Hamás a Putin jsou odlišné hrozby, ale chtějí ničit demokracie, apeloval Biden na pomoc Izraeli a Ukrajině

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).

„Hamás a Putin představují odlišné hrozby. Ale jedno mají společné –⁠ oba chtějí zcela zničit sousední demokracii,“ uvedl Biden v projevu v hlavním vysílacím čase ve čtvrtek večer (v pátek po 2:00 SELČ).

Prezident k Američanům promluvil z Oválné pracovny krátce po svém návratu z Izraele, kam jel vyjádřit solidaritu po útoku Hamásu na židovský stát. V projevu také prohlásil, že USA mají ve světě vůdčí roli. „Americké vedení je to, co drží svět pohromadě. Americká spojenectví jsou tím, co nás v Americe udržuje v bezpečí,“ řekl.

„Hamás rozpoutal ve světě čisté a nefalšované zlo. Židovský národ však bohužel ví možná lépe než kdokoli jiný, že zkaženost lidí, kteří chtějí působit bolest druhým, nezná mezí,“ konstatoval Biden a zopakoval, že za výbuch v areálu nemocnice v Pásmu Gazy není zodpovědný Izrael, jak tvrdí Palestinci. Izrael musí dodržovat válečné právo a za hlavní prioritu označil snahy zajistit návrat Američanů, které Hamás drží jako rukojmí, poznamenal. Hamás tvrdí, že zadržuje asi dvě stě zajatců, kromě Izraelců i cizince, které označil za „hosty“.

Biden v projevu dále uvedl, že hovořil s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a že Spojené státy nadále podporují právo Palestinců na důstojnost a sebeurčení. „Činy hromady teroristů jim toto právo neseberou,“ řekl s tím, že podporuje dvoustátní řešení izraelského-palestinského konfliktu. Odsoudil antisemitismus i islamofobii.

Dvojí pomoc napadeným zemím

Prezident se chystá požádat Kongres o bezprecedentní pomoc Izraeli a dodatečnou pomoc Ukrajině. Vítězství obou zemí je podle něj v americkém národním zájmu. V opačném případě by totiž podle Bidena hrozilo, že se rozhoří další konflikty v jiných částech světa, jelikož nepřátelé Spojených států vývoj bedlivě sledují a čekají na šanci.

„Pokud nezastavíme Putinovu touhu po moci a kontrole na Ukrajině, nebude se omezovat jen na Ukrajinu,“ pokračoval s tím, že by šéf Kremlu pak mohl zaútočit na Pobaltí nebo Polsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Bidenův projev na sociální síti X napsal, že jeho země „je vděčná za veškerou podporu ze strany Spojených států a za to, že jsou neochvějně přesvědčeny, že humanita, pravda, nezávislost a mezinárodní pořádek založený na pravidlech musí vždy zvítězit“. Ukrajina a USA podle Zelenského nedovolí, aby „nenávist zničila svobodu a aby teroristé zničili demokracii“.

Kreml srovnání Putina s Hamásem označil za nepřijatelné. „Takový tón v případě Ruské federace a našeho prezidenta neakceptujeme,“ prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury DPA obvinila Washington, že se ukrývá za hesly o boji za svobodu a demokracii, ale finanční a vojenskou pomoc ve skutečnosti poskytuje jako „investici“, aby na ní vydělal peníze.

Pomoc Ukrajině a Izraeli se podle Bidena Spojeným státům z bezpečnostního hlediska vyplatí „po generace“. Agentura AP píše, že půjde o pomoc v příštím roce v hodnotě zhruba sto miliard dolarů. Návrh bude podle agentury představen již v pátek a kromě peněz pro Ukrajinu a Izrael počítá také s pomocí Tchaj-wanu a prostředky na humanitární pomoc a ochranu hranice USA s Mexikem. Agentura Reuters s odkazem na nejmenované zdroje píše, že by se mohlo jednat o šedesát miliard dolarů pro Ukrajinu a deset miliard dolarů pro Izrael.

Televize CNN ale připomíná, že americká Sněmovna reprezentantů, která je po historickém odvolání Kevina McCarthyho již více než dva týdny bez předsedy, je v současné době fakticky zablokovaná. Výbory sice mohou nadále pracovat, ale Patrick McHenry jako prozatímní předseda nemůže předkládat návrhy zákonů ani nezávazná usnesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...