Hamás a Putin jsou odlišné hrozby, ale chtějí ničit demokracie, apeloval Biden na pomoc Izraeli a Ukrajině

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).

„Hamás a Putin představují odlišné hrozby. Ale jedno mají společné –⁠ oba chtějí zcela zničit sousední demokracii,“ uvedl Biden v projevu v hlavním vysílacím čase ve čtvrtek večer (v pátek po 2:00 SELČ).

Prezident k Američanům promluvil z Oválné pracovny krátce po svém návratu z Izraele, kam jel vyjádřit solidaritu po útoku Hamásu na židovský stát. V projevu také prohlásil, že USA mají ve světě vůdčí roli. „Americké vedení je to, co drží svět pohromadě. Americká spojenectví jsou tím, co nás v Americe udržuje v bezpečí,“ řekl.

„Hamás rozpoutal ve světě čisté a nefalšované zlo. Židovský národ však bohužel ví možná lépe než kdokoli jiný, že zkaženost lidí, kteří chtějí působit bolest druhým, nezná mezí,“ konstatoval Biden a zopakoval, že za výbuch v areálu nemocnice v Pásmu Gazy není zodpovědný Izrael, jak tvrdí Palestinci. Izrael musí dodržovat válečné právo a za hlavní prioritu označil snahy zajistit návrat Američanů, které Hamás drží jako rukojmí, poznamenal. Hamás tvrdí, že zadržuje asi dvě stě zajatců, kromě Izraelců i cizince, které označil za „hosty“.

Biden v projevu dále uvedl, že hovořil s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a že Spojené státy nadále podporují právo Palestinců na důstojnost a sebeurčení. „Činy hromady teroristů jim toto právo neseberou,“ řekl s tím, že podporuje dvoustátní řešení izraelského-palestinského konfliktu. Odsoudil antisemitismus i islamofobii.

Dvojí pomoc napadeným zemím

Prezident se chystá požádat Kongres o bezprecedentní pomoc Izraeli a dodatečnou pomoc Ukrajině. Vítězství obou zemí je podle něj v americkém národním zájmu. V opačném případě by totiž podle Bidena hrozilo, že se rozhoří další konflikty v jiných částech světa, jelikož nepřátelé Spojených států vývoj bedlivě sledují a čekají na šanci.

„Pokud nezastavíme Putinovu touhu po moci a kontrole na Ukrajině, nebude se omezovat jen na Ukrajinu,“ pokračoval s tím, že by šéf Kremlu pak mohl zaútočit na Pobaltí nebo Polsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Bidenův projev na sociální síti X napsal, že jeho země „je vděčná za veškerou podporu ze strany Spojených států a za to, že jsou neochvějně přesvědčeny, že humanita, pravda, nezávislost a mezinárodní pořádek založený na pravidlech musí vždy zvítězit“. Ukrajina a USA podle Zelenského nedovolí, aby „nenávist zničila svobodu a aby teroristé zničili demokracii“.

Kreml srovnání Putina s Hamásem označil za nepřijatelné. „Takový tón v případě Ruské federace a našeho prezidenta neakceptujeme,“ prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury DPA obvinila Washington, že se ukrývá za hesly o boji za svobodu a demokracii, ale finanční a vojenskou pomoc ve skutečnosti poskytuje jako „investici“, aby na ní vydělal peníze.

Pomoc Ukrajině a Izraeli se podle Bidena Spojeným státům z bezpečnostního hlediska vyplatí „po generace“. Agentura AP píše, že půjde o pomoc v příštím roce v hodnotě zhruba sto miliard dolarů. Návrh bude podle agentury představen již v pátek a kromě peněz pro Ukrajinu a Izrael počítá také s pomocí Tchaj-wanu a prostředky na humanitární pomoc a ochranu hranice USA s Mexikem. Agentura Reuters s odkazem na nejmenované zdroje píše, že by se mohlo jednat o šedesát miliard dolarů pro Ukrajinu a deset miliard dolarů pro Izrael.

Televize CNN ale připomíná, že americká Sněmovna reprezentantů, která je po historickém odvolání Kevina McCarthyho již více než dva týdny bez předsedy, je v současné době fakticky zablokovaná. Výbory sice mohou nadále pracovat, ale Patrick McHenry jako prozatímní předseda nemůže předkládat návrhy zákonů ani nezávazná usnesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...