Francouzský Senát projednává imigrační zákon. Má zjednodušit deportace i legalizovat práci některých dělníků

Nahrávám video
Události ČT: Imigrační zákon ve francouzském Senátu
Zdroj: ČT24

Francouzský Senát otevřel debatu o nové imigrační normě. Pro tamní vládu je to důležitý zákon. Má zpřísnit podmínky pro povolení k trvalému pobytu a zjednodušit deportace odsouzených za delikty. Na druhou stranu také umožní získat pracovní povolení v profesích, kde chybí personál, hlavně ve stavebnictví.

Z Mali přišel před několika lety do Francie i Moussa. Na rozdíl od řady krajanů není bez zaměstnání, sedm dní v týdnu pracuje na stavbách v pařížském okolí. Ovšem bez pracovního povolení, tak jako stovky dalších. „Ráno, když přicházím na stavbu, vidím, že většina dělníků jsou migranti bez pracovního povolení,“ potvrzuje Moussa. 

„Když jsou nemocní, nedostávají žádné peníze. Nemají dovolenou, nezaplatí jim ani přesčasy, kterých je hodně. To je realita ve stavebnictví ve Francii,“ podotýká Jean-Albert Guidou, generální tajemník odborů CGT Bobigny.

Nový imigrační zákon by to měl změnit. Jeho součástí je legalizace dělníků, kteří pracují v průmyslových odvětvích, kde je po nich velká poptávka, hlavně ve stavebnictví a pohostinství. To se ale nelíbí pravici, podle níž zákon legalizuje všechny, kteří se dostali na francouzskou půdu v rozporu se zákonem.

Na základě nového zákona by také mělo být snazší vyhostit všechny, kteří spáchali trestný čin a nejsou v zemi legálně. V současnosti se daří deportovat jen sedm procent lidí, kteří mají úředně nařízeno opustit zemi. Další, kteří mohou představovat veřejnou hrozbu, Francii opustit nemusí. Příkladem je vrah učitele z Arrasu, který podle současných zákonů nemohl být deportován, i když ho police sledovala. Do Francie totiž přišel před dovršením třinácti let.

Lidé přicházejí do Francie přes Itálii i Španělsko

Migranti přicházejí do Francie nejčastěji z Itálie, řada z nich byla předtím na ostrově Lampedusa. Ale existují už i jiné cesty. „Zkusil jsem to přes Magreb, potom přes Španělsko. Nakonec jsem se dostal do Francie,“ popsal muž ze Súdánu.

„Musíme se dále snažit lépe kontrolovat hranice i pomocí migračního paktu, abychom věděli, kdo vstupuje na naše území,“ konstatoval francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin.

Prosazení zákona je pro vládu důležité i proto, že veřejnost od ní čeká důrazné kroky k zajištění bezpečnosti v zemi. Její nečinnost nahrává krajní pravici, jejíž popularita v posledních měsících výrazně roste.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...