Izraelci kontrolují celou hranici s Pásmem Gazy. Shromažďují u ní vojáky

Nahrávám video

Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s palestinským Pásmem Gazy, podle BBC se u ní soustředí 35 izraelských praporů. Pásmo Gazy nadále čelí bombardování ze vzduchu, které provádí izraelské letectvo v reakci na útok teroristů Hamásu na izraelském území. Počet mrtvých přesáhl v Izraeli podle oficiálních údajů tisícovku, v Pásmu Gazy devět stovek. USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany.

  • 0:00

    On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.

  • 23:24

    Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých. 

  • 22:18

    Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Izraelská armáda podle agentury Reuters uvedla, že má pod kontrolou celou hranici s Pásmem Gazy a že za posledních 24 hodin nezaznamenala její nepovolené překročení. „Za poslední den se do Izraele přes plot nedostal jediný terorista,“ prohlásil izraelský hlavní vojenský mluvčí Daniel Hagari.

Pod kontrolou má armáda i plot na hranici, kde porušené části zaminovala. Na izraelském území stále může být menší počet teroristů. Podle armádního mluvčího Richarda Hechta se zatím v Izraeli našla těla patnácti set islamistů. 

Počet mrtvých, které si v Izraeli od soboty vyžádaly útoky teroristů z Hamásu, přesáhl tisícovku, řekl podle agentury AP brigádní generál Dan Goldfus. Při izraelských odvetných útocích v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem zemřelo podle palestinských zdrojů 830 lidí.

Nahrávám video

U Pásma Gazy jsou podle BBC tisíce izraelských vojáků

Zpravodajský web BBC s odvoláním na izraelskou armádu píše, že na hranici s Pásmem Gazy je nyní 35 izraelských praporů, z nichž každý čítá několik set vojáků. Armáda podle Hechta buduje „infrastrukturu pro budoucí operace“. Na pomezí se shromáždily také desítky tanků, obrněných vozidel a buldozerů. Informaci z místa potvrdil také zpravodaj ČT Jan Šilhan. Vojenskou techniku podle něj Izraelci shromažďují zhruba osm kilometrů od hranice s Pásmem Gazy.

„Je to hlavní komunikace mezi městem Aškelon, poslední velkou aglomerací před hranicemi Pásma Gazy. Je hlavním tahem k jednomu z klíčových přechodů, v tuto chvíli velmi bedlivě střeženým,“ uvedl zpravodaj. Šilhan upozornil, že na stejném místě se Izraelci připravovali na pozemní operaci i v roce 2014 „krátce předtím, než armáda vpadla do Pásma Gazy“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí označil nynější nálety v Pásmu Gazy za pouhý začátek. Podle BBC lze očekávat, že Izrael zahájí rozsáhlou pozemní operaci. Spojené státy očekávají její začátek do dvou dnů. Izrael však vzhledem k uneseným do Pásma Gazy přípravu operace nepotvrdil.

Přípravě pozemní operace však napovídá, že Izrael vyhlásil válečný stav a mobilizoval zhruba 300 tisíc rezervistů, upozornil Šilhan. „K tomu Izrael přistupoval právě i v roce 2014, kdy připravoval masivní vojenskou akci namířenou právě do Pásma Gazy,“ dodal zpravodaj.

Nahrávám video

Izraelské nálety zabily dva členy politického vedení Hamásu

Izraelská armáda informovala, že uskutečnila údery v Pásmu Gazy proti místům a zařízením, které využívá hnutí Hamás. Letectvo zasáhlo více než dvě stovky cílů v Rimalu a Chán Júnisu, ze kterých teroristé řídí útoky proti Izraeli. Cílem bylo skladiště zbraní v mešitě, operační sídlo protitankové divize Hamásu nebo infrastruktura teroristického hnutí Islámský džihád, které se na útoku proti Izraeli také podílí.

O život přišli i dva členové politického vedení Hamásu, řekl agentuře Reuters zástupce hnutí. Jde o Džaváda abú Šammalu a Zakaríju abú Maamara. Jejich smrt potvrdila také izraelská armáda s tím, že byli zabiti v noci na úterý.

