Heger žádá pomoc od EU kvůli cenám elektřiny, Slovensku podle něj hrozí ekonomický kolaps

Slovenská centrální banka zásadně změnila výhled ekonomiky na příští rok. Očekává jednoprocentní pokles. Dosud počítala s růstem. Výhled upravila v den, kdy deník Financial Times zveřejnil rozhovor s premiérem Eduardem Hegerem, podle něj hrozí Slovensku kvůli cenám elektřiny kolaps ekonomiky. První firmy kvůli drahým energiím už skončily. Podle Hegera potřebuje země miliardovou pomoc od Evropské unie. Za alternativu považuje slovenský premiér zestátnění dodavatelů energie.

V letním výhledu počítala Národní banka Slovenska pro příští rok s růstem hrubého domácího produktu o 1,9 procenta po letošním 1,4 procenta. Aktualizovaná verze sice předpokládá mírně vyšší růst v tomto roce (1,8 procenta), ale napřesrok již počítá banka s propadem HDP o jedno procento. Pro rok 2024 ale dál predikuje 3,5procentní růst.

Slovenská centrální banka předpokládá, že se v ekonomice země projeví vliv vysoké inflace a také ochlazování globální ekonomiky. Pro vývoj té národní bude podle bankéřů zásadní pokles spotřebitelské poptávky. „Dosud soukromá spotřeba táhla ekonomiku i v horších časech, kdy firmy čelily nedostatku dílů. Vysoká inflace však odčerpá z příjmů domácností finanční zdroje a očekává se propad koupěschopnosti,“ uvedla banka v komentáři k podzimní predikci.

Guvernér banky Peter Kažimír dal však najevo, že by se predikce nemusela splnit. „Existují předpovědi, při kterých by si člověk přál, aby se nikdy nenaplnily. I naše prognóza bude patřit do takovéto kategorie. Na základě toho, co se děje kolem nás a u nás, se domníváme, že příští rok bude náročnější než ten, ve kterém žijeme nyní,“ řekl.

Heger žádá podporu o EU. Hovoří o hrozbě kolapsu ekonomiky

Eduard Heger řekl Financial Times, že růst cen elektřiny v důsledku ruské invaze na Ukrajinu může zničit slovenskou ekonomiku, pokud nezíská podporu v objemu miliard eur od Evropské unie. „V opačném případě (slovenské podniky) zavřou a může dojít skutečně ke kolapsu celé ekonomiky,“ řekl. Kvůli vysokým cenám už zastavila výrobu hliníkárenská společnost Slovalco, která se na spotřebě elektřiny v zemi podílí téměř desetinou. Na pomoc zbylým podnikům by chtěl Heger získat pět miliard eur z nevyužitých fondů pro regionální rozvoj.

Podle slovenského premiéra je podpora z EU nezbytná, protože unijní plán na mimořádné zdanění výrobců energií by v nynějších reáliích jeho země nefungoval. Problém spočívá v tom, že se největší producent elektřiny na začátku roku rozhodl prodat přebytečnou energii obchodníkům. Tito obchodníci nyní prodávají kontrakty zpět na Slovensko za tržní ceny, které jsou zhruba pětkrát vyšší. „Slováci kupují za 500 eur to, co prodali za 100 eur,“ prohlásil Heger.

Daň z mimořádných zisků by podle něj měla pro Slovensko význam pouze, kdyby byla celoevropská. Zisky z daně by pak měly být rozděleny rovnoměrně po celé EU, což by Slovensku vyneslo asi 1,5 miliardy eur. Heger k tomu vyzval Brusel, aby případnou daň z neočekávaných zisků rozšířil i na zprostředkovatele, kteří z vysokých cen rovněž profitují.

Kdyby Evropská unie Bratislavě nepomohla, varoval Heger, že by jeho vláda mohla přistoupit k zestátnění dodavatelů energie. Premiér zdůraznil, že Slovensko je v obtížné situaci, protože účty za energie tvoří deset procent průměrných výdajů domácností a země má také neúměrně velký sektor těžkého průmyslu. Tyto továrny budou v nejbližší době podepisovat smlouvy na dodávky elektřiny v příštím roce a pokud obchodníci začnou nabízet ceny 500 až 600 eur za megawatthodinu, začne to ekonomiku okamžitě ničit.

Ekonomický deník jeho slova označil za dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 28 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...