Izrael zdvojnásobí počet osadníků na Golanských výšinách, postaví zde tisíce domů

Nahrávám video

Izrael hodlá do pěti let zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách. Plán odsoudila Liga arabských států, podle níž jde o flagrantní porušení mezinárodního práva. Podobně se už dříve vyjádřila Sýrie. Na okupovaném území nyní žije asi dvacet pět tisíc Izraelců. Většina světa anexi této oblasti neuznává, výjimkou jsou Spojené státy.

Golanské výšiny jsou náhorní planina, jenž je korunována více než dvěma tisíci metry vysokou horou Hermon. Izrael je obsadil za války v roce 1967. Na izraelské poměry je oblast extrémně málo zalidněná. Nyní zde žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů ve čtyřech větších vesnicích pod horou Hemron.

„Drúzové si udržují velice ambivalentní a pragmatický vztah ke státu Izrael. Od roku 1967 žijí pod izraelskou suverenitou, zároveň velká část z nich se nevzdala syrského občanství a považují se za Syřany. Mají ale status rezidentů Izraele, takže využívají jeho školský či sociální systém, všichni mluví perfektně hebrejsky, neexistuje tam žádné násilné hnutí odporu vůči Izraelcům, neznají fenomén teroristických útoků. Využívají toho, že tam Izraelci jezdí na dovolenou, ta atmosféra je velmi přátelská,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. 

Nahrávám video

Rozvoj za sedm miliard

Plán na zdvojnásobení počtu obyvatel oznámil již v prosinci izraelský premiér Naftali Bennett. Rozšíření populace si dle něj vyžádá miliardu šekelů (sedm miliard korun), rozvoj infrastruktury, výstavbu bytů a vytvoření pracovních míst.

Kabinet pak schválil návrh výstavby 7300 bytových jednotek v Kacrinu, což je hlavní z osad na Golanech. Stavět se bude ale také v menších komunitách a Bennett řekl, že se počítá s výstavbou dvou zcela nových sídlišť, kde má vzniknout čtyři tisíce domů.

„V Izraeli už několik let není bydlení na Golanech považováno za něco ideologického. Tam se už nyní stěhují Izraelci, kteří chtějí zažívat čtyři roční období, chtějí zažívat sníh, chtějí zažít trochu evropského klima ve velice ekologickém zdravém prostředí,“ dodal Borek. Nevýhodou při řídkém osídlení je ovšem nedostatek infrastruktury, silnic, nemocnic či škol.

Strategické území

Sýrie i nadále formálně navrácení území požaduje. Izrael si v roce 1967 význam Golanských výšin uvědomoval. Z hory Hermon je totiž vidět přímo do Damašku a umožňuje izraelské armádě kontrolovat letový i telefonní provoz na velké části syrského území. Pod horou je zase velice úrodné údolí. V devadesátých letech se situace zklidnila a došlo dokonce na několik mírových pokusů mezi Izraelem a Sýrií. Ve všech plánech se předpokládalo, že by se Izrael mohl stáhnout, výměnou za plný mír se Sýrií. K tomu ale nikdy nedošlo.

V roce 2011 vypukla syrská občanská válka a Izrael si znovu naplno uvědomil význam toho, že výšiny kontroluje. „Mnohým Izraelcům doslova zamrazilo, když si představili, že by se vzdali Golanských výšin a pak by tam na očích Izraele probíhala syrská občanská válka se všemi jejich krutostmi, ať už krutosmi Asadova režimu, či od džihádistů. Izrael tedy ztratil chuť na jakýkokoliv kompromis a svět zároveň daleko méně vnímá rozpor mezi mezinárodním právem a tím, co je de facto v terénu. Bašár Asad nyní nemá podporu toho, aby někdo bojoval za jeho uzmuté právo na držení Golan,“ vysvětlil Borek.

Trumpova osada

Bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2019 uznal svrchovanost Izraele nad částí Golan a bývalý izraelský premiér Benjamin Natanjahu pak po Trumpovi pojmenoval jednu z tamních osad. Trump se svou politikou odklonil od dosavadní praxe Washingtonu, který budování osad na okupovaných územích neschvaloval. 

„Ta osada je pořád v počátečním stádiu. Vyrostla tam nová brána, je tam nový transparent, symbol amerického orla a židovského svícnu,“ řekl Borek s tím, že jinak se vesnice v podstatě nezměnila. Upozornil také, že ani současný americký prezident Joe Biden rozhodnutí Trumpa nenegoval a USA tedy i nadále považují Golanské výšiny za součást Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...