Hongkong v době bezpečnostního zákona. Londýn si stěžuje na porušení britsko-čínské dohody

Nahrávám video
Události ČT: V Hongkongu vešel v platnost kontroverzní bezpečnostní zákon
Zdroj: ČT24

V Hongkongu vešel v platnost kontroverzní bezpečnostní zákon připravený Pekingem. Občané přístavního města zatčení na jeho základě by mohli být souzeni i v pevninské Číně, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vysoce postaveného čínského představitele. Hongkongská správkyně Carrie Lamová zákon označila za „historický krok“, který má obnovit stabilitu společnosti. Kroky Číny kritizují představitelé států Evropské unie, USA i NATO. Podle britské vlády zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu pod správu Číny.

Šéf čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao Čang Siao-ming na tiskové konferenci novinářům řekl, že nově zřízený čínský úřad pro národní bezpečnost v Hongkongu bude moci na základě článku 55 bezpečnostního zákona stíhat občany tohoto města podle jurisdikce pevninské Číny v případě některých „vážných trestných činů“.

Zprávy o plánovaném souzení občanů Hongkongu v pevninské Číně vyšly ve světle výročí - v Hongkongu se uskutečnila každoroční připomínka předání tohoto finančního centra do správy Číně.  

Protestní pochod ale čínské úřady zakázaly s argumentem, že by porušoval koronavirové restrikce zakazující shromáždění více než 50 lidí. Účastníci demonstrace v minulých letech vyjadřovali nespokojenost se širokou škálou témat, od astronomických cen bydlení až po omezování občanských svobod ze strany Pekingu.

Protestní skupiny vyzvaly obyvatele Hongkongu, aby se manifestace zúčastnili i přes zákaz. Na základě nového zákona ale hrozí účastníkům neschválených mítinků těžké tresty.

„Je to hra kočky s myší,“ komentuje situaci přímo z Hongkongu zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. „V metropoli se sešly tisíce lidí, policisté jsou ale v přesile. Jde o hodně, tresty jsou vysoké, a tak je demonstrace spíše poklidná,“ dodává.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o situaci v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Hongkongská policie varovala, že aktivisté zatčení za šíření materiálů vyzývajících k nezávislosti na pevninské Číně budou souzeni podle nového zákona. Podle příspěvku na Twitteru hongkongských bezpečnostních sil byl prvním zatčeným na základě nového zákona muž, který u sebe měl vlajku hongkongské nezávislosti.

Policie v posledních hodinách kvůli nezákonnému shromažďování, držení zbraní či porušení nového bezpečnostního zákona zadržela zhruba tři sta lidí. „Bojím se, že půjdu do vězení, ale musel jsem přijít podpořit spravedlnost,“ uvedl jeden z protestujících.

Kontroverzní zákon

Bezpečnostní zákon vyvolal po celém světě řadu pochybností. Naruší významně svobody obyvatel Hongkongu. Kontroverzní právní úpravu v úterý schválil stálý výbor, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, a rovněž čínský prezident Si Ťin-pching. Norma konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost.  

Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie, Spojených států a Severoatlantické aliance, podle kterých zákon omezí autonomii města pod čínskou správou. Tchaj-wan otevřel kancelář, která má pomáhat obyvatelům Hongkongu s přesídlením na ostrov v důsledku nového bezpečnostního zákona.  

Zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu

Bezpečnostní zákon je ze strany Pekingu „zjevným a závažným narušením“ čínsko-britské deklarace z roku 1984, která umožnila Číně velkoměsto převzít pod svou správu. Uvedl to britský ministr zahraničí Domic Raab, podle kterého má Čína dostát svým mezinárodním závazkům. 

„Od úterního večera, kdy byla tato legislativa o národní bezpečnosti zveřejněna, jsme pečlivě prozkoumali její obsah,“ citovala Raaba agentura Reuters. „Jedná se o zjevné narušení autonomie Hongkongu a o přímou hrozbu pro svobodu tamních obyvatel, a proto se bohužel domnívám, že jde o zjevné a závažné narušení společné deklarace mezi Británií a Čínou,“ dodal Raab. Británie nyní ve spolupráci s mezinárodními partnery zváží, jaké akce proti Pekingu podnikne.

Britsko-čínská deklarace z roku 1984 o předání správy Hongkongu má platit do roku 2034. Jihoasijskému velkoměstu garantuje až do roku 2047 autonomii a jeho obyvatelům dosavadní občanské svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...