Indie a Pákistán odebírají víza občanům druhé země

Indie zrušila víza všem Pákistáncům, s výjimkou diplomatů, s platností od neděle. Do 29. dubna musí pákistánští občané opustit území Indie. Pákistán zase oznámil uzavření své hranice s Indií. Pro sousední zemi uzavře i svůj vzdušný prostor a přeruší s ní obchod. Indům také odebere víza a vyhostí diplomaty.

„Všichni pákistánští občané, kteří jsou aktuálně v Indii, musí Indii opustit do vypršení platnosti jejich víz,“ vyzvalo také podle agentury AFP indické ministerstvo zahraničí, přičemž tato víza přestanou platit v neděli běžným občanům a v úterý 29. dubna skončí i platnost víz pákistánských lékařů.

Indie po krvavém útoku na turisty v Kašmíru, při němž bylo zabito 26 Indů a jeden Nepálec, také pozastavila klíčovou dohodu o sdílení vody s Pákistánem. Ten označil jakékoliv potenciální pokusy o přesměrování vody v řece Indus za „akt války“. Dohoda o sdílení vody byla ratifikována v roce 1960 a nikdy nebyla zpochybňována navzdory třem válkám, které od té doby sousední země proti sobě vedly.

Řeka Indus je zásadní pro pákistánské vodní elektrárny a zavlažovací systém tamního zemědělství. Premiér Pákistánu Šáhbáz Šaríf podle al-Džazíry oznámil přerušení některých zavlažovacích projektů. Indie popírá tvrzení Pákistánu, že odklání řeku za pomocí přehrad vybudovaných na horním toku.

Suché dno řeky Indus ve čtvrtek v pákistánském městě Hyderabad
Zdroj: Reuters/Yasir Rajput

Serveru al-Džazíra dále píše, že Indie s okamžitou platností uzavřela hlavní hraniční přechod se sousedním státem. Indická reakce na úterní útok naznačuje, že z odpovědnosti za něj Dillí viní Pákistán, napsala agentura AP. Oba státy spolu v historii opakovaně vedly ozbrojené konflikty a oba disponují jadernými zbraněmi.

Indická vláda také prohlásila za nežádoucí osoby poradce pro záležitosti obrany na pákistánském vysokém komisariátu v Dillí a požádala je, aby opustili zemi. Svého souseda, s nímž vede desítky let trvající spor o Kašmír, Indie zároveň vyzvala, aby přestal podporovat terorismus, uvedla agentura Reuters. Indie navíc předvolala vedoucího diplomatické mise Pákistánu v Dillí.

Úterní útok si zatím vyžádal sedmadvacet životů

Pákistán popřel zapojení do útoku a ve svém vyjádření uvedl, že indická obvinění jsou „lehkomyslná a absentují racionalitu a logiku“. Doplnil, že ozbrojené složky Pákistánu „zůstávají plně bojeschopné a připravené hájit suverenitu a teritoriální integritu“ země, píše BBC.

Nejméně sedmadvacet lidí bylo zabito a sedmnáct dalších zraněno, když ozbrojenci v úterý zahájili palbu na skupinu turistů v Indií kontrolovaném Kašmíru. Jednalo se o nejhorší útok za poslední roky namířený proti civilistům v tomto neklidném regionu.

Protesty proti pozastavení dohody o sdílení vody na řece Indus v Karáčí
Zdroj: Reuters/Akhtar Soomro

K útoku se přihlásilo málo známé uskupení Kašmírský odpor, které se ve svém prohlášení ohradilo proti přílivu 85 tisíc přistěhovalců z jiných částí Indie, což podle uskupení vede k „demografické změně“ v regionu. Podle Reuters nelze pravost tohoto prohlášení nezávisle ověřit.

Regionální vláda státu Džammú a Kašmír tento měsíc oznámila, že v průběhu posledních dvou let se v regionu usadilo téměř 84 tisíc lidí pocházejících z různých částí Indie.

Indie viní Pákistán z podpory útoků a napětí eskaluje

Indie označuje boje v Kašmíru za terorismus podporovaný Pákistánem; Islámábád ale tato obvinění popírá. Mnoho Kašmířanů považuje bojovníky za součást domácího boje za svobodu, napsala AP.

Kašmír je rozdělen mezi Indii a Pákistán. Od roku 1947, kdy se vznikem obou zemí skončila britská nadvláda na subkontinentu, vedly sousední země dvě války o jeho ovládnutí. Obě strany si nárokují celé himálajské území.

Napětí v Indií spravovaném Kašmíru vzrostlo, když v roce 2019 hinduisticko-nacionalistická vláda Naréndra Módího prosadila změnu indické ústavy a zrušila článek 370 garantující zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Tímto opatřením chtěla upevnit svůj vliv v převážně muslimském regionu. Kritici vlády již tehdy varovali před násilnostmi.

V indické části Kašmíru je rozmístěno půl milionu vojáků, kteří bojují proti 35 let trvajícímu povstání, v němž byly zabity desítky tisíc civilistů, vojáků a povstalců. Kašmírští separatisté usilují o vytvoření sjednoceného nezávislého území Kašmíru, anebo o jeho připojení k převážně muslimskému Pákistánu.

Indické bezpečnostní složky na místě úterního útoku nedaleko města Pahalgam
Zdroj: Reuters/Adnan Abidi

Ve čtvrtek stále probíhají snahy dopadnout útočníky. Indický premiér Naréndra Módí uvedl, že jeho země bude pronásledovat střelce „až na konec světa“, a ve svém prvním veřejném vystoupení po útoku slíbil odplatu. Módí doplnil, že nejen „teroristé“, ale i jejich „podporovatelé budou potrestáni trestem, který si sami nedokážou představit“, uvedla BBC.

V minulosti Indie v návaznosti na útoky militantních skupin na svém území opakovaně podnikla letecké údery v Pákistánu. Stalo se tak například v roce 2016 po útoku na indickou vojenskou základnu ve městě Uri nebo v roce 2019, kdy Indie udeřila na město Balakot.

I po úterním útoku se spekuluje o indické odvetě, která je podle anonymního zdroje al-Džazíry uvnitř pákistánských ozbrojených složek „možná“. „Indie chybuje, pokud si myslí, že nepřijde odpověď. Nicméně jsme dvě země ozbrojené jadernými zbraněmi a indická agrese by mohla vést k nezodpovědné situaci,“ dodává anonymní zdroj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...