitu v aukcích.

Cena zemního plynu pro evropský trh na začátku října skokově vzrostla, za dva dny skoro o 60 procent nad 160 eur (tehdy 4070 korun) za megawatthodinu (MWh). Pak se začala snižovat, proti loňsku je ale pořád velmi vysoká.

Cena plynu stoupla za rok na více než čtyřnásobek

Kontrakt na dodání plynu v prosinci se v pátek odpoledne pohyboval kolem 66,10 eura (1695 korun) za MWh, ukazují data pro virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Před rokem se cena pohybovala kolem 15 eur (382 korun) za MWh.

V reakci na prudký růst cen plynu už zastavilo činnost několik dodavatelů, v České republice se to týká například společnosti Bohemia Energy, která měla skoro milion zákazníků. V Británii několik distribučních firem zkrachovalo, potíže mají i firmy v Německu.

V reakci na současný rychlý růst cen energií Evropská komise (EK) tento týden oznámila, že prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, což podporuje část zemí sedmadvacítky. Evropská unie by mohla plyn v době nízkých cen nakupovat a skladovat pro pozdější využití. V současné době ale mezi státy Unie nepanuje jednotný postoj, jak si s vysokými cenami energií poradit.

Česká vláda jako okamžité řešení zdražování elektřiny a plynu zvolila dočasné zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na listopad a prosinec, což je ale v rozporu s unijními pravidly. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) doufá, že vzhledem ke složité situaci bude mít Brusel pro tento krok pochopení a nezahájí s Českem řízení, případně je Praha připravena upravit návrh snížené DPH.

V polovině tohoto týdne ceny plynu i elektřiny v Evropě začaly klesat. Ruský prezident Vladimir Putin totiž Gazpromu nařídil začít čerpat plyn do evropských zásobníků, jakmile naplní zásobníky v Rusku. To by podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera mohlo být po prvním listopadovém týdnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...