Francouzští poslanci v pondělí vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Francoise Bayroua, který v úterý podá demisi, píše AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Prezident Emmanuel Macron podle médií brzy jmenuje nového premiéra.
Proti vládě hlasovalo 364 poslanců, zatímco 194 bylo pro pokračování stávajícího menšinového kabinetu. Opozice nesouhlasila s premiérovým úsporným plánem za asi 44 miliard eur (přes bilion korun), který počítá mimo jiné se snížením počtu svátků a zmrazením růstu výdajů.
„Máte moc svrhnout vládu, ale nemáte moc vymazat realitu. Ta zůstane neúprosná, výdaje budou nadále stoupat a břemeno dluhu, které je již nyní neúnosné, bude ještě těžší a nákladnější,“ varoval Bayrou podle agentury Reuters poslance před hlasováním.
Šéf krajně levicové Nepodrobené Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon označil Bayrouův pád za vítězství a úlevu pro národ a dodal, že odejít musí i Macron. Boris Vallaud ze Socialistické strany (PS) prezidentovi navrhnul, aby nového předsedu vlády vybral ze zástupců levice. Naopak Sébastien Chenu z krajně pravicového Národního sdružení (RN) řekl, že jeho strana je zárukou stability v této neklidné době a že její šéf Jordan Bardella je připraven se stát premiérem.
„Rozpuštění Národního shromáždění a vypsání nových parlamentních voleb není pro prezidenta Macrona možností, ale povinností,“ citovala AFP někdejší šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou. RN je podle agentury favoritem, a kdyby se konaly volby, volilo by jej 33 procent občanů. Macron už ale dříve odmítl, že by po roce opět rozpustil parlament.
Prezidentská kancelář po vyslovení nedůvěry oznámila, že Macron pád premiéra bere na vědomí a že v nejbližších dnech jmenuje jeho nástupce. Za favority jsou považováni ministr obrany Sébastien Lecornu, ministr spravedlnosti Gérald Darmanin a ministr vnitra Bruno Retailleau.
Premiérem může být jeden z ministrů
Bayrou je již čtvrtým premiérem, který za poslední dva roky skončil ve funkci. Jeho předchůdci byli Élisabeth Borneová (vládla do loňského 9. ledna), Gabriel Attal (od 9. ledna do 5. září) a Michel Barnier (od 5. září do 13. prosince), kterému poslanci vyslovili nedůvěru také kvůli nepopulárním daňovým škrtům.
Pozorovatelé podle Reuters očekávají, že se prezident může rozhodnout i pro kandidáta z řad středolevicových socialistů, pro technokrata nebo někoho ze středopravicové strany. Web Politico dříve poznamenal, že Macron chce mít nového premiéra před celonárodní stávkou plánovanou na čtvrtek 18. září, u níž se očekává větší dopad než u protestů svolaných po internetu na tuto středu.
Rostoucí francouzský veřejný dluh i kvůli mimořádným výdajům z doby covidové pandemie loni přesáhl 114 procent hrubého domácího produktu (HDP), ačkoli pravidla Evropské unie povolují nejvýše 60 procent. Rozpočtový deficit se navíc loni nepodařilo zkrotit a dosáhl 5,8 procenta HDP místo maximálně povolených tří procent.
