Houston se rozloučil s Floydem. Protesty po jeho smrti vedou ke snížení rozpočtů policie

V Houstonu se uskutečnilo pietní rozloučení s Georgem Floydem, který zemřel po zatýkání v Minneapolis. Tvrdý zákrok bělošských policistů proti Afroameričanovi vyvolal celoamerické protesty. Policista, který Floydovi klečel na krku, už stanul před soudem a ten mu stanovil kauci ve výši 1,25 milionu dolarů. Bouře proti policejní brutalitě a rasismu trvají už dva týdny a zaznívá na nich požadavek na omezení policejních sil. Rada Minneapolisu už deklarovala záměr místní policejní sbor rozpustit a nahradit ho alternativním modelem komunitní bezpečnosti. Další města ohlásila škrty v policejních rozpočtech. Reformu policie chystají i demokraté v Kongresu.

V prvních hodinách veřejného pietního shromáždění se sešly stovky lidí. Mezi nimi byl i republikánský guvernér státu Texas Gregg Abbott. „George Floyd změní budoucí směřování Spojených států. George Floyd nezemřel zbytečně. Jeho život bude živoucím odkazem ohledně způsobu, jakým Amerika a Texas zareagovaly na tuto tragédii,“ řekl.

Rodině zesnulého na soukromém setkání osobně kondoloval také bývalý viceprezident a kandidát demokratů do prezidentské volby Joe Biden. „Ameriku vyléčí naslouchat jeden druhému. A přesně to více než hodinu dělal Joe Biden s rodinou George Floyda,“ popsal setkání právní zástupce rodiny Benjamin Crump, podle kterého Bidenova sounáležitost pro rodinu hodně znamenala.

Lidé stáli před kostelem ve frontě, v níž od sebe udržovali asi dvoumetrový odstup jako preventivní opatření proti šíření koronaviru. Mnoho z nich mělo rovněž ochranné roušky a trička s nápisem „nemůžu dýchat“, což jsou slova, která Floyd před svou smrtí opakovaně říkal.

Floyd v Houstonu vyrůstal a stal se v místní komunitě známým jako hráč amerického fotbalu na střední škole a raper. Před několika lety se odstěhoval za prací do Minneapolisu.

Bez policie

Tamní městská rada probírá rozpuštění policie. „Je jasné, v Minneapolisu i jinde, že náš policejní systém není schopen společnost ochránit,“ řekla radní Lisa Benderová. Rozhodnutí rady přichází jen několik dní poté, co tamní školy a další organizace s minnesotskou policií rozvázaly vztahy. Starosta Jacob Frey v minulosti s tímto rozhodnutím vyjádřil nesouhlas, ale zdá se, že zastupitelé mají pro prosazení návrhu většinu.

Pro zrušení policie je odhodláno hlasovat devět ze třináct radních. Benderová podle CNN uvedla, že tato většina je absolutní, takže nebude možné postoj rady přehlasovat.

Podle místní televizní stanice CBS Minnesota je předpoklad, že velká část policejního rozpočtu bude soustředěna na preventivní programy, výchovu mládeže, služby pro psychicky nemocné a na protidrogovou léčbu. Očekává se i širší zapojení rodin, sousedů a sociálních pracovníků.

Newyorský starosta částí rozpočtu pro policii podpoří sociální služby

K podobnému přístupu se ve světle současných protestů rozhodla i další města, například New York či Los Angeles. Newyorský starosta Bill de Blasio v neděli prohlásil, že radnice přesune část rozpočtu místního policejního sboru na programy pro rizikovou mládež a další sociální služby, aniž by snížila bezpečnost ve městě.

Zatím však ke svému plánu neuvedl další podrobnosti. Starosta Los Angeles Eric Garcetti zase slíbil, že ubere asi 150 milionů dolarů (přes 3,5 miliardy korun) z plánovaného navýšení rozpočtu pro místní policii.

Těchto kroků politiků z Demokratické strany se nyní snaží využít pro posílení své kampaně za znovuzvolení republikánský prezident Donald Trump. Slogan „odeberte finance policii“, který se stal na mnoha místech jedním z hlavních požadavků protestujících, se snaží prezidentovi poradci předkládat jako požadavek radikálů s cílem rozvrátit veřejný pořádek.

Trump, jehož reakce na protesty se setkala s hlasitým odporem i v řadách některých jeho dosavadních podporovatelů, chce kritikou tohoto přístupu nalákat zpět své voliče, kteří se mohli zaleknout jeho dřívějšího jednání.

Reforma policie

Demokratická strana v reakci na události připravila návrh zákona, který by podle agentury AP zmírnil právní ochranu policistů, zřídil by celostátní databázi užití nepřiměřené síly pořádkovými silami nebo by zakázal používání škrtících chvatů při zatýkání.

