Indonésie pokračuje v pátrání po ponorce, námořníci mají kyslík do soboty

Indonésie pokračuje v pátrání po armádní ponorce, se kterou ztratila kontakt v úterý večer SELČ při vojenském cvičení. Na palubě plavidla se nacházelo 53 osob. Podle šéfa armády vystačí námořníkům kyslík do soboty. Indonésie požádala o pomoc Indii, Austrálii a Singapur, s nabídkou pomoci přišly už i Spojené státy, Francie a Německo.

Podle serveru BBC se do pátrání po zmizelém plavidle zapojilo šest indonéských válečných lodí a vrtulník. V akci jsou čtyři stovky lidí. Ponorka KRI Nanggala-402 se v úterý účastnila vojenského cvičení. „Po nácviku torpédování ale nenahlásila výsledky, jak bylo plánováno,“ uvedl mluvčí námořnictva. Ve středu se po ponorce bezvýsledně pátralo v oblasti 96 kilometrů od ostrova Bali.

Už ve středu našlo indonéské námořnictvo ropné skvrny v oblasti, kde se měla ponorka cvičně ponořit. Podle námořnictva mohou skvrny naznačovat, že ponorka měla problémy, nebo mohou být signálem vyslaným posádkou. Místo dál prozkoumává sonar.

Jak hluboko se ponorka ponořila?

Indonéské námořnictvo uvedlo, že se plavidlo pravděpodobně ponořilo podstatně hlouběji, než je pro něj bezpečné. „Je možné, že při ponoru došlo k výpadku elektřiny, posádka ztratila nad ponorkou kontrolu, nemohla provést záchranné kroky a plavidlo kleslo do hloubky 600 až 700 metrů,“ napsalo v prohlášení ve středu námořnictvo. Ponorka se může ponořit bez negativních následků do hloubky 250 až 500 metrů pod hladinou moře. „Větší hloubka může být už nebezpečná či smrtelná,“ uvedl viceadmirál Julius Widjojono. V oblasti může hloubka mořského dna dosahovat až 1500 metrů.

Ponorka KRI Nanggala-402, která byla vyrobena v roce 1977 v Německu, se v úterý účastnila vojenského cvičení. „Po nácviku torpédování ale nenahlásila výsledky, jak bylo plánováno,“ uvedl mluvčí námořnictva.

Indonéské námořnictvo má pět ponorek, žádné havárie je až dosud nepotkaly.

Okolní země nabídly záchranné lodě

Na žádost Indonésie o pomoc reagovaly okolní země kladně. Singapur a Malajsie již vyslaly své záchranné lodě, které by na místo měly doplout mezi sobotou a pondělím. Pomoc nabídly i Austrálie, USA, Německo, Francie, Rusko, Indie, Turecko či Jižní Korea.

V souvislosti se zmizením indonéského plavidla připomněla BBC nehodu argentinské ponorky z roku 2017. Plavidlo se 44 lidmi na palubě se podařilo najít ve vodách jižního Atlantiku až rok po zmizení, podle vyšetřovatelů se ponorka pod vysokým tlakem vody zhroutila do sebe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...