Islámský stát rychle vzestoupil i padl. Jeho krutosti a návratu se v Rakká bojí dodnes

Nahrávám video

Teroristická organizace Islámský stát vešla do širokého mezinárodního povědomí dobytím měst v Sýrii a Iráku před dekádou. V těchto dnech je to pět let, co byla poražena na posledním zbytku svého území na východě Sýrie. Takzvaný Islámský stát ale dokáže dál udržovat ve strachu obyvatelstvo i ze stínů.

Teroristé ovládali samozvaný chalífát na vrcholu své moci na třetině území Iráku a Sýrie. Jejich prudký vzestup a krutovláda ale netrvaly dlouho, poslední fundamentalistickou enklávu porazily syrské a kurdské milice za podpory Spojených států před pěti lety.

„Tady skončil sen o islámském chalífátu a tady skončil také celý Islámský stát,“ reportoval v březnu 2019 mluvčí Syrských demokratických sil Adnan Afrín z tábora Baghúz, když oznamoval konec vojenských operací proti Daeši, jak se také Islámskému státu říkalo.

Glorifikace násilí inspirovala vrahy po celém světě

Už rok a půl předtím milice dobyly město Rakká, hlavní baštu teroristů v Sýrii. Se svými prapory na oslavu porážky takzvaného Islámského státu napodobovaly propagandistické video teroristů, kteří na stejném místě pod černými vlajkami túrovali tanky v době svého největšího rozletu v roce 2014.

Tehdy IS držel území větší než Česko, měl kolem třiceti tisíc radikálních sunnitských bojovníků a roční rozpočet přes miliardu dolarů. Do Rakká přicházeli i mladí muslimové z Evropy, přičemž Západ dodnes řeší, jak s nimi naložit.

Islámský stát měl propracovanou ideologii, která byla v té době přitažlivá pro nespokojené sunnity v Iráku, Sýrii i džihádisty v zahraničí, navíc mu pomohlo určité bezvládí ve jmenovaných státech a také fakt, že se dokázal zmocnit i nalezišť ropy, které zajistily příjmy, aby mohl fungovat jako stát, shrnul část příčin rychlého vzestupu organizace blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.

Na dvanáct milionů obyvatel uvalil vůdce abú Bakr Bagdádí přísný výklad práva šaría. Porušování lidských práv provázela glorifikace násilí proti jinověrcům, včetně genocidy jezídů. Chalífát zveřejňoval videa s dekapitacemi západních rukojmí, hlásili se k němu pachatelé krveprolití v pařížském klubu Bataclan, útoku v Nice, bombových atentátů v Turecku, na Srí Lance, v Pákistánu a dalších zemích, vrazi desítek a stovek lidí. Daeš ničil i kulturní památky, třeba starověkou Palmýru.

Skupiny, které nakonec islamisty zdolaly, nebyly armádami, ale milicemi. „V obklíčení nemohl Islámský stát tak, jak existoval, vydržet celé válečné úsilí. Už jen proto, že byl izolovaný a ostatní ozbrojené skupiny, které ho nakonec porazily, měly vydatnou podporu také ze zahraničí,“ připomněl Macháček.

„Jednou se Daeš vrátí“

Od vyhnání Islámského státu se syrská a irácká města postupně obnovují. Bývalí vládci nad životy a smrtí jsou ale stále přítomní jako neviditelný nepřítel. „Nevíme, odkud to může přijít, ale hrozba ze strany Daeš je trvalá. Snažíme se jezdit do všech částí města, jsme velmi mobilní,“ popisuje člen arabsko-kurdských hlídek v Rakká Ahmed Chalabíja.

Obchodníci dostávají požadavky výpalného. Kdo například sto tisíc dolarů nezaplatí, zemře. „Nezmění se to, svou ideologií ovlivnili sedmdesát procent obyvatel. Lidé se bojí o Islámském státu mluvit, bojí se. Jednoho dne, večer, v noci, se Daeš vrátí a znovu město obsadí,“ obává se obchodník v Rakká, který si nepřál zveřejnit svou totožnost.

Podle zpravodaje Českého rozhlasu je jasné, že existují zbytky Islámského státu – k občasným útokům dochází v Iráku i Sýrii. „Ale zpravodajské služby nemají jasno v tom, že by to byla ještě síť, spíš to jsou pozůstatky toho původního Islámského státu,“ poznamenává.

Po smrti je šest vůdců Islámského státu, noví ale šíří stejnou ideologii. Odnože teroristické organizace jsou stále více či méně aktivní v Libyi, Afghánistánu, na Srí Lance, v Turecku či v subsaharské západní Africe. Právě tam vidí Macháček potenciál a podmínky pro možný vznik podobné skupiny, jakou byl IS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 57 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...