Indie a Pákistán odebírají víza občanům druhé země

Indie zrušila víza všem Pákistáncům, s výjimkou diplomatů, s platností od neděle. Do 29. dubna musí pákistánští občané opustit území Indie. Pákistán zase oznámil uzavření své hranice s Indií. Pro sousední zemi uzavře i svůj vzdušný prostor a přeruší s ní obchod. Indům také odebere víza a vyhostí diplomaty.

„Všichni pákistánští občané, kteří jsou aktuálně v Indii, musí Indii opustit do vypršení platnosti jejich víz,“ vyzvalo také podle agentury AFP indické ministerstvo zahraničí, přičemž tato víza přestanou platit v neděli běžným občanům a v úterý 29. dubna skončí i platnost víz pákistánských lékařů.

Indie po krvavém útoku na turisty v Kašmíru, při němž bylo zabito 26 Indů a jeden Nepálec, také pozastavila klíčovou dohodu o sdílení vody s Pákistánem. Ten označil jakékoliv potenciální pokusy o přesměrování vody v řece Indus za „akt války“. Dohoda o sdílení vody byla ratifikována v roce 1960 a nikdy nebyla zpochybňována navzdory třem válkám, které od té doby sousední země proti sobě vedly.

Řeka Indus je zásadní pro pákistánské vodní elektrárny a zavlažovací systém tamního zemědělství. Premiér Pákistánu Šáhbáz Šaríf podle al-Džazíry oznámil přerušení některých zavlažovacích projektů. Indie popírá tvrzení Pákistánu, že odklání řeku za pomocí přehrad vybudovaných na horním toku.

Suché dno řeky Indus ve čtvrtek v pákistánském městě Hyderabad
Zdroj: Reuters/Yasir Rajput

Serveru al-Džazíra dále píše, že Indie s okamžitou platností uzavřela hlavní hraniční přechod se sousedním státem. Indická reakce na úterní útok naznačuje, že z odpovědnosti za něj Dillí viní Pákistán, napsala agentura AP. Oba státy spolu v historii opakovaně vedly ozbrojené konflikty a oba disponují jadernými zbraněmi.

Indická vláda také prohlásila za nežádoucí osoby poradce pro záležitosti obrany na pákistánském vysokém komisariátu v Dillí a požádala je, aby opustili zemi. Svého souseda, s nímž vede desítky let trvající spor o Kašmír, Indie zároveň vyzvala, aby přestal podporovat terorismus, uvedla agentura Reuters. Indie navíc předvolala vedoucího diplomatické mise Pákistánu v Dillí.

Úterní útok si zatím vyžádal sedmadvacet životů

Pákistán popřel zapojení do útoku a ve svém vyjádření uvedl, že indická obvinění jsou „lehkomyslná a absentují racionalitu a logiku“. Doplnil, že ozbrojené složky Pákistánu „zůstávají plně bojeschopné a připravené hájit suverenitu a teritoriální integritu“ země, píše BBC.

Nejméně sedmadvacet lidí bylo zabito a sedmnáct dalších zraněno, když ozbrojenci v úterý zahájili palbu na skupinu turistů v Indií kontrolovaném Kašmíru. Jednalo se o nejhorší útok za poslední roky namířený proti civilistům v tomto neklidném regionu.

Protesty proti pozastavení dohody o sdílení vody na řece Indus v Karáčí
Zdroj: Reuters/Akhtar Soomro

K útoku se přihlásilo málo známé uskupení Kašmírský odpor, které se ve svém prohlášení ohradilo proti přílivu 85 tisíc přistěhovalců z jiných částí Indie, což podle uskupení vede k „demografické změně“ v regionu. Podle Reuters nelze pravost tohoto prohlášení nezávisle ověřit.

Regionální vláda státu Džammú a Kašmír tento měsíc oznámila, že v průběhu posledních dvou let se v regionu usadilo téměř 84 tisíc lidí pocházejících z různých částí Indie.

Indie viní Pákistán z podpory útoků a napětí eskaluje

Indie označuje boje v Kašmíru za terorismus podporovaný Pákistánem; Islámábád ale tato obvinění popírá. Mnoho Kašmířanů považuje bojovníky za součást domácího boje za svobodu, napsala AP.

Kašmír je rozdělen mezi Indii a Pákistán. Od roku 1947, kdy se vznikem obou zemí skončila britská nadvláda na subkontinentu, vedly sousední země dvě války o jeho ovládnutí. Obě strany si nárokují celé himálajské území.

Napětí v Indií spravovaném Kašmíru vzrostlo, když v roce 2019 hinduisticko-nacionalistická vláda Naréndra Módího prosadila změnu indické ústavy a zrušila článek 370 garantující zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Tímto opatřením chtěla upevnit svůj vliv v převážně muslimském regionu. Kritici vlády již tehdy varovali před násilnostmi.

V indické části Kašmíru je rozmístěno půl milionu vojáků, kteří bojují proti 35 let trvajícímu povstání, v němž byly zabity desítky tisíc civilistů, vojáků a povstalců. Kašmírští separatisté usilují o vytvoření sjednoceného nezávislého území Kašmíru, anebo o jeho připojení k převážně muslimskému Pákistánu.

Indické bezpečnostní složky na místě úterního útoku nedaleko města Pahalgam
Zdroj: Reuters/Adnan Abidi

Ve čtvrtek stále probíhají snahy dopadnout útočníky. Indický premiér Naréndra Módí uvedl, že jeho země bude pronásledovat střelce „až na konec světa“, a ve svém prvním veřejném vystoupení po útoku slíbil odplatu. Módí doplnil, že nejen „teroristé“, ale i jejich „podporovatelé budou potrestáni trestem, který si sami nedokážou představit“, uvedla BBC.

V minulosti Indie v návaznosti na útoky militantních skupin na svém území opakovaně podnikla letecké údery v Pákistánu. Stalo se tak například v roce 2016 po útoku na indickou vojenskou základnu ve městě Uri nebo v roce 2019, kdy Indie udeřila na město Balakot.

I po úterním útoku se spekuluje o indické odvetě, která je podle anonymního zdroje al-Džazíry uvnitř pákistánských ozbrojených složek „možná“. „Indie chybuje, pokud si myslí, že nepřijde odpověď. Nicméně jsme dvě země ozbrojené jadernými zbraněmi a indická agrese by mohla vést k nezodpovědné situaci,“ dodává anonymní zdroj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...