Izrael a Hamas se dohodly na příměří v Pásmu Gazy, tvrdí palestinský zdroj

Nahrávám video

Izrael a palestinská radikální organizace Hamas se dohodly na příměří v Pásmu Gazy, tvrdí palestinský zdroj. Agentuře Reuters sdělil, že příměří zprostředkoval Egypt. Izraelská armáda předtím prováděla údery na cíle Hamasu v Gaze v odvetě za raketu, která byla podle izraelských úřadů vypálena zřejmě právě z Pásma Gazy a zasáhla obytný dům v obci poblíž Tel Avivu. K raketovému útoku se zatím nikdo nepřihlásil, ale izraelská armáda jej přičítá hnutí Hamas, které Pásmu Gazy vládne.

Příměří  jednostranně ohlásil Hamas. Podle jeho mluvčího má vstoupit v platnost okamžitě. Agentuře Reuters klid zbraní potvrdil palestinský představitel, který si nepřál být jmenován. „Bylo dosaženo dohody o příměří mezi palestinskými frakcemi a Izraelem za egyptského zprostředkování,“ sdělil zdroj.

Izrael zasáhl úřad Haníji i výcvikový tábor

Izraelská armáda předtím ve svém prohlášení uvedla, že „zahájila údery na teroristické cíle Hamasu ve všech částech Pásma Gazy“.

Jeden vzdušný úder podle rozhlasové stanice Hamasu cílil na úřad šéfa Hamasu Haníji a podle informací agentury AFP byl vážně poškozen. Podle agentury Reuters je ale nepravděpodobné, že by byl Haníja v kanceláři, neboť Hamas běžně evakuuje své budovy, když očekává izraelské útoky. „Izraelské vojenské letouny cílily na kancelář šéfa Hamasu Ismaíla Haníji“ ve městě Gaza, potvrdila úder izraelská armáda. 

Mezi zasaženými cíli byla i námořní pozice západně od města Gaza a také výcvikový tábor na severu Pásma Gazy, uvedly palestinské zdroje, na něž se odvolává agentura Reuters. Obě lokality byly pravděpodobně evakuovány. Hamas měl několik hodin na to, aby obyvatele Pásma Gazy varoval před očekávanými nálety.

Palestinská média informovala, že při izraelském útoku rakety v Gaze zničily tři budovy a zraněno bylo nejméně pět Palestinců. Jak uvedla izraelská armáda, jedna ze zasažených budov patřila tajným službám Hamasu, další sloužila podle armády vnitřní bezpečnosti radikálního hnutí a vojenským účelům. 

V izraelském pohraničí se v pondělí večer opět rozezněly sirény. Agentura AFP s odvoláním na své zdroje napsala, že z Gazy bylo opět vypáleno několik střel ve směru na Izrael. Podle agentury AP radikálové z Gazy vypálili nejméně deset raket právě po úderu na úřadovnu šéfa Hamasu. V příhraničním jihoizraelském městě Sderot byl zasažen jeden dům, zraněn však podle místních médií nikdo nebyl. 

Raketa zasáhla dům britské rodiny

Izraelský útok byl odvetou za raketu, která podle Izraele pocházela z Pásma Gazy a poničila 30 budov v obci Mišmeret. Přímo zasáhla dům britské rodiny, informoval britský deník The Daily Telegraph. Střela zranila šest členů rodiny a dvanáctiletého souseda, který byl na návštěvě. Zraněny byly i dvě děti, tři ze zraněných jsou stále v nemocnici.

Vesnice Mišmeret, v níž se v pondělí časně ráno rozezněly sirény varující před raketovým útokem, leží na Šaronské planině severně od Tel Avivu asi sto kilometrů od severní hranice Pásma Gazy. To ovládá hnutí Hamas, které vede ozbrojený konflikt s Izraelem.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek útok popsal jako bezprecedentní. „Raketa byla odpálena z jižní části Pásma Gazy poblíž egyptských hranic a doletěla severně od Tel Avivu. Trajektorie rakety činila zhruba sto kilometrů,“ řekl s tím, že střela byla tak neočekávaná, že na ni nereagoval protiraketový štít.

Mluvčí izraelské armády Ronen Manelis potvrdil, že raketa byla vypálena z odpalovacího zařízení poblíž Rafáhu a nebyla sestřelena, protože v oblasti není baterie protivzdušné obrany Iron Dome, jelikož se nepředpokládalo, že by Hamas byl schopen ohrozit tak vzdálenou oblast.

Nahrávám video

Borek dodal, že šlo o sofistikovanější raketu středního doletu. „Dopadla do hustě osídleného území, patrně byla takto úmyslně namířena. Dopadla tam v ranních hodinách předtím, než lidé chodí do práce. Zřejmě se očekávalo, že bude zasaženo obyvatelstvo,“ řekl.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT zdůraznil, že za posledních pět let k podobnému incidentu nedošlo, naposledy uprostřed války mezi Izraelem a Hamasem. „Léto 2014 se může opakovat na jaře 2019,“ obává se Borek.

Podle palestinských sdělovacích prostředků Hamas oznámil egyptské bezpečnosti, že raketový útok byl omyl. Egypt funguje jako prostředník mezi Izraelem a Hamasem. Podle palestinských zdrojů chce Hamas případ vyšetřit. Trvá na tom, že k vypálení raket příkaz nedal.

