Radikální hnutí Hamas vládne v Pásmu Gazy už skoro patnáct let. Evropská unie stejně jako Spojené státy už dříve hnutí označily za teroristickou organizaci, naopak Turecko s ním udržuje kontakty. I když území periodicky prochází konflikty s Izraelem a čelí blokádě, radikálové jsou vojensky odolní. Fungování jejich vlády je z velké části závislé na daních ze zboží, které se do Gazy dostává přes hraniční přechod z Egypta.
Hamas v každém velkém střetu se svým úhlavním nepřítelem Izraelem vylepšuje své vojenské schopnosti. Letos na jaře vypálil na území židovského státu přes čtyři tisíce střel za pouhých jedenáct dní. Stovky z nich nezvládl zastavit izraelský protiraketový systém. I když boje hnutí prohrálo, jádro jeho ozbrojených sil zůstalo nedotčeno.
Zásadní pro fungování Pásma Gazy jsou daně a cla, které vláda ovládaná radikály vybírá na hraničním přechodu Rafáh s Egyptem. Každý měsíc tudy projedou stovky nákladních aut s palivem, stavebním materiálem nebo tabákem.
Izrael a Egypt totiž mají společný zájem, tedy umožnit Gaze limitovaný obchodní styk s vnějším světem, tak aby se neprohluboval její ekonomický rozvrat. Zároveň ale veškerý obchod přísně kontrolují, aby se peníze a komodity nemohly použít ke zbrojním programům Hamasu.
„(Daně a cla z Rafáhu) tvoří víc než sedmdesát procent místních příjmů vlády a z velké části přispívají k tomu, že kabinet může vyplácet mzdy a platit další výdaje,“ uvádí Mohammed Abu Jayyab, ekonom žijící v Gaze.
Hamas má mezi obyvateli Gazy podporu
Hnutí přežilo čtyři války a téměř patnáctiletou blokádu, kterou Izrael a Egypt zavedly poté, co radikálové v roce 2007 Gazu ovládli. Vláda islamistů sice území nepřinesla ekonomický rozvoj, ale časté konfrontace s židovským státem zajišťují Hamasu podporu. Propaganda například v podobě fotek sebevražedných atentátníků plní univerzitní areály.
„Je tu víc věcí, které způsobily, že lidé Hamasu věří. Hnutí se drželo svých zásad neuznat Izrael. Odpor je páteří palestinského projektu národního osvobození. V zájmu těchto cílů Hamas předložil jasný a konkrétní systém, jehož pilířem jsou mučedníci, vězni a velké oběti,“ tvrdí představitel Hamasu Bassem Naim.
Například podle sondáže palestinského centra pro průzkum mínění (PCPSR) z letošního září, které se účastnilo celkem 1270 obyvatel Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy, se pětačtyřicet procent Palestinců domnívá, že by je měl vést a zastupovat právě Hamas. Naopak devatenáct procent respondentů uvedlo, že si vůdčí roli zaslouží sekulární Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse, který kontroluje Západní břeh Jordánu.
Hamas využívá k získání nových příznivců také internet a sociální sítě. Gazanští novináři a úředníci podle izraelských médií procházejí speciálními zpravodajskými on-line kurzy vedenými z Íránu, v kterých mají pilovat psaní propagandy, aby pomohli palestinskému lidu v boji proti židovskému státu.