Šammala bývá označován za ministra hospodářství Hamásu, podle izraelské armády spravoval finance hnutí. Abú Maamar působil jako šéf vnitřních vztahů Hamásu. „Šlo o klíčovou postavu pro rozhodování uvnitř Hamásu a o koordinátora teroristických skupin v Pásmu Gazy,“ uvedl podle portálu The Times of Israel zástupce izraelské armády. Abú Maamar byl důvěrníkem vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára a součástí nejvyšších kruhů hnutí zapojených do plánovaní nejrůznějších teroristických aktivit uvnitř Izraele.

Izraelská armáda také uvedla, že podnikla vlnu náletů proti čtvrti kolem mešity al-Furkán ve městě Gaza, kde se zaměřila na více než sto míst. Podle Izraele je tato čtvrť „hnízdem teroru“, protože ji Hamás využívá k útokům na Izrael. Na náletech se podílely desítky letounů. Izraelská armáda dále oznámila, že zasáhla podzemní tunel pro pašování zbraní v oblasti Rafáhu na hranici s Egyptem. 

Ostřelování zasáhlo i nemocnice. Zemřeli tři novináři, tvrdí Palestinci

O explozích v Pásmu Gazy informovali mimo jiné zpravodajové stanic CNN i BBC. Podle zpravodaje stanice CNN Nica Robertsona, který se nachází na jihu Izraele u hranic s palestinským územím, byly vidět nad Pásmem Gazy „velké záblesky na obloze“ a slyšet výbuchy. Nad jihem Izraele se podle zpravodajů CNN pohybovaly také bojové letouny, vrtulník či bezpilotní prostředky.

Štáb stanice al-Džazíra, který se nachází přímo v Pásmu Gazy, musel kvůli útokům kolem 02:00 SELČ přerušit vysílání a odejít kvůli útokům do krytu. Stanice v této souvislosti připomíná izraelský útok na budovu, který v roce 2021 zničil kanceláře této stanice i agentury AP. 

Údery podle svědků na místě a tisku zasáhly také rezidenční komplexy, nemocnice či jednu mešitu. Palestinský odborový svaz následně uvedl, že během izraelského náletu na obytnou budovu poblíž rybářského přístavu v Gaze zemřeli tři palestinští novináři. Ředitel mediálního úřadu vlády vedeného Hamásem Saláma Maarúf uvedl totožnost obětí: Saíd Tauíl, Muhammad Subbú a Hišám Nauádžha.

Mrtví jsou od soboty hlášeni také na Západním břehu Jordánu. Agentura Reuters s odkazem na úřady píše o nejméně osmnácti mrtvých. Zpravodajský web BBC s odkazem na OSN napsal, že při střetech s izraelskými silami zahynulo sedmnáct Palestinců, včetně čtyř dětí, a že 295 dalších Palestinců bylo zraněno, z toho 23 izraelskými osadníky. Na Západním břehu Jordánu vládne palestinská samospráva Mahmúda Abbáse, nikoliv teroristický Hamás, který ovládá Gazu.

Kolega zabitého novináře Muhammada Subbúa nese jeho zakrvácenou vestu s nápisem
Zdroj: Arafat Barbakh/Reuters

WHO vyzývá k vytvoření humanitárního koridoru

Světová zdravotnická organizace (WHO) záhy vyzvala k vytvoření humanitárního koridoru s tím, že její starší zásoby zdravotnického materiálu v Gaze byly spotřebovány. Za poslední tři dny eviduje organizace útoky na třináct zdravotnických zařízení v Pásmu Gazy. Podle dětského fondu OSN (UNICEF) útoky Hamásu a odvetné izraelské bombardování zabily stovky izraelských a palestinských dětí a zranily mnoho dalších.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk s odvoláním na informace shromážděné jeho úřadem uvedl, že izraelské nálety zasáhly i rezidenční budovy, školy a budovy OSN a neobešly se bez civilních obětí. „Zahájení obléhání, které ohrožuje životy civilistů tím, že je zbavuje statků stěžejních pro jejich přežití, zakazuje mezinárodní humanitární právo,“ citovala ho agentura AFP. 