Hamas se v tuto chvíli nesnaží eskalovat své kroky vůči Izraeli, takže bych snad i věřila, že se jednalo o omyl. Na druhou stranu, tato oblast je velmi nestabilní a takové věci se bohužel stávají. Jsme stále v tomtéž kolečku: něco vyletí z Gazy, na což Izrael musí reagovat.
Irena Kalhousová
analytička z London School of Economics

K odpovědnosti za útok se zatím nepřihlásila žádná organizace z Pásma Gazy. Palestinský analytik Adnan abú Amír míní, že raketa byla zřejmě vypálena na znamení solidarity s vězni Hamasu drženými v Izraeli. V neděli dva z nich ve věznici v Negevské poušti pobodali dva strážné a při následném násilí bylo 12 vězňů zraněno.

Šéf izraelského parlamentního výboru mluví o válce

 „Dá se čekat vojenská odveta. Jinak to ani být nemůže, a to bez ohledu na to, že za dva týdny v Izraeli začínají parlamentní volby, které zvyšují nutnost, aby politici ukázali, že dokážou odplatit, co některá ze skupin v Pásmu Gazy provedla,“ okomentoval situaci už před zahájením odvety Borek s tím, že Izrael dlouhodobě razí „odstrašující“ politiku vůči nepřátelským skupinám.

Předseda parlamentního zahraničního a branného výboru a bývalý šéf kontrarozvědky Avi Dichter řekl, že je Izrael připraven zahájit proti Pásmu Gazy válku, i kdyby to mělo znamenat odklad dubnových voleb.

Premiér Netanjahu krátce po útoku natočil video, které zveřejnil jeho úřad. „Zareagujeme důrazně. Vzhledem k bezpečnostnímu vývoji jsem se rozhodl zkrátit svou návštěvu USA. Za několik hodin se sejdu s prezidentem Trumpem a hned potom se vrátím do Izraele, abych zblízka řídil naše operace,“ sdělil.

„Jde o záměrný a nebezpečný akt agrese ze strany palestinských teroristů, bez pochyby povzbuzený lhostejností Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Toto nedovolíme!“ reagoval na sociální síti Twitter mluvčí izraelského ministra zahraničí Emmanuel Nachshon.

Nejvážnější premiérův soupeř pro předčasné volby Benny Ganc řekl, že Netanjahu nedokázal za svého působení Izraelcům zajistit bezpečnost a na předchozí útoky nereagoval s patřičnou silou. „Ten, kdo nereaguje na útoky, vyplácí peníze Hamasu, nebere v úvahu útoky na občany na jihu země a zlehčuje útok na Tel Aviv, má teď rakety v Šaronu,“ řekl Ganc. 

Minule střely mířily na Tel Aviv

Předminulý týden, 14. března, zažili šok obyvatelé Tel Avivu, když se ve městě poprvé od roku 2014 rozezněly varovné sirény. Izraelská armáda poté uvedla, že na město mířily dvě rakety, z nichž jedna skončila v moři a druhou sestřelila protivzdušná obrana.

Izraelská armáda v reakci bombardovala pozice Hamasu v Pásmu Gazy, ač hnutí i další palestinská radikální skupina odpovědnost za útok odmítly. I tehdy Hamas tvrdil, že rakety byly z Pásma Gazy zřejmě vypáleny omylem. Po raketovém útoku na Tel Aviv izraelské letectvo zasáhlo sto cílů Hamasu v Pásmu Gazy, žádný člen Hamasu nepřišel o život.

Exšéf rozvědky: Je třeba bolestnější zásah

Bývalý velitel armádní rozvědky Amos Jadlin míní, že se Hamasu podařilo najít slabé místo izraelské odstrašovací strategie. Zjistil prý, že si Izrael není jist, jak reagovat v případě méně vážných útoků na pohraničí nebo při vypálení malého množství raket či minometných granátů. Hamas si je podle něj vědom, že izraelská vláda nestojí o další válku.

Má-li se takovým útokům zabránit, musí podle Jadlina armáda zasáhnout Hamas mnohem bolestněji, aby pochopil, že tolerováno nebude žádné násilí. Tento názor zdůvodnil případem libanonského Hizballáhu. Po druhé válce proti němu (2006) řekl vůdce této organizace, že by Hizballáh neunesl izraelské vojáky a těla jejich kolegů, kdyby věděl, že se Izrael rozhodne rozpoutat válku.

Rok protestů

Na tento týden připadá výročí zahájení protestů, jimiž Palestinci na hranicích Pásma Gazy s Izraelem každý pátek demonstrují za návrat na historická území svých předků a za zrušení blokády pásma. Tu zavedly v roce 2007 Izrael a Egypt poté, co Gazu ovládlo hnutí Hamas.

Manifestace začaly loni 30. března v souvislosti se 70. výročím vzniku Státu Izrael, který byl vyhlášen v květnu 1948. Při protestech, při nichž Palestinci hází kameny a zapalují pneumatiky a izraelská armáda střílí ostrými náboji, zemřelo na 200 Palestinců a dva izraelští vojáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...