Genocida muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru podle vyšetřovatele OSN pokračuje a myanmarská vláda dává stále více najevo, že nemá zájem o vybudování plně fungující demokracie. Situací v zemi se zabývala Rada bezpečnosti. Její jednání si navzdory nesouhlasu Ruska a Číny vymohly západní státy.
„Je to genocida, co se stále odehrává,“ prohlásil šéf mise OSN pro vyšetřování událostí v myanmarském Arakanském státě Marzuki Darusman. Upřesnil, že kromě zabíjení splňuje zacházení s Rohingy všechny ostatní znaky masového zločinu: diskriminace, omezování porodnosti a věznění v táborech.
Na jednání Rady bezpečnosti Darusman prohlásil, že „lze rozumně vydedukovat genocidní záměr“ proti Rohingům.
Pokud se Rohingové vrátí, budou dál vražděni, tvrdí vyšetřovatel OSN
Vyšetřovatelé OSN nesměli navštívit dotčená místa, své závěry staví na svědectvích. Zpráva, zveřejněná minulý měsíc a čítající 444 stran, kritizovala „genocidu“ a požadovala postavit před mezinárodní tribunál šest myanmarských generálů, včetně vrchního velitele armády.
Asi 390 vesnic lehlo popelem, 10 tisíc Rohingů přišlo o život a více než 700 tisíc z nich prchlo od loňského léta z Arakanského státu do Bangladéše, vypočítal Darusman. Podmínky pro návrat Rohingů podle něj nebyly splněny. Pokud by se museli nyní vrátit, byli by odsouzeni k tomu, že se stanou oběťmi dalšího vraždění.
„Nemůže nastat spravedlivé a trvalé usmíření bez vyvození odpovědnosti,“ uvedl vyšetřovatel a vybídl Radu bezpečnosti, aby tímto posláním pověřila Mezinárodní trestní soud (ICC) či vytvořila pro tento účel zvláštní tribunál, vyhlásila přesně cílené sankce a zákaz na dodávky zbraní.
„Národní svrchovanost není povolením páchat zločiny proti lidskosti či genocidu. Rohingové a všichni lidé v Myanmaru, ve skutečnosti celý svět na vás hledí, co podniknete,“ vzkázal radě.
Podle diplomatů je ale pravděpodobné, že Čína a Rusko, které v radě disponují právem veta, ochrání Myanmar před jakýmkoliv postihem.
Myanmar se mezinárodnímu tribunálu nepodřídí
Myanmarská vláda závěry mise OSN kategoricky odmítla a zpochybnila její nezávislost a nestrannost. „Jsme ochotni a schopni převzít odpovědnost za jakékoliv údajné porušení lidských práv tam, kde je dostatek důkazů,“ řekl myanmarský velvyslanec. Prohlásil také, že se jeho země nikdy nepodřídí ICC.
Myanmarské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté, co rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili v Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby do sousedního Bangladéše uprchlo asi 700 tisíc Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.
