Hon na údajné špiony děsí ruské vědce

V ruské vědecké komunitě panuje strach. Během posledních šesti let bylo v zemi zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, informoval The Wall Street Journal. Někteří z nich byli například zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k patnácti letům vězení. Několik vědců bylo zadrženo poté, co se se souhlasem ruského státu podíleli na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem.

„V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti,“ hodnotí Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. „Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo.“

Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu. Pro některé je teď představa pokračovat v souvisejícím výzkumu příliš riskantní, což by mohlo zbrzdit pokrok Moskvy právě ve chvíli, kdy získala náskok před Západem.

Hypersonické střely jsou jedním z preferovaných projektů šéfa Kremlu Vladimira Putina a jednou z mála oblastí, v níž si Rusko může nárokovat prvenství ve světě. Díky své rychlosti – mohou se pohybovat více než pětinásobnou rychlostí zvuku – mohou být vypouštěny z velkých vzdáleností a vyhnout se většině prostředků protivzdušné obrany. Mohou nést konvenční nebo jaderné hlavice, mohou manévrovat a mohou rychle zasáhnout cíl, dříve než se nepřítel stihne připravit nebo než se vůbec dozví, že se blíží.

USA žádné podobné zbraně zatím nenasadily. Rusko i Čína je mají, a i když evropské země vyvíjejí hypersonické a nadzvukové zbraně, podle odborníků mají ještě daleko k dohnání Moskvy a Pekingu. Putin se snaží ruský náskok udržet, zvláště nyní, kdy vztahy se Západem dosáhly naprostého dna a válka na Ukrajině může trvat ještě několik let.

Kreml připustil, že superrychlé zbraně proti Ukrajině použije. Patří mezi ně hypersonická střela 3M22 Zircon, která podle Moskvy dokáže letět až devítinásobnou rychlostí zvuku s nejméně 660kilogramovou bojovou hlavicí, takže ruské bombardování menšího souseda je smrtonosnější než kdy dříve.

Ukrajina tvrdí, že se jí podařilo sestřelit dřívější hypersonické zbraně, například balistickou střelu Kinžal odpalovanou ze vzduchu. Rusko však toto tvrzení odmítá a zdá se, že hodlá pokračovat v práci na vývoji stále rychlejších zbraní. Představa, že by se jakékoliv informace týkající se těchto raket mohly dostat na veřejnost, Putina podle analytiků znepokojuje a bezprostředním cílem zatýkání jsou zřejmě vědci, kteří se podíleli na jejich konstrukci.

Nejméně šest vědců úřady zadržely

Od otevřené ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo zadrženo nejméně šest vědců, včetně tří, kteří pracovali v oboru aerodynamiky v Christianovičově institutu teoretické a aplikované mechaniky na Sibiři, jenž je pobočkou Ruské akademie věd. To přispělo k obavám napříč vědeckou komunitou, že v Putinově Rusku může být to, co víte, stejně nebezpečné jako to, co s tím děláte.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku roku novinářům řekl, že tato zatčení nemůže komentovat kvůli závažnosti těchto případů a také kvůli tomu, že jsou do nich zapojené ruské bezpečnostní služby.

Podobnou situaci nezažívá Rusko poprvé. Za sovětské éry bylo ve třicátých letech dvacátého století během hrůzovlády Josifa Stalina neprávem stíháno několik vědců, včetně Sergeje Koroljova, který se stal jedním z prvních průkopníků kosmického programu Sovětského svazu, a jeho kolegy, raketového inženýra Valentina Gluška. Alexej Tupolev, mezinárodně uznávaný jako jeden z předních světových leteckých konstruktérů, byl rovněž zatčen na základě obvinění z protistátní činnosti.

Rostoucí paranoia Kremlu

Nová vlna zatýkání začala poté, co Putin v roce 2018 vystoupil s projevem ve Federálním shromáždění, kde poprvé představil hypersonické jaderné zbraně, které jsou podle něj schopné proniknout americkou protiraketovou obranou, a použil k tomu digitální animace. Někteří analytici naznačují, že za zatýkáním vědců může stát i touha po jisté teatrálnosti, která pomáhá podpořit myšlenku, že Rusko dosáhlo významného technologického náskoku.