„Je čas, aby se v mnoha sborech změnila policejní kultura,“ řekla zastupitelka Karen Bassová a dodala: „Věříme, že tato legislativa bude znamenat zásadní krok tímto směrem.“

Světové agentury však poznamenávají, že osud zákona v Senátu ovládaném republikány je nejistý. K tomu, aby vstoupil v platnost, by jej také musel podpořit prezident Donald Trump, který se sám nazval „prezidentem zákona a pořádku“ a demokraty obvinil, že chtějí policisty zbavit živobytí. Volal rovněž po „dobře placených a efektivních pořádkových silách“. 

Šéfka demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová a nejvýše postavený demokrat v Senátu Chuck Schumer v pondělí společně asi s dvacítkou dalších zákonodárců poklekli na osm minut a 46 vteřin. To je doba, po níž podle videozáznamu klečel bělošský policista Derek Chauvin Afroameričanu Floydovi na krku přes opakované volání zatýkaného, že nemůže dýchat. Akce se odehrála v sále věnovaném památce černošských otroků, kteří pracovali na stavbě Kapitolu, sídla amerického Kongresu. 

Demokratičtí kongresmani poklekli na památku George Floyda
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Násilí v Seattlu

Demonstrace v USA současně pokračují. V Seattlu na jedné z nich vjelo do davu auto. Muž vystoupil, postřelil jednoho z protestujících a vydal se policii. Informoval o tom regionální deník Seattle Times. Postřelený muž je ve stabilizovaném stavu.

Směrem k demonstrantům přijel ozbrojenec a jednoho protestujícího postřelil.  Z videa incidentu je patrné, že neznámý muž rychle přijíždí v černém autě k davu demonstrantů a poté střílí z okénka na muže, který se jej snažil zastavit. „Podezřelý ve vazbě poté, co najel autem do davu, zbraň zajištěna,“ potvrdila tamní policie na Twitteru.

„Někdo právě projel davem demonstrantů v Seattlu a poté zřejmě někoho postřelil,“ popsal incident reportér deníku The New York Times. Sedmadvacetiletý postřelený muž byl převezen do nemocnice Harborview a je ve stabilizovaném stavu. 

Muž s pistolí či revolverem v ruce se následně vydal přímo k největšímu davu, kterým prošel k policejní linii. Někteří lidé zvedali ruce nad hlavu, jiní se snažili přikrčit k zemi, několik demonstrantů ho ale pronásledovalo. Před policií muž zvedl ruce nad hlavu a nechal se zadržet. Podle policie nebyl nikdo další zraněn.

Útočník v Seattlu vystupuje z auta
Zdroj: Lindsey Wasson/Reutersd

Ve Washingtonu, New Yorku, Atlantě, San Francisku a dalších amerických městech ani v neděli odpoledne neutichly manifestace proti rasismu a policejní brutalitě, které spustila smrt Afroameričana George Floyda při zatýkání v Minneapolisu. Média hlásila poklidné pochody bez výraznějších konfrontací s policií, řada velkých měst v posledních dnech po ochladnutí atmosféry kolem protestů zrušila noční zákazy vycházení.

V neděli tak učinil mimo jiných starosta New Yorku Bill de Blasio. Ve městě se odpoledne konala shromáždění na různých místech, tisíce lidí se podle agentury AP vydaly na pochod napříč Manhattanem. Policie údajně v jistém momentu posunula rozmístěné zátarasy, aby lidé mohli hromadně skandovat i před místním hotelem patřícím do sítě nesoucí jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

Francouzská reakce

Na Floydovu smrt reagoval i francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. Prohlásil, že policie už nebude používat při zadržování podezřelých škrticí chvat. „Nebude se už učit na policejních ani četnických školách. Je to metoda, která v sobě skrývá nebezpečí,“ uvedl. Zároveň slíbil nulovou toleranci vůči rasismu v pořádkových silách.

Součástí chystané policejní reformy podle Castanera bude i doporučení, aby nadřízení u policistů a četníků podezřelých z rasismu vždy uvažovali o postavení mimo službu. Podpořit chce ministr také širší užívání osobních kamer při policejní práci. Reformovat se chystá i policejní inspekci.

Ve Francii se minulý týden konalo několik demonstrací proti rasismu a policejnímu násilí. V úterý se v Paříži na nepovolené demonstraci sešlo 20 tisíc lidí. Protestovali i kvůli smrti čtyřiadvacetiletého Francouze s malijskými kořeny Adamy Traorého, který v roce 2016 zemřel ve vazbě krátce po zatčení za ne zcela objasněných okolností.