Na Türkova slova ostře zareagoval Izrael. „Více než devět set (podle aktualizovaných údajů přes tisíc – pozn. red.) nevinných Izraelců je mrtvých. Tisíce utrpěly zranění. Při hudebním festivalu bylo zavražděno 260 lidí. Sto bylo zavražděno v kibucu. A přesto se vysoký komisař neodhodlá k tomu, aby tyto barbarské činy označil za terorismus,“ uvedlo izraelské zastoupení v Ženevě.

Agentura DPA podotýká, že Türkova kritika na adresu Izraele dokládá, jakým problémům tento stát v boji proti Hamásu čelí. Teroristé ostřelují raketami izraelská města a vesnice z hustě osídleného Pásma Gazy. Izrael Hamás v této souvislosti obviňuje z toho, že k vojenským účelům využívá civilní budovy v Pásmu Gazy.

Izraelská vláda v pondělí ohlásila totální blokádu Gazy včetně odstřižení enklávy s přibližně dvěma miliony obyvatel od dodávek potravin, vody a elektřiny. Podle Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) je nyní v Pásmu Gazy, které má přes dva miliony obyvatel, vnitřně vysídleno 180 tisíc lidí, z toho 137 tisíc se ukrývá v 83 školách, které spravuje UNRWA.

Nahrávám video

Před útoky Hamás neuteče, tvrdí armádní mluvčí

Mluvčí Hagari později uvedl, že bojovníci Hamásu se před izraelským bombardováním neukryjí. Izrael podle mluvčího v Pásmu Gazy podniká bezprecedentně intenzivní nálety, které provádí ve vlnách po čtyřech hodinách. „Dostaneme je všude,“ řekl o Hamásu.

Mluvčí Hecht podle agentury AP uvedl, že civilisté jsou před izraelskými nálety varováni prostřednictvím sociálních sítí a vyzýváni k evakuaci, ale bližší podrobnosti nesdělil. Naznačil, že by Gazané měli prchat přes přechod Rafáh na jižní hranici Pásma Gazy s Egyptem. Jeho úřad později toto vyjádření korigoval. „Upřesnění: přechod Rafáh byl otevřený včera (v pondělí), ale nyní je zavřen,“ uvedl.

Sám Hecht zdůraznil, že izraelská armáda zmíněný přechod nekontroluje. V pondělí večer egyptské bezpečnostní zdroje a svědci na místě uvedli, že operace v Rafáhu byly přerušeny v důsledku náletu na straně Pásma Gazy.

Teroristé hrozí zabíjením zajatců

Extremisté z Hamásu pohrozili, že pokud budou Izraelci bez varování bombardovat domy v Gaze, začnou vraždit rukojmí a vraždy zveřejňovat na sociálních sítích. Lídr teroristů Ismáíl Haníja prohlásil, že skupina nebude vyjednávat o „vězních a zajatcích držených silami odporu“, dokud neskončí vojenská operace. 

„Izraelská vláda je velmi opatrná s případným vyjednáváním a většinou na tyto výzvy nereaguje. I z aktuálních vyjádření ze strany izraelské vlády se zdá, že tento konflikt bude chtít primárně vyřešit silou,“ řekl zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Podle aktuálních informací extremisté do Pásma Gazy unesli až 150 civilistů. „Izraelská vláda to nebere na lehkou váhu. Zřídila speciální skupinu, která se má zaměřit na zjištění skutečného počtu lidí, které bojovníci hnutí Hamás od sobotního rána cíleně unášeli,“ řekl zpravodaj.

Izraelci i teroristé Hamásu deklarovali, že jsou připraveni na další střety. „Hnutí Hamás v noci opět zopakovalo, že je připraveno válku vést dlouho, že je připraveno ji vést do té doby a míry, která bude nutná,“ doplnil Šilhan. „Benjamin Netanjahu (…) mluvil o tom, že Izrael je připraven vést válku do všech možných důsledků,“ popsal Šilhan. 

