Izrael v reakci na útoky zlegalizuje část osad na okupovaném území. Palestina mluví o otevřené válce

Nahrávám video

Izrael bude reagovat na nejnovější palestinské útoky v Jeruzalémě mimo jiné rychlejším budováním izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a legalizací několika těch existujících. Rozhodl o tom v neděli večer bezpečnostní kabinet. Pravicová vláda tak začíná uskutečňovat nová pravicová opatření. Z pohledu mezinárodního práva je osidlování okupovaného území stále nelegální. Napětí mezi Izraelem a Palestinci zesiluje od loňského jara.

Bez územního plánu a stavebních povolení stojí pár montovaných domků u prašné cesty. Tak vypadají mnohé menší izraelské osady na Západním břehu. „Pokračujeme v tom, co děláme. Tvoříme a budujeme silný Izrael, silnější a lepší Izrael,“ popsal v roce 2020 jeden z obyvatelů osady Eš Kodeš Aharon Katzof.

Teď rozhodla izraelská vláda, že devět těchto malých vesnic zpětně legalizuje, a to jako reakci na vlnu palestinských útoků. Při tom posledním zemřel v pátek v Jeruzalémě muž a dvě malé děti. „Odpověď na teror je udeřit proti němu vší silou a zároveň ještě víc zapustit kořeny v naší zemi,“ řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli.

Kromě toho se má vydat stavební povolení na 10 tisíc nových bytů v osadách. Po více než půlstoletí výstavby žije v osadách na Západním břehu půl milionu lidí. Dalších dvě stě tisíc jich obývá židovské čtvrti ve východním Jeruzalémě, který Izrael nelegálně anektoval.

Pro Palestince je zrychlování výstavby osad nepřijatelné. „To je otevřená válka proti Palestincům. Vyžaduje okamžitou mezinárodní reakci a závazná rozhodnutí, která donutí okupační síly k zastavení agrese,“ řekl v pondělí generální tajemník Organizace pro osvobození Palestiny Husejn al-Šejch.

Palestinská autonomie ztrácí autoritu na úkor militantních skupin. Místo toho se upíná k představě, že spor s Izraelem dotáhne na mezinárodní fóra. Chce také požádat o plné členství v OSN.

Izraelem zmítají protivládní protesty

Izraelské vládě mezitím komplikují práci vnitropolitické spory okolo soudní reformy. Proti tomu, že podřídí část justice vládě, a tedy naruší základní demokratický princip dělby moci, demonstrují desítky tisíc lidí každý týden. Benjamin Netanjahu má mírnou parlamentní většinu, nikoliv širokou společenskou podporu. „Teď máme za mnoho posledních let tu nejškodlivější vládu,“ domnívá se demonstrant z Jeruzaléma Juval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...