Hitlerův cylindr i Heydrichův dopis. Židy pobouřila dražba nacistických předmětů

Nahrávám video

V přepočtu milionové částky vynesla kontroverzní dražba v Německu. Mnichovský aukční dům nabídl stovky osobních věcí Adolfa Hitlera a dalších představitelů nacistického režimu. Vedení Evropské židovské obce akci odsoudilo. Obávalo se, že ji zneužijí neonacisté. Ředitel aukčního domu ale kritiku odmítá a tvrdí, že jeho zákazníky jsou především muzea.

Dražba více než osmi set osobních věcí vysoce postavených nacistů se odehrála v Mnichově. Zájem měli dražitelé také o předměty z majetku Hitlerovy dlouholeté milenky a posléze i manželky Evy Braunové. Její modrozelený kabát se vydražil za 6000 eur (153 tisíc korun), koktejlové šaty z černého hedvábí za 4600 eur (117 tisíc korun). 

V aukci se objevily i předměty spojené s dějinami Česka a Slovenska. Dopis s podpisem zastupujícího říšského protektora v protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha se vydražil za 4600 eur (117 tisíc korun) a pásku označující příslušníka slovenské polovojenské organizace Hlinkova garda obdrží nový majitel za 850 eur (21 700 korun). Za cylindr, který nosil sám Hitler, zaplatil nový majitel v přepočtu přes milion 200 tisíc korun. Ještě vyšší zájem byl o Mein Kampf ve stříbrné edici, který se prodal v přepočtu za tři a čtvrt milionu. „Je to historický předmět jako každý jiný,“ míní ředitel aukčního domu Hermann Historica Bernhard Pacher.

„Zdaleka největší část zákazníků, kteří u nás nakupují, tvoří muzea, státní sbírky a soukromí sběratelé, kteří se tématem velmi pečlivě zabývají,“ uvedl. Podle něj si dává aukční síň záležet na tom, aby se nacistická memorabilia nedostala do rukou nesprávných lidí. Účastníci dražby museli podepsat dokument, ve kterém prohlašují, že pohrdají nacistickou ideologií.

Pohoršení Židé

S názorem Pachera nesouhlasí předseda Evropské židovské obce, který se už předminulý týden v dopise obrátil na aukční síň, aby prodej podobných předmětů ještě zvážila. V textu zdůraznil, že to není nelegální, ale nemorální.

Rabín Menachem Margolin z Evropského židovského svazu (EJA) připomněl, že během nacistické hrůzovlády zahynulo šest milionů evropských Židů. Aukce je podle Margolina ale nevhodná i vzhledem k nárůstu antisemitismu v současné Evropě.

Podle předsedy Židovské obce v Praze Františka Bányaie je ale klíčové, aby předměty nesloužily k propagaci nacismu. „V německé aukci je zajímavé to, že každý dražitel se musí registrovat. Což je velice dobrá zbraň, aby se to nedostávalo do rukou lidí, kteří to mají pro ideologické, a nikoliv pro sběratelské nebo historické účely,“ podotkl Bányai.

Svastiky, říšské orlice, části uniforem běžně nabízejí internetové aukční síně. Dražba v domě Hermann Historica ale budí rozporuplné reakce i proto, že se koná právě v Mnichově.

„Debata v Mnichově je do určité míry symbolická, protože Mnichov je zrodem nacistického hnutí v Německu, tam Hitler začal svoji politickou kariéru,“ upozornil odborník na extremismus Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Kontroverzních dražeb bylo víc

Není to poprvé, kdy síň Hermann Historica čelí kritice kvůli dražbě předmětů spojených s nacistickými pohlaváry. Před třemi lety nabízela mosaznou kapsli, v níž byl kyanovodík, kterým se v Norimberku krátce před svou popravou otrávil Hermann Göring, či spodní prádlo a noční košili říšského maršála.

Do dražby tehdy šly i ponožky a kravaty Adolfa Hitlera či rentgenové snímky a lékařské zprávy o jeho zdravotním stavu, které vznikly poté, co vůdce přežil atentát z 20. července 1944. Část Hitlerovy uniformy se tehdy vydražila za 275 tisíc eur (nyní sedm milionů korun).

Podobnou otázku řešily úřady i v hornorakouském Braunau. Dům, kde se nacistický vůdce narodil, vláda před necelými třemi roky vyvlastnila. Bála se, že by se z něj stalo poutní místo neonacistů. Teď rozhodla, že bude sloužit jako policejní stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...