Indie balancuje mezi velmocemi, říká indolog Štipl. Čína straní Rusku a neutrální není, dodává sinolog Hála

Nahrávám video

Indie balancuje mezi velmocemi, uvedl indolog z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty UK Zdeněk Štipl v souvislosti s postojem země k válce na Ukrajině. Dodal, že nelze očekávat, že by země opustila partnerství s Ruskem, zároveň se ale Dillí stále více přibližuje k Západu. V případě Číny pak orientalista a sinolog Martin Hála podotkl, že čínská neutralita rozhodně neutralitou není.

Dvě nejlidnatější země v případě války na Ukrajině dlouhodobě vystupují jako neutrální. Nehlasovaly kupříkladu v OSN pro to, aby Rusko odešlo z Ukrajiny, a zdržely se hlasování.

„Indie se v posledních dvou dekádách neustále přibližuje ke Spojeným státům, s nimiž ji dneska rovněž pojí velmi těsné vztahy,“ uvedl Štipl s tím, že zároveň s ohledem na historii posledních 70 let nelze čekat, že by Indie vazby na Rusko zpřetrhala. 

Podle Hály Čína naopak poskytuje tichou podporu Rusku v nejrůznějších ohledech v oblasti diplomatické a propagandistické. „V posledních dnech jsme slyšeli několik zpráv o tom, že by mohla chystat i podporu materiální nebo vojenskou,“ uvedl s tím, že pozice Číny je tak celkem jednoznačně proruská.

Tím se podle něj liší od pozice Indie, která i nyní na setkání ministrů zahraničí G20 v Dillí sehrála relativně pozitivní roli a snažila se dospět ke konsenzu. To ale nakonec potopily právě Rusko a Čína.

Čínské zbraně pro Rusko

Pokud by podle něj Čína skutečně poskytla zbraně Ruské federaci, byl by to zásadní problém. „Myslím si, že by to definitivně pohřbilo čínsko-americké vztahy a patrně i čínsko-evropské. Čili dosti podstatným způsobem by to změnilo současnou atmosféru ještě dále k horšímu,“ uvedl a dodal, že jakýkoliv výsledek války by byl pro Čínu prospěšný, s výjimkou porážky Ruska nebo pádu současného ruského režimu. „Čína v rámci svých možností se bude rozhodně snažit, aby tomu nějakým způsobem zabránila.“

Indie naopak zaujala vyčkávací pozici. „Je největším importérem vojenské techniky na světě už řadu let. A v posledních patnácti letech velká část té techniky pocházela z Ruska. Ale nemůže ztratit svoje dobré jméno i před Spojenými státy. Ostatně Indie je jedním z důležitých členů uskupení Quad, kde je Indie, Spojené státy, Austrálie, Japonsko a velmoci Indopacifiku,“ uvedl Štipl. Podotkl, že na začátku války na Ukrajině se snažily mnohé západní státy včetně USA Indii přemluvit. „Nakonec uznaly, pochopily postavení, ve kterém se Indie nachází a toho přílišného tlaku zanechaly,“ uvedl.

Hála podotkl, že v případě vztahů Číny a Západu se nedá dělat nic a jde o to, aby nepřerostl v otevřený konflikt. „Vztah mezi zejména Čínskou lidovou republikou a Spojenými státy, ale potažmo i Čínskou lidovou republikou a většinou západních zemí, se odehrává volným pádem,“ uvedl s tím, že vztahy USA a Pekingu jsou nejnapjatější od normalizace vztahů v roce 1979 a je pravděpodobné, že se budou dále zhoršovat.

Mírová jednání

Čína také představila mírový plán nazvaný Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. „To není žádný plán, ostatně se ani plán nejmenuje. Z hlediska konkrétních kroků, které by měly vést k mírovému řešení, tam není prakticky nic. Je to soubor dosti obecných frází, které mají minimální vztah k současné realitě,“ uvedl sinolog.

Štipl podotkl, že v případě snah Indie o mírové řešení nejsou čelní představitelé státu tak naivní, aby se domnívali, že se jim povede situaci ovlivnit. „Indie roli mediátora v žádném konfliktu nesehrála. A nemá v tomto ohledu zkušenost. Takže obávám se zároveň, že některá slova premiéra Nárendry Módího, kdy loni učinil lehkou kritiku Vladimira Putina, byla opravdu jen symbolické gesto, které nebude mít žádné další důsledky,“ uvedl.

Zmínil, že rovněž vztahy Indie a Číny nejsou příliš dobré. „Z indického pohledu je Čína arcinepřítel. Možná, že už větší nepřítel než sousední stát Pákistán. Indie v Číně vidí daleko větší hrozbu než v Pákistánu. Ostatně, když se podíváme na postoj indických politiků nebo novinářů, jak často reportují nebo se odkazují k Číně, tak je to opravdu téma číslo jedna,“ podotkl s tím, že od 2. poloviny 50. let se vztahy horšily,  což má mnoho příčin, obě země také dosud nemají ustaveny hranice v himalájské oblasti.  

Hála podotkl, že dynamika vztahů obou zemí má svoji vlastní logiku a válka na Ukrajině v tom velkou roli nehraje. „Možná bychom to mohli přiblížit na příkladu toho, že v rámci setkání ministrů zahraničí skupiny G20 v Dillí se poprvé od roku 2019 setkal indický ministr zahraničí Jaishankar a nový čínský ministr zahraničí. V roce 2020 vypukly pohraniční potyčky nejdříve v údolí Galvar a vztahy definitivně zmrazily. Takže tohle bylo první setkání po skoro čtyřech letech. To mluví samo za sebe a naznačuje to, jak ten vztah je zakonzervovaný.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...