Italská vláda vytlačila velké výletní lodě dál od centra Benátek

Italská vláda schválila nový výnos, kterým chce zakázat velkým výletním lodím plout v Benátkách jen pár stovek metrů od hlavní památky – náměstí Svatého Marka. Zákaz začne platit od 1. srpna.

Velké výletní lodě se staly symbolem masového turismu, kvůli kterému Benátkám hrozí zapsání na seznam ohrožených památek ze strany Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Zástupci odvětví námořních služeb tvrdí, že rozhodnutí poškodí benátskou ekonomiku.

Lodě s výtlakem přes 25 tisíc tun budou mít od srpna zakázáno využívat pro svou plavbu benátský kanál Giudecca. To by plavidla mělo oddálit od Benátek a jejich historického centra. Lodě budou zatím smět kotvit v Benátské laguně, a to v přístavu Porto Marghera, který se nachází nedaleko od historického města. 

Cesta bude jen pro menší trajekty

Do nového limitu se podle agentury Reuters vejdou jen menší trajekty či lodě veřejné dopravy. Výtlak velké výletní lodě se obvykle pohybuje od 100 tisíc tun výše.

„Po mnoha letech čekání od prvního srpna velké výletní lodě již nebudou plout před náměstím Svatého Marka,“ uvedl ministr kultury Dario Franceschini. Podle něj jsou schválená pravidla tvrdší než opatření navrhovaná organizací UNESCO.

UNESCO bude jednat o zařazení Benátek na seznam ohrožených památek ve druhé polovině července. Ve dřívějších posudcích ale varovalo před dopadem masového turismu na ráz tohoto města. Mezi hlavními problémy označilo také velké výletní lodě s mnoha tisíci pasažéry na palubě.

Léta marných pokusů o restrikci

Omezit přítomnost tohoto druhu plavidel v Benátské laguně se italské vlády pokoušejí již mnoho let. Dosud ale z různých důvodů pokusy selhaly. Proti výletním lodím je také silná opozice ze strany obyvatel historického města. Ti také poukazují na to, že vlny, které lodě vytváří podemílají základy historických domů.

Úterní rozhodnutí vlády kritizují poskytovatelé námořních a lodních služeb. Podle jejich oborového sdružení Federagenti Řím příliš naslouchá organizaci UNESCO a nebere ohled na benátské hospodářství. „Toto omezení nevyřeší problémy Benátek,“ řekl předseda sdružení Alessandro Santi. Provozovatelé výletních lodí zatím rozhodnutí nekomentovali.

Ministr kultury Franceschini ale uvedl, že výnos počítá s kompenzacemi škod, které rozhodnutí způsobí některým firmám a jejich zaměstnancům. Další prostředky, 157 milionů eur (přes 4 miliardy korun), jsou vyčleněny na přizpůsobení přístavu v Porto Marghera pro kotvení turistických plavidel. Vláda chce v příštích letech nechat vybudovat turistický přístav mimo lagunu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 6 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami
Načítání...