Počet zadržených ale zároveň vypovídá o rostoucí paranoie v Kremlu, jak tento pokrok zabezpečit. Většina zatčených vědců jsou starší akademici, kteří mají za sebou vynikající kariéru. Pracovali pro prestižní ruské instituce, byli spoluautory prací o aerodynamice se zahraničními kolegy a účastnili se zahraničních konferencí – a ani se nemuseli přímo podílet na vývoji zbraňových aplikací nové technologie.

Patří mezi ně 58letý Alexandr Šipljuk, přední odborník v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky, který byl minulý měsíc odsouzen k patnácti letům vězení. V květnu byl 78letý Anatolij Maslov, specialista na vysokorychlostní aerodynamiku, odsouzen ke čtrnácti letům vězení na základě obvinění z velezrady poté, co ho prokuratura obvinila ze sdílení přísně tajných informací souvisejících s ruským výzkumem hypersoniky s Německem.

O měsíc dříve byl 76letý Alexandr Kuranov, významný fyzik, který se zabýval výzkumem hypersonického pohonu, odsouzen za vlastizradu, protože „předával údaje z vědeckého výzkumu zahraničním speciálním službám“, uvedla ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na své zdroje. Byl odsouzen k sedmi letům vězení.

Přesné podrobnosti jejich údajných zločinů nebyly zveřejněny a případy vlastizrady se v Rusku soudí za zavřenými dveřmi. V soudních spisech nejsou zveřejňovány žádné informace, protože se prý týkají státního tajemství, ačkoli někteří z vědců jakékoli pochybení popřeli.

„Zadrženi jsou vědci, kteří provádějí základní výzkum,“ řekl právník Jevgenij Smirnov, který zastupoval tři obviněné vědce – dva z nich po zadržení zemřeli. „Nevědí, že jejich výzkum měl zbrojní potenciál, nikdy nevyvíjeli rakety. Ale ano, jejich výzkum se dá aplikovat na hypersoniku.“

Zatčení přicházejí v době, kdy vláda zavedla přísná omezení toho, co mohou Rusové říkat a dělat, především pak od začátku plnohodnotné války na Ukrajině. Úřady stále častěji používají zákony o vlastizradě a špionáži, aby se zaměřily na kritiky a potlačily disent.

Pro vědce, které postihla vlna zatýkání, je to děsivé, dodal Smirnov. „Mají strach, že nemohou komunikovat s cizinci, jezdit na konference, nemohou se v tomto ohledu rozvíjet,“ podotkl. Účast na mezinárodních konferencích, koordinace se zahraničními kolegy a sdílení znalostí byly podporovány po rozpadu Sovětského svazu a éře glasnosti, která se v Rusku rozvinula za vlády bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova.

Obvinění z vlastizrady kvůli článku

V prvních letech Putinova prezidentství, které začalo v roce 2000, se ruští vědci účastnili mnoha mezinárodních projektů. V letech 2008–2012, kdy byl Putin premiérem, podepsal dohodu s několika zeměmi, včetně USA, Austrálie, Nového Zélandu a evropských států, o účasti na globálním projektu zaměřeného na studium základních vysokorychlostních jevů. Ruské vědecké ústavy se ho musely účastnit.

Nyní se tato spolupráce obrátila proti vědcům, kteří v souvislosti s tímto projektem podnikali mezinárodní cesty a sepisovali vědecké studie. A ruská Federální bezpečnostní služba zkoumá, „kteří vědci mohou být uvězněni“, uvedl Smirnov.

Na internetu se objevil vzápětí smazaný otevřený dopis na podporu tří zatčených vědců z institutu teoretické a aplikované mechaniky. Jejich kolegové je v něm chválili jako muže, kteří „vždy byli loajální vůči zájmům země“.

„Ale nyní jsme svědky toho, že se jakýkoli článek nebo zpráva může stát důvodem pro obvinění z vlastizrady. Z toho, za co jsme dnes oceňováni a dáváni jako příklad ostatním, se zítra může stát příčina trestního stíhání,“ uvedli vědci v dopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 7 mminutami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 4 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...