I kdyby Netanjahu skončil, éra velkých mírových konferencí se nevrátí, míní reportér Szántó

Nahrávám video

Izrael ve volbách vybírá nové složení parlamentu. Bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó v Interview ČT24 poznamenal, že Izraelci chtějí politicky zkušené lídry a vojenské hrdiny. Bývalý šéf armády Benjamin Gantz, který má šanci zvítězit, sice má politické zkušenosti, ale nevyrovná se úřadujícímu premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který je podle Szántó v zemi vnímán jako nejtěžší politická váha. A i kdyby Netanjahu skončil, nelze očekávat návrat období podobného 90. letům s velkými mezinárodními mírovými konferencemi.

Mír s Palestinci je podle Jakuba Szántó ve volbách spíš menšinovým tématem a platí to už několik posledních voleb. „Teď momentálně Izrael jako poměrně běžná moderní země řeší takové věci jako nezaměstnanost, vysoké daně, nedostatek sociálního bydlení a astronomické nájmy ve velkých městech,“ podotkl.

Mír případně hraje roli spíš u Gantze. „Naopak Netanjahu přišel s poměrně bezprecedentním prohlášením, kde vychází vstříc výrazně pravicovým nábožensko-nacionalistickým kruhům, že v případě, že vyhraje, tak anektuje osady na Západním břehu. Pravděpodobně tím naráží na to, že má evidentně výrazně větší podporu v Bílém domě, než kdy izraelský premiér měl,“ popsal Szántó.

Podporou z USA vyvažuje Netanjahu vyšetřování kvůli korupci

Přesun americké ambasády do Jeruzaléma a uznání svrchovanosti Izraele nad Golanskými výšinami mají podle někdejšího zpravodaje výrazný vliv. „Oba tyto kroky jsou chápány jako velmi silný trumf Benjamina Netanjahua, které by mu mohly do určité míry získat další hlasy, které by jinak byly věnovány spíš menším stranám,“ míní Szántó.

Zároveň to pro Netanjahuovu image představuje protipól negativním aspektům – vyšetřování kvůli korupci, která jsou zaměřená buď na něj, nebo jeho okolí.

Jistotu pokračujícího mandátu však Netanjahu nemá. Zřejmě bude potřebovat hlasy dalších stran, ale klíčovým hráčem bude i prezident Reuven Rivlin, který rozhodne o tom, kdo sestaví vládu.

I kdyby ale hypoteticky Netanjahu skončil, bylo by podle Szántó naivní si představovat, že by se vrátilo období 90. let s velkými mezinárodními mírovými konferencemi a obrovskými izraelskými ústupky.

„To se nestane. Gantz je voják. Je to pragmatik, není to jestřáb ve smyslu Ariela Šarona, jednoho z dalších generálů, který se stal premiérem, ale zároveň je to člověk, pro nějž je nejpodstatnější obrana Izraele,“ přiblížil. Připouští, že by Gantz mohl být ochoten k nějakým pragmatickým ústupkům, ale je prý velmi těžké říct, jestli by to znamenalo mír s Palestinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...