V Bristolu demonstranti strhli sochu obchodníka s otroky

Tisíce lidí druhým dnem demonstrovaly rovněž před americkou ambasádou v Londýně. Britové vyšli pokojně demonstrovat do ulic i v Manchesteru, Nottinghamu či Edinburghu. V Bristolu ale strhli sochu obchodníka s otroky Edwarda Colstona.

Ten v 17. století prodal do Ameriky na 80 tisíc mužů, žen a dětí z Afriky. Svůj majetek ale odkázal charitě, takže i proto se mu stavěly v Británii pomníky, uvádí BBC. Když demonstranti sochu strhli, někteří poklekli na podstavec na jedno koleno, aby připomněli, jak Floyd zemřel. 

Socha byla urážkou, uvedl starosta Bristolu

Starosta anglického města přitom nelituje stržení Colstonovy sochy. Labouristický politik Marvin Rees to v pondělí řekl stanici BBC. „Nikdy bych nepředstíral, že socha otrokáře uprostřed mého rodného Bristolu a někoho, kdo klidně mohl vlastnit některého z mých příbuzných, pro mě nebyla ničím jiným než osobní urážkou,“ uvedl politik s jamajskými kořeny.

Dodal však, že jako zvolený zástupce občanů nemůže podporovat ničení majetku ani nepokoje. V Londýně zase jeden z demonstrantů posprejoval sochu Winstona Churchilla, na jejíž podstavec napsal, že byl rasista. Naopak další skupina protestujících se snažila sochu bývalého premiéra ochránit. Ministr James Cleverly označil poškození sochy za „stupidní a kontraproduktivní.“ 

Není to poprvé, co byla Churchillova socha předmětem útoku. Naposledy se tak stalo v sobotu při výročí vylodění v Normandii, kdy se na podstavci objevil proti-policejní nápis „ACAB.“ V roce 2019 zase někdo polil jinou sochu ikonického státníka, tentokrát v ulici Bond Street, bílou barvou. Kontroverze budí zejména jeho role v nastolení apartheidu v Jižní Africe. 

V neděli policie také informovala, že v sobotu večer bylo v potyčkách při demonstracích zraněno čtrnáct policistů a zadrženo asi deset osob. Lidé v Británii vyšli do ulic i přes varování ministra zdravotnictví Matta Hancocka, že se nemají shlukovat, protože hrozí šíření nákazy koronavirem.

Demonstranti měli na obličeji většinou ochranné roušky a v Edinburghu nesli i transparent „Rasismus je pandemie“. Stejně jako jinde v Evropě měli také Britové cedule s nápisy „Bez spravedlnosti není mír“ či „Black Lives Matter“ (Na životech černochů záleží), což je i název hnutí, které upozorňuje na případy policejního násilí.

Pořad 168 hodin připomněl dřívější incidenty, při kterých zemřeli Afroameričané

George Floyd, jehož smrt spustila protesty po celém světě, není prvním Afroameričanem, který nepřežil drsné metody policistů v USA. Podle statistik zmíněných v pořadu 168 hodin je menšina terčem policejního násilí třikrát častěji než bílí Američané.

Nahrávám video

Selhání policistů při zásazích nejsou ve Spojených státech výjimečná. Současné protesty v ulicích násobí také zpráva o tři měsíce starém incidentu v Kentucky. Tehdy policisté zastřelili 26letou Breonnu Taylorovou, když vtrhli do jejího domu kvůli podezření na výrobu drog. Její přítel během akce totiž sáhl po své zbrani, protože měl obavu, že jde o vloupání. Policie poté spustila palbu.

Před šesti lety zemřel rukou policisty i Afroameričan Eric Garner. Zabit byl přitom chvatem a podobně jako Floyd křičel, že nemůže dýchat. Jiné úmrtí se odehrálo před šesti lety v Clevelandu, kdy si dvanáctiletý chlapec hrál v parku s maketou pistole. Policisté, které přivolal vyplašený soused, na hocha vypálili dvě střely poté, co údajně neuposlechl výzvu.

Zatýkání Erica Garnera
Zdroj: ČT24

 Spojené státy jsou země s vysokou kriminalitou, pro tamní policisty tak není snadné vyhodnotit riziko, zda na ně při zásahu někdo vytáhne zbraň. Nyní útokům čelí sami kvůli násilí při protestech a rabování na několika místech v USA. Například v Las Vegas bojuje postřelený policista o život.

Každoročně zemře ve službě na sto amerických policistů, obětí jejich zásahů je přitom dle statistik desetkrát víc. Úřady incidenty řeší, devadesát procent policistů ale obvykle skončí bez jakéhokoliv obvinění. „Podle zákona americká policie nenese kriminální odpovědnost za to, pokud v rámci zákroku zemře někdo, u koho mohou policisté prokázat, že měli oprávněný strach o život,“ uvedl pro ČT politolog Michael Kraus z americké univerzity Middlebury College.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 31 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...