Izrael v Bejrútu údajně zabil jednoho z velitelů Hizballáhu

Nahrávám video

Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila, že zahájila novou vlnu masivních úderů na cíle spojené s hnutím Hizballáh v Libanonu. Tamní úřady tvrdí, že si údery židovského státu vyžádaly přes 550 mrtvých a více než 1800 zraněných. Izrael podnikl během dne útok na jižní předměstí Bejrútu, kde údajně zabil i jednoho z velitelů Hizballáhu. Teroristické hnutí pokračovalo v ranních hodinách v ostřelování Izraele, od noci na něj vypálilo stovku raket. Většinu zneškodnila protivzdušná obrana, zbylé dopadly na otevřené prostranství.

„Izraelská armáda v současné době provádí masivní údery na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu. Podrobnosti budou následovat,“ uvedla armáda v prohlášení.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že židovský stát proti Hizballáhu útočit nepřestane. „V úderech na Hizballáh budeme pokračovat. A libanonskému lidu říkám: Naše válka není proti vám, naše válka je proti Hizballáhu,“ ujistil.

Tamní média pak s odvoláním na zdroje z izraelského ministerstva obrany přinesla zprávu, že podle odhadů bylo při náletech již zničeno na padesát procent raketových kapacit Hizballáhu. Izraelský vojenský zdroj ale v úterý zpravodajskému webu The Times of Israel (ToI) řekl, že tento odhad bude zřejmě přehnaný. Tiskové oddělení armády serveru sdělilo, že uvedená data nepocházejí od armády a že je není schopno bezprostředně ověřit.

Načítání...

Úder v Bejrútu

Izraelská armáda tvrdí, že při úterním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabila Ibrahíma Kubaisiho, kterého označila za velitele raketových jednotek libanonského hnutí Hizballáh. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že útok zabil celkem šest lidí a také patnáct osob zranil, napsaly zpravodajské agentury. Hizballáh se k úderu oficiálně nevyjádřil, zdroj blízký hnutí však agentuře AFP úmrtí potvrdil.

Kubaisi byl podle izraelské armády velitelem raketových jednotek Hizballáhu a byl zodpovědný za raketové útoky vedení z Libanonu proti Izraeli. „Kubaisi byl ústředním zdrojem vědomostí v oblasti raket a měl blízko k vysokému vojenskému vedení Hizballáhu,“ uvedla odpoledne izraelská armáda. Podle ní při úderu byli v jeho blízkosti i další vysocí představitelé raketových jednotek proíránského hnutí.

„Izraelský úder na jižní předměstí Bejrútu zabil vojenského velitele Hizballáhu Ibrahíma Kubaisiho,“ cituje nejmenovaný zdroj blízký libanonskému hnutí agentura AFP.

Již dříve dva zdroje řekly agentuře Reuters, že při nynějším úderu byl zabit Kubaisi. Saúdskoarabská média se místo toho domnívala, že izraelská armáda chtěla zaútočit na šéfa zahraničních operací Hizballáhu Talála Hamíju.

Ranní údery Hizballáhu

Hizballáh v úterý ráno uvedl, že podnikl několik útoků na izraelské vojenské cíle a že terčem jednoho z nich byla továrna na trhaviny v Izraeli, jež se nachází zhruba šedesát kilometrů od libanonské hranice. Třikrát zaútočil také na letiště Megiddo na severu židovského státu, píše agentura Reuters.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že k poledni místního času (11:00 SELČ) odpálil Hizballáh na severní Izrael asi sto raket, z nichž některé byly sestřeleny, zatímco jiné dopadly mimo obydlené oblasti. Armáda odpoledne oznámila svůj cílený úder na jižní předměstí Bejrútu. Média v regionu se domnívají, že terčem mohl být některý z vysoce postavených Hizballáhu.

O svých nočních úderech na Hizballáh armáda informovala na síti X, kde zveřejnila i video. Zároveň oznámila, že při úderech v jižním Libanonu došlo k následným výbuchům munice této teroristické skupiny.

