Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
Federální agenti muže zpočátku pronásledovali v automobilu, sdělilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Ke střelbě podle úřadů došlo poté, co se do konfliktu zapojili další dva muži s koštětem a lopatou na sníh. Poblíž místa incidentu se pak na protest shromáždili další lidé.
Město Minneapolis potvrdilo, že muž byl postřelen do nohy a převezen do nemocnice se zraněním, které ho neohrožuje na životě. Do nemocnice byl k ošetření převezen také agent ICE, uvedl podle serveru BBC News resort vnitřní bezpečnosti.
„Pokud zkorumpovaní politici v Minnesotě nebudou dodržovat zákon a nezabrání profesionálním agitátorům a povstalcům v útočení na patrioty z ICE, kteří se pouze snaží dělat svou práci, využiji zákon o povstání (...) a rychle učiním přítrž této frašce,“ napsal Trump v příspěvku na Truth Social.
Nové střety
Masivní nasazení ICE v Minneapolis a tvrdý přístup agentů vyvolal ve městě velké protesty. Policejní šéf Brian O'Hara tvrdí, že policisté byli během střetů zasaženi zábavní pyrotechnikou, ledem a sněhovými koulemi. Demonstranti také házeli kameny a odpalovali petardy. Proti demonstrantům zasáhli podle stanice CNN slzným plynem a nejspíš i zábleskovými granáty. „Chápeme, že panuje hněv. Žádáme veřejnost, aby zachovala klid. Město Minneapolis znovu žádá, aby ICE okamžitě opustilo město a stát,“ uvedli zástupci města.
Vláda vyslala do Minnesoty na tři tisíce imigračních agentů, podle ministerstva vnitřní bezpečnosti se jedná o dosud největší protiimigrační operaci. Protesty vypukly poté, co jeden z příslušníků ICE minulý týden zastřelil 37letou Renee Goodovu na ulici v Minneapolisu. Federální vláda tvrdí, že agent střílel v sebeobraně, místní úřady to odmítají.
Náměstek ministryně spravedlnosti Todd Blanche podle stanice CNN uvedl, že ministerstvo spravedlnosti se domnívá, že neexistují důkazy, které by odůvodňovaly trestní vyšetřování imigračního agenta, který Goodovou zabil.
Naposledy byla armáda nasazena k přímé policejní akci na základě zákona o povstání z roku 1807 v roce 1992. Tehdejší guvernér Kalifornie požádal prezidenta George Bushe staršího o pomoc při potlačení nepokojů v Los Angeles, které vypukly po zprošťujícím verdiktu v případu brutálního zásahu policie proti černošskému motoristovi Rodneymu Kingovi. Nepokoje si vyžádaly desítky obětí.
Zadržení příslušníci indiánského kmene
Vůdce indiánského kmene Siouxů Oglala v Severní Dakotě Frank Star Comes Out ve středu vyzval k okamžitému propuštění jeho tří příslušníků. Skupina původních obyvatel byla po pátečním zadržení v bezdomoveckém táboře přemístěna do zařízení ICE ve Fort Snelling, bývalém vojenském opevnění, uvedl vůdce Siouxů Oglala.
Tři zadržení muži z jeho kmene jsou podle něj bez domova a žijí pod mostem v Minneapolisu. „Memorandum kmene Siouxů Oglala jasně uvádí, že členové kmene nejsou cizinci a kategoricky se na ně nevztahuje jurisdikce imigračních úřadů,“ podotkl kmenový lídr s tím, že členové kmene jsou občané USA.
Ve svém prohlášení také požadoval informace o jejich stavu, jejich propuštění z vazby imigračního úřadu a schůzku mezi kmenem a vládou.
Pro americké Indiány je Fort Snelling spojena s pohnutou historií, píše AP. Bylo to první vojenské stanoviště v oblasti a během dakotské války mezi Spojenými státy a původními obyvateli v roce 1862 v ní byli zadržováni kmeny Dakotů, připomněl podle agentury Nick Estes, přednášející amerických indiánských studií na Minnesotské univerzitě a člen kmene Siouxů Lower Brule.