Izrael ozbrojuje dobrovolníky

Izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, který zastává radikální protiarabské pozice, v úterý oznámil, že začne vyzbrojování dobrovolníků v pohraničí a ve smíšených izraelsko-arabských městech tisíci útočnými puškami.

V první vlně od úterý ministerstvo podle Ben Gvira obráncům rozdá čtyři tisíce útočných pušek izraelské výroby. V další fázi bude do příhraničních komunit dodáno dalších nejméně šest tisíc střelných zbraní. Kromě toho dobrovolníci obdrží helmy a neprůstřelné vesty.

V zemi také zatím zůstanou zavřené všechny školy. V oblasti okolo Pásma Gazy až k městu Netanja, které leží asi třicet kilometrů severně od Tel Avivu, platí omezení také pro obchody, které mohou otevřít pouze v případě, že mají poblíž přístup do krytů. Kvůli bojům jsou v některých oblastech zakázána větší shromaždění. Opatření platí nejméně do čtvrtka do 18 hodin, očekává se ale, že budou prodloužena.

Situace nahrává radikálnímu řešení. Civilisté budou strádat, upozornil hebrejista

„Intenzita izraelských úderů byla bezprecedentní,“ řekl historik a hebrejista Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. „V izraelském armádním rádiu se ministr školství vyjádřil v tom smyslu, že v Pásmu Gazy nezůstane kámen na kameni, dokud v něm budou přítomný Hamás a Islámský džihád. S tím, že osud případných uprchlíků nebo civilistů není izraelským problémem,“ popsal.  „Strádání civilního obyvatelstva bude enormní,“ dodal Zouplna. 

Zhruba polovinu obyvatel oblasti přitom tvoří děti mladší patnácti let, které by se po odvetných útocích mohly dále radikalizovat. „Obávám se, že tímto způsobem izraelské vedení v této chvíli neuvažuje. Pod nátlakem veřejného mínění si možná ani nemůže dovolit takto uvažovat. Politické a vojenské vedení má vzhledem ke zjevnému bezpečnostnímu selhání máslo na hlavě,“ řekl.

Situace podle něj nahrává radikálnosti řešení. „V tomto momentu nás mezinárodní mínění nezajímá – to je postoj, který je teď v Izraeli běžný,“ uvedl.

Bezprecedentní je podle něj také masivní mobilizace rezervistů. „Svým rozsahem nahrává interpretaci, že Izrael se připravuje nejen na velmi intenzivní, ale také velmi dlouhý konflikt. Na konflikt, který nebude bezpodmínečně omezen na jednu frontu,“ dodal Zouplna. Obavy z rozhoření aktivních bojů panují i na hranici s Libanonem, kde sídlí další teroristické hnutí usilující o zničení Izraele, šíitský Hizballáh.

Nahrávám video

Spojené státy poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, aniž by upřesnil počet těchto raket. Teroristické činy spáchané od soboty Hamásem v Izraeli si podle Bidena vyžádaly životy nejméně čtrnácti Američanů. Šéf Bílého domu vyjádřil v projevu před novináři odpor, který v něm vyvolávají útoky, únosy civilistů a vraždění ze strany Hamásu, jehož jediným cílem je podle Bidena „zabíjet Židy“.

Na východ Středozemního moře podle agentury AP dorazila skupina amerických vojenských lodí, včetně letadlové lodi USS Gerald R. Ford, křižníků a torpédoborců, které mají být připravené poskytnout Izraeli podporu, pokud o ni požádá, a odradit další potenciální nepřátele Izraele, aby využili vzniklého chaosu. „Naše srdce jsou zlomená, ale naše odhodlání je silné,“ zdůraznil Biden.

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan v úterý večer uvedl, že USA teď neplánují vyslat americké vojáky na podporu Izraele a že s izraelskými zástupci americká diplomacie řeší možnost vytvoření bezpečného koridoru pro civilisty umožňující odchod z Pásma Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...