Tisíce lidí, převážně studentů, v Indonésii znovu protestovaly před parlamentem v Jakartě. Demonstrace vyvolalo přijetí kontroverzní novely armádního zákona. Ta dává tamním ozbrojeným silám větší pravomoci především v politické oblasti. Aktivisté a lidskoprávní skupiny reformu vnímají jako ohrožení demokracie.
Podle odpůrců změn novela upevňuje moc současného prezidenta Prabowa Subianta, a země se tak stále více začíná podobat režimu diktátora Suharta. Ten vládl v Indonésii mezi lety 1967 a 1998. Subianto, jenž má za sebou sám úspěšnou kariéru v armádě, je také s touto diktaturou spojován.
„Podstata demokracie je, že armáda se nemá angažovat v politice. Vojáci by se měli starat jenom o kasárna a státní bezpečnost,“ řekl BBC aktivista Wilson z neziskové organizace Asociace rodin zmizelých (KontraS), která hájí práva indonéských aktivistů, kteří zmizeli během nepokojů v letech 1997 a 1998.
Propojení vojenské a civilní sféry
Nový zákon umožňuje vojenským důstojníkům ujmout se úřadu ve vládě, aniž by se nejprve museli vzdát svých funkcí v armádě. Předpis, který už odsouhlasil parlament, podpořil osobně i Subianto, jenž byl Suhartovým zetěm.
Kromě toho zvyšuje nový zákon také počet civilních organizací, kde mohou vojáci ve službě působit, a oddaluje věkovou hranici pro odchod do důchodu nejvýše postaveným lidem v armádě.
Upozaděná demokracie
Změny v postavení armády znamenají „širší konsolidaci (prezidentovy) moci“, řekl BBC Dedi Dinarto, vedoucí analytik pro Indonésii v poradenské společnosti Global Counsel. To, že hlavní opoziční strana podpořila zákon i navzdory prvotní kritice, tento posun moci směrem k Subiantovi jenom podtrhuje, dodal.
Nový předpis tak podle něho kvůli vlivu armády může upřednostnit stabilitu a státní kontrolu před rozvojem demokracie a občanských práv.