Izraelské vzdušné údery v Libanonu si v posledních dvou dnech podle místního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 558 lidí včetně desítek žen a dětí, píše agentura AP. Více než 1800 osob utrpělo zranění.

Pondělní útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší izraelskou akcí tohoto druhu v Libanonu od války s hnutím v roce 2006. Izraelská média s odkazem na zdroje z ministerstva obrany uváděla, že podle odhadů bylo při náletech zničeno asi padesát procent raketových schopností Hizballáhu. Izraelský vojenský zdroj ale v úterý řekl listu The Times of Israel, že to zřejmě bude méně. Kvůli eskalaci bojů byla zrušena některá letecká spojení do Bejrútu a Tel Avivu.

Hromadné odjezdy z Libanonu

Kvůli intenzivním izraelským úderům mezitím odjely z Libanonu stovky lidí. Podle agentury AFP, která se odkazuje na syrského bezpečnostního představitele, mířili tito lidé do střední Sýrie. V oblasti přitom mnoho let zuřila občanská válka.

Opuštění domovů kvůli izraelským útokům potvrdila také OSN. Jedná se především právě o obyvatele jihu Libanonu, kteří se většinou přemístili do jiných částí země.

Dva hraniční přechody, které spojují sever Libanonu se syrským governorátem Homs, zaznamenaly příchod zhruba pěti set lidí z Libanonu do Sýrie během pondělního odpoledne a večera. Provoz směrem do Sýrie podle zdroje agentury AFP pokračoval i během úterý.

Governatorát Homs patří k oblastem v Sýrii, kde byly aktivity povstalců proti vládě silné. Občanská válka tam byla velmi ničivá, v uplynulých letech se situace zlepšila a stabilizovala. Podle dokumentu agentury EU pro azyl z dubna letošního roku nebyla oblast stále zcela bezpečná.

Libanonský ministr Násir Jásín, který organizuje krizové operace v reakci na pondělní údery, řekl Reuters, že 89 škol a dalších zařízení nově slouží jako provizorní přístřešky pro více než 26 tisíc lidí, kteří uprchli před tím, co označil za „izraelská zvěrstva“.

Na dálnicích z jižního Libanonu, odkud lidé prchají na sever země, se tvoří dlouhé kolony. Jeden Libanonec serveru BBC řekl, že z jihu jel do Bejrútu 17 hodin. V hlavním městě je přitom méně aut, než je obvyklé, a řada obchodů v úterý zůstala zavřena.

Nahrávám video

„To, co se odehrává v posledním týdnu, je skutečná válka. Není to válka na sto procent, ta eskalace ještě pořád nedospěla do potenciálu, který může získat, ale bylo by eufemismem to, co se odehrává v posledních dnech, nazývat nějakými jinými slovy,“ podotkl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Je to válka, jejíž spuštění trvalo Izraeli jedenáct měsíců, kdy reagoval proporčně a pasivně svým způsobem na pokračující neustálé raketové útoky Hizballáhu,“ dodal s tím, že skoro rok tak vláda premiéra Benjamina Netanjahua čelila kritice ze strany veřejnosti a politické konkurence, že nereaguje dostatečně na „fanatiky, kteří bezostyšným způsobem útočí na izraelské pohraničí“. To musely opustit desetitisíce obyvatel a Netanjahu v posledních dnech slíbil, že zajistí, aby se vrátili domů.

Nahrávám video

Pozemní ofenziva ve hře

Podle Borka se válka může ještě stupňovat, jelikož Hizballáh ještě nepoužil veškerý dostupný rejstřík zbraní, včetně útoků hluboko do izraelského vnitrozemí. Nyní ostřeluje místa do vzdálenosti padesáti, maximálně sta kilometrů, cílit ale reálně může i na místa jako Tel Aviv, dálniční uzly, odsolovací a těžební zařízení, upozornil zpravodaj.

Zrušené lety

Emirátské aerolinky Emirates, Etihad a FlyDubai kvůli bezpečnostní situaci zrušily lety do Libanonu, upozornila agentura AP. Podle Reuters tak učinily také Qatar Airways a Turkish Airlines a zrušeno bylo v úterý 15 odletů z bejrútského mezinárodního letiště Rafíka Harírího a 29 příletů do libanonské metropole.

