Helikoptéry wagnerovců jsou slyšet až v Polsku. Lukašenko se cvičením snaží znervóznit Varšavu

Polsko bedlivě sleduje situaci u hranic s Běloruskem. Na území sousední země, jen pár kilometrů od Polska, cvičí žoldnéři z Wagnerovy skupiny s běloruskou armádou. Varšava se rozhodla přesunout své vojáky zejména do okolí města Suvalky, které leží mezi Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningradem.

Wagnerovci se po krátké vzpouře proti ruskému ministerstvu obrany přesunuli za nepřehledných okolností do Běloruska, kde pomáhají s vojenským výcvikem tamní armády. Šéf skupiny Wagner Jevgenij Prigožin zveřejnil video, ve kterém vítá své bojovníky v zemi a říká jim, že se prozatím nebudou dále účastnit války na Ukrajině, ale nařizuje jim, aby shromáždili síly pro Afriku, zatímco budou cvičit běloruskou armádu.

Poláci žijící v blízkosti hranic s Běloruskem podle agentury Reuters vylíčili, že slyšeli střelbu a vrtulníky při wagnerovském výcviku, který probíhá jen asi pět kilometrů od hranic. Obávají se toho, že na ně sousední země zaútočí.

Tím hrozil i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který při setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem řekl, že Wagnerovci prý chtějí zaútočit na Polsko. „Možná to nemělo být řečeno. Ale řeknu, že nás wagnerovci začali stresovat. Ptají se na Západ. Já říkám: ‚Proč byste tam na Západ jezdili? My kontrolujeme, co se děje.‘ ‚No, jedeme na zájezd do Varšavy a do Rzeszowa‘,“ prohlašoval Lukašenko.

„Samozřejmě je držím v centru Běloruska, jak bylo dohodnuto. Nerad bych je tam přemisťoval. Protože mají špatnou náladu,“ dodal diktátor při setkání s Putinem. Podle Institutu pro studium války (ISW) mohlo jít o jemný náznak ruskému vůdci, že wagnerovci pro Kreml stále znamenají výzvu, kterou momentálně kontroluje Minsk.

Polsko přesouvá jednotky

Polsko situaci u své východní hranice bedlivě sleduje. Jeho bezpečnostní výbor rozhodl o přesunu vojenských jednotek pro případ, že by se běloruské a žoldnéřské jednotky pokusily dobýt strategickou Suvalskou proláklinu, odříznout pobaltské státy od zbytku Evropy a propojit ruskou exklávu Kaliningrad s Běloruskem.

„Výcvik nebo společné cvičení běloruské armády a skupiny Wagner je nepochybně provokací,“ řekl agentuře PAP člen bezpečnostního výboru Zbigniew Hoffmann.

„Výbor analyzoval možné hrozby, například dislokaci jednotek skupiny Wagner. Proto ministr národní obrany, předseda výboru Mariusz Blaszczak, rozhodl o přesunu našich vojenských formací ze západu na východ Polska,“ dodal Hoffmann.

O hrozbě, která by mohla přijít z Ruska a Běloruska, jednali minulý týden i premiéři Mateusz Morawiecki a Petr Fiala (ODS). „Musíme být bdělí, protože Bělorusko a Rusko pracují společně na tom, aby destabilizovaly Polsko a východní křídlo NATO a EU,“ zdůraznil Morawiecki po setkání.

Wagnerovci nemají vybavení

Institut pro studium války si ve své analýze všímá výhrůžek mířících na Západ, myslí si ale, že wagnerovci nemají sílu na to, aby Polsko ohrozili, protože museli většinu své techniky odevzdat Rusku, když zemi opouštěli.

„Nic nenasvědčuje tomu, že by Wagnerovi bojovníci v Bělorusku disponovali těžkými zbraněmi potřebnými k vážné ofenzivě proti Ukrajině nebo Polsku bez výrazného přezbrojení, protože podmínkou dohody mezi Putinem, Lukašenkem a Prigožinem, která ukončila ozbrojené povstání, bylo, že wagnerovci tyto zbraně odevzdají ruskému ministerstvu obrany,“ píší analytici z ISW.

„Snímky hlavní základny Wagner v Tselu, pořízené pod šikmým úhlem 23. července, ukazují, že vozidla, která jsou v současné době zaparkována v areálu skladiště vozidel a v jeho okolí, jsou především stovky osobních automobilů, malé nákladní automobily a přibližně 35 návěsů,“ všímá si think-tank.

Migrace jako zbraň

Další hrozbou, kterou by mohli wagnerovci pro Polsko znamenat, je nárůst příchozích nelegálních migrantů přes běloruskou hranici. Upozornil na to Jacek Siewiera, který řídí Národní bezpečnostní úřad.

Žoldáci dříve působili v Africe, odkud se do Evropy snaží dostat velké množství lidí. Hrozbu je podle něj třeba posuzovat „v kombinaci se všemi prostředky, které má Wagner v Africe, v Maghrebu, v Sahelu a na Blízkém východě, a s rizikem eskalace nucené imigrace a asymetrického útoku na hranice Polska, Litvy a Lotyšska,“ popsal Siewiera listu Financial Times.

Vysvětlil, že Wagnerovy jednotky, které se skládají často z otrlých zločinců rekrutovaných z ruských věznic, se zapojí do obchodování s lidmi a další trestné činnosti.

„Mohou protlačit další migranty? Je to možné. Otázkou je, jaký budou mít z tohoto postupu zisk, protože se jedná o skupinu, která je většinou motivována ziskem,“ řekl Siewiera.

Polsko už jednou vlně migrantů na hranici s Běloruskem čelilo v roce 2021. Podle Evropské unie tehdy Lukašenko používal utečence jako nástroj hybridní války k tomu, aby vytvořil na západní země nátlak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 18 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...