Italské vládě hrozí uprostřed pandemie pád. Nečekanou krizi spustil expremiér Renzi

Nahrávám video

Italská vláda se v době koronavirové pandemie zmítá v krizi. Její ústřední postavou je někdejší premiér Matteo Renzi, jenž dnes šéfuje koaliční straně, které aktuální průzkumy přisuzují jen tříprocentní podporu. Přesto právě tento politik zaskočil zemi krokem, v jehož důsledku může padnout celý kabinet. Podle černého scénáře by mohly dokonce hrozit i předčasné volby.

Expremiér Renzi se svou stranou Italia Viva (IV) opouští vládní koalici. Dvě ministryně za tuto stranu podaly ve středu demise, které premiér Giuseppe Conte předal ve čtvrtek prezidentovi.

Renziho strana kritizovala Conteho za řízení vlády, které je podle ní málo kolegiální. „Demokracie má svá pravidla. Když na ně není brán zřetel, což se děje až příliš často, pak musí někdo sebrat odvahu a říct, že král je nahý,“ prohlásil Renzi. 

Tím králem je podle něj premiér Conte. Renzi chce, aby vláda požádala Evropskou unii o půjčku na podporu vytíženého zdravotnictví, konkrétně aby čerpala prostředky z Evropského stabilizačního mechanismu. Ostatní strany ve vládě včetně samotného premiéra to odmítají, protože by to podle nich prohloubilo státní dluh.

„Vláda může fungovat pouze za podpory stávající většiny, tedy s podporou všech stran vytvářejících většinu,“ konstatoval nestraník Conte, jenž stojí v čele vlády skládající se z Hnutí pěti hvězd (M5S) a Demokratické strany (PD). Posledním koaličním partnerem byla právě Italia Viva, kterou Renzi založil pod odchodu z PD.

Vláda nemá většinu v senátu

Ve sněmovně má sice vládní koalice i bez strany Italia Viva pohodlnou většinu, neplatí to však pro senát, kde jí bez IV chybí k většině deset až jedenáct hlasů z 321 členů komory. Senát má přitom v italském zřízení prakticky stejné kompetence jako poslanecká sněmovna. Bez většiny v horní komoře tak vládě hrozí vyslovení nedůvěry, ale také výrazné potíže při schvalování zákonů.

Podle italského tisku premiér zvažuje, že by hlasy odcházejícího koaličního partnera nahradil skupinou „konstruktivních zákonodárců“. Jednalo by se o nezařazené senátory či zákonodárce z menších klubů. Není ani vyloučeno, že by vládu mohli podpořit i někteří opoziční senátoři, nejčastěji se mluví o členech klubu Forza Italia.

Dalšími možnostmi jsou podle agentury AFP uzavření nové koaliční smlouvy se stranou Italia Viva a výměna premiéra či předčasné volby.

Z politické hvězdy ke hranici volitelnosti

Renziho strana má nyní v průzkumech pouhá tři procenta, což je pro samostatnou stranu zpravidla hranice nutná pro vstup do parlamentu. Dříve byl tento muž ale zvyklý na jinou popularitu a ještě před šesti či sedmi lety byl hvězdou italské politiky. V roce 2014, kdy se stal ve svých devětatřiceti letech nejmladším premiérem v italských dějinách, získala Demokratická strana pod jeho vedením více než čtyřicet procent hlasů v evropských volbách. 

Jenže štěstěna ho začala opouštět o dva roky později. Jako premiér chtěl v roce 2016 prosadit ústavní změny, aby italské vlády mohly být stabilnější. Italové v referendu ale jeho návrh odmítli, neboť převládl názor, že by změna mohla vést k autoritářství.

„Prohrál jsem. Říkám to nahlas a jasně, i když se mi zadrhává hlas. Protože nejsme roboti. Nepodařilo se mi zvítězit. Jen vás prosím, věřte mi, že jsem do toho dal všechno, co bylo v mých silách,“ oznamoval po referendu svou rezignaci na post předsedy vlády. 

Od té doby Renzi politicky jen ztrácí. V roce 2019 z PD vystoupil a založil novou politickou stranu, Italia Viva. Nepomohlo mu to, i když s ní vstoupil do vlády, a jeho strana se nyní pohybuje na hranici volitelnosti.

Conte chce bojovat o pokračování vlády

Premiér Conte se zatím nemá k tomu, aby vyhlásil předčasné volby. Nechal se také dočasně pověřit řízením ministerstev zemědělství a rovných příležitostí, jež po demisi ministryň zůstala bez vedení. Podle expertů doufá, že se Renzi vrátí k jednacímu stolu.

V pondělí dopoledne Conte vystoupí před poslanci a požádá o vyslovení důvěry kabinetu, což by měl být ukazatel toho, zdá má o budoucnost vlády smysl dál bojovat, píše agentura Reuters. V úterý pak bude o vládní krizi debatovat senát, kde bude shánění většiny složitější. 

Krok strany bývalého premiéra Renziho silně kritizovali představitelé Demokratické strany, jejíž špičky označily jeho i stranu IV za nedůvěryhodné a nezodpovědné partnery. Italská média bijí na poplach, že se země opět, jako už tolikrát v minulosti, řítí do politické destabilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 34 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...