Přílety a odlety na Ben Gurionovo mezinárodní letiště u Tel Avivu podle izraelské stanice Channel 12 zrušily i letecké společnosti Wizz Air, British Airways a Azerbaijan Airlines. Pražské letiště zatím zrušené lety do Tel Avivu neeviduje, uvedla mluvčí Denisa Hejtmánková.

Řada leteckých společností přitom teprve nedávno obnovila lety do Izraele poté, co je přerušila po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael loni 7. října, který následně spustil válku v Pásmu Gazy a právě i přeshraniční boje mezi Izraelem a Hizballáhem.

Libanonský premiér Nadžíb Mikátí míří na zasedání Valného shromáždění do New Yorku, aby navázal další kontakty s ohledem na nejnovější vývoj. Íránský prezident Masúd Pezeškján mezitím v rozhovoru s televizí CNN prohlásil, že Hizballáh „se nemůže postavit sám proti zemi, kterou brání, podporují a zásobují západní země, evropské země a Spojené státy“. Pezeškján tak odkazoval na západní podporu Izraele.

Masivní útok pagery

Oboustranná intenzivní palba v posledních dnech následovala po sérii výbuchů pagerů a vysílaček z minulého týdne, které v Libanonu zabily čtyři desítky lidí, včetně dvou dětí, a několik tisíc osob zranily. Většina mrtvých i zraněných byli zřejmě členové Hizballáhu.

Teroristické hnutí i libanonská vláda akci připsaly Izraeli, který se k věci nevyjádřil. Netanjahu nicméně v neděli prohlásil, že židovský stát v několika předchozích dnech zasadil Hizballáhu sérii ran, které si hnutí nedovedlo ani představit.

„Mám zprávu pro libanonský lid. Izrael není ve válce s vámi, ale s Hizballáhem. Hizballáh vás příliš dlouho používal jako lidské štíty. Umístil rakety do vašich obývacích pokojů a rakety do vašich garáží. Tyto rakety a řízené střely jsou namířeny přímo na naše města, přímo na naše občany. Abychom ubránili náš lid před těmito údery, musíme tyto zbraně zničit,“ vzkázal izraelský premiér po pondělním masivním vzdušném úderu své armády v Libanonu.

Rostoucí obliba Netanjahuovy strany

Netanjahuova strana Likud je po strmém pádu popularity po loňském brutálním útoku Hamásu na Izrael opět na vrcholu národních průzkumů, upozornil list Financial Times (FT), podle něhož k tomu přispěly právě i agresivnější vojenské operace židovského státu v Libanonu a Íránu.

Oživení Likudu začalo již začátkem roku, výrazněji ale obliba strany vzrostla až koncem července po atentátu na špičky Hizballáhu a Hamásu v Bejrútu a Teheránu, což vyvolalo eskalaci konfliktu Jeruzaléma s jeho regionálními nepřáteli. Tento trend pokračuje i v posledních týdnech, kdy Izrael zasadil Hizballáhu sérii oslabujících úderů a zintenzivnil útoky v Libanonu, všímá si list.

Netanjahuova koalice s ultra-náboženskými a krajně pravicovými stranami by nicméně stále nedosáhla většiny. Sondáže z posledních dvou týdnů naznačují, že Likud by mohl v nových volbách do 120členného izraelského parlamentu získat okolo 25 křesel. Po 7. říjnu přitom jeho preference klesly na nejnižších bod, kdy odhady straně připisovaly šestnáct křesel.

„Netanjahu se definitivně vzpamatoval z poválečné havárie,“ řekla FT politická analytička Dahlia Scheindlinová. „Vypadá to, že Izrael přebírá iniciativu. Je pravda, že se všichni děsí následků. Ale pokaždé jich bylo nakonec mnohem méně než Armageddon, kterého se mnozí obávali. A spousta lidí z toho vychází a myslí si, že Netanjahu si v Izraeli znovu vybudoval pozici,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 31 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 33 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...