„Hnědé nebezpečí se nepodařilo zahnat.“ V Německu se podle tisku šíří pravicový teror, i vinou AfD

Německem se znovu šíří pravicový teror, který útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.

„Už není žádných pochyb: Německo má problém s pravicově extremistickým násilím,“ píše list Heilbronner Stimme. „V Německu se hrozivým způsobem šíří pravicově extremistický teror,“ poznamenává pak deník Nordwest-Zeitung k útokům, jejichž pachatelem byl podle všeho 43letý Němec, který zabil i svou matku a sebe.

„Krveprolití z Hanau byl pravicový útok: odpudivý, odporný a pro Německo ostudný. Ale přišel tento čin teroru překvapivě? I 75 let po osvobození Osvětimi se hnědé nebezpečí nepodařilo zahnat,“ míní Neue Osnabrücker Zeitung.

„Hanau, Halle, vražda Waltera Lübckeho,“ začíná svůj komentář výčtem pravicově extremistických útoků z posledního roku veřejnoprávní televize ARD. Pětasedmdesát let od války je podle ní definitivně jasné, že v Německu znovu je pravicový teror. „Naše demokracie je napadána,“ konstatuje.

Jednu z příčin vidí ARD stejně jako řada dalších německých médií ve straně AfD. „Hanau ukazuje, že existuje spojení mezi žháři AfD a pravicovým násilím,“ tvrdí komentář, který připomíná některé z výroků politiků protestní strany, jimiž zlehčovali dobu nacismu nebo paušálně útočili na uprchlíky. „Fašisté a pravicoví extremisté působí každý den mezi námi. V našich parlamentech, na ulicích, rozprašují ideologický jed,“ vyjadřuje své přesvědčení.

Kdo neustále poštvává s pojmy, jako je „výměna obyvatelstva“, a dalšími, nese podle magazínu Der Spiegel zodpovědnost za to, když se někdo skutečně chopí zbraně a zavraždí lidi jen proto, že v očích rasisty vypadají cize. „Činům extremistů předcházejí slova extremistů – provokující, diskriminující, štvavá slova,“ míní také list Aachener Zeitung, podle něhož díky tomu rasisté získávají dojem, že stejně jako oni smýšlí spousta lidí.

Za jeden ze zdrojů nenávisti, který otravuje politické klima ve společnosti, považuje AfD i deník Rhein-Neckar-Zeitung, podle něhož by se mělo vážně začít uvažovat o zákazu strany. „Dokud se AfD jasně nevymezí vůči neonacistům a nezřekne se pravého křídla kolem (šéfa durynské AfD Björna) Höckeho, zůstane součástí problému,“ píše Neue Osnabrücker Zeitung. „Kdo volí AfD, staví se sám do pravého kouta, protože volí i pravicové extremisty, kteří v této straně jsou,“ podotýká zase Süddeutsche Zeitung.

„AfD nenese vinu na všem,“ míní Die Welt. „Ale je nepopiratelné, že existuje spojitost mezi pravicovými kazateli nenávisti a pravicově extremistickým násilím,“ konstatuje. Demokratické strany proto podle listu Frankfurter Rundschau musí ukončit veškeré dosavadní flirtování s AfD a soustředit se na ochranu demokracie.

„Je nutné konečně pochopit, že pravicový extremismus je největším nebezpečím pro lidi v této zemi. Protože zatímco pravicoví teroristé vraždí, rozmáhají se pravicoví radikálové v parlamentech a ze všech sil se snaží poškodit demokracii,“ píše deník. Jedu rasismu se podle něj musí postavit celá společnost.

S tím souhlasí i list Stuttgarter Zeitung, podle kterého musí být boj proti rasismu veden všude, ať už je to sportovní klub, kostel, škola, firma nebo třeba fronta v obchodě. „Rasismus k nám nikdy nesmí patřit a vůči rasistům je třeba se stále vymezovat. Jen tak vyschne živná půda teroru. Od toho jsme ještě hodně daleko,“ dodává.

Podle ředitele odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Tomáše Kafky však není namístě dělat si ohledně Německa přehnané obavy. „Německá demokracie je silná a německá policie je dostatečně kompetentní k tomu, abychom si my nemuseli o Německo dělat nějaké zásadní starosti,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Zároveň ale upozornil, že zatímco míra zločinnosti v Německu upadá, míra rasově a antisemitsky motivovaných zločinů naopak roste.

Podle odbornice na extremismus a radikalizaci Barbory Vegrichtové bezpečnostní služby na celoevropské úrovni rozvíjejí postupy a nástroje, jak včas detekovat rizikové osoby, které tendují k extrémnímu násilí. Varovným signálem je podle ní schvalování nebo ospravedlňování násilí a jakákoliv náklonost k nim